Autor: Jan Polák – studentská redakce Slezské univerzity

Okolí měst Havířov, Karviná a Orlová je značně poznamenáno těžbou uhlí. Uzavření několika dolů mělo vliv nejen na krajinný ráz, ale také na život v regionu. Rozvoj oblasti však původní charakter krajiny nevyhnutelně změní. Aby se nezapomnělo, jak to dříve na takových místech vypadalo, rozhodli se doktorandi ITF Ondřej Durczak, Arkadiusz Gola a Lukáš Horký v rámci programu POHO2030 ojedinělost pohornické krajiny Karvinska umělecky zdokumentovat.

„My se do té krajiny dostáváme v bodě nula. Tedy dřív, než začne případná výstavba. Jsme u toho, když se monitoruje aktuální stav a připravují se první studie. Jsme zvědaví, kam až se to posune. Běžní lidé ani neví, že se v oblasti Staré Karviné nachází tak rozsáhlý prostor s úžasným geniem loci,“ přibližuje smysl výstavy jeden z fotografů Lukáš Horký.

Jedním ze záměrů autorů projektu byl také plán uspořádat fotografické workshopy pro veřejnost, která bude mít zájem vyfotografovat stejná místa jako studenti ITF, ale ze svého pohledu. „Už bylo vše připraveno, už měl vyjet autobus, ale přišla korona, takže workshopy jsou pozastaveny. Nicméně je to stále ve hře,“ vysvětluje prozatímní zrušení workshopů mentor studentů, sociolog a pedagog ITF doc. Mgr. Jiří Siostrzonek, Ph.D.

Součástí výstavy Roztroušená paměť bude rovněž uvedení katalogu, jehož vznik podpořila také naše univerzita, ve kterém bude možné prohlédnout si také fotografie, jež vznikly v několika časových rovinách. Lukáš Horký a Ondřej Durczak jsou patrioté, kteří se dokumentací našeho regionu, k němuž je pojí hluboký osobní vztah, zabývají již dlouhá léta. V průběhu času byli svědky několika demolic, které tato místa značně poznamenaly. „Byly tam obytné zástavby, radnice, různé služby pro obyvatele nebo plovárna, nádraží, ale také zámek. Udivuje mě, jak rychle to začalo mizet,“ vzpomíná například na konkrétní objekty Ondřej Durczak.

Polský fotograf Arkadiusz Gola strávil oproti svým kolegům na Karvinsku pouze několik dnů, přesto v něm místo zanechalo hluboký dojem: „Karviná na mě velmi zapůsobila. Cítil jsem se tam jako doma. Bylo to velmi podobné některým místům Horního Slezska, ale Horního Slezska na začátku devadesátých let. Po roce 1989 se Horní Slezsko hodně změnilo v tom, že se tam zavíraly šachty a železárny. A u nás to tehdy bylo jako v Karviné, protože ty prostory a industriální prostředí byly velmi podobné. Když se dnes podívám na Karvinou, připomíná mi to, že v Horním Slezsku bylo hodně objektů, jako jsou pozavírané šachty a těžní věže. Oni je rychle zlikvidovali. A potom už nebylo možné je otevřít. Pak si všichni stěžovali, že šachty i věže tam mohly zůstat a mohlo se s nimi něco udělat. Ale to už bylo pozdě,“ uzavírá s lítostí Gola.

V katalogu čtenáři naleznou přibližně 30 fotografií od každého z doktorandů. Umělecko-historickou textovou oporu zajistil již zmíněný pedagog Jiří Siostrzonek. Na výstavě bude možné spatřit nejméně 50 tištěných fotografií s odlišnými pohledy jednotlivých autorů, u kterých – ačkoli fotili stejné místo – má každá fotografie své osobité kouzlo. V rámci vernisáže se navíc uskuteční autorské čtení spojené s autogramiádou Karin Lednické, která představí svůj bestseller, který na dlouhé týdny ovládl žebříčky nejprodávanějších knih, románovou kroniku ztraceného města Šikmý kostel. Návštěvníci se mohou těšit také na besedu s Annou Durajovou, jež vysvětlí záměry a cíle programu POHO2030.

Pokud to současná situace jen trochu dovolí, neváhejte a dorazte na skvělou výstavu mizejícího času zachycenou hledáčkem našich doktorandů.