Smrt je jednou z mála jistot, které máme. Tak by se stručně, ale výstižně dalo uvést téma, kterému byla věnovaná dne 22. října 2019 mezinárodní vědecká konference Proměny rodiny tentokrát tedy s podtitulem Smrt – součást života. Již po deváté se sešli přednášející i posluchači na akci, jejíž organizátorem byl Ústav pedagogických a psychologických věd Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě ve spolupráci s Katedrou pedagogický štúdií Žilinské univerzity v Žilině.

Jak bylo na úvod řečeno, smrt je naše jistota, přesto se stále o ní příliš nemluví a myšlenky na smrt stále vytěsňujeme. A právě i z důvodu kontrastu s tímto trendem jsme v letošním roce zacílili na témata smrti, umírání a truchlení. Inspirací nám byla mj. i loňská odborná konference „Smrt na okraji společnosti“, kterou uskutečnila služba krizové pomoci Fénix Charity Opava v opavské Psychiatrické nemocnici. Cílem naší konference bylo fenomén smrti více otevřít jak odborné veřejnosti, tak studentům, přiblížit ho očima různých profesí a poskytnout tak cenné informace, které nám mohou být nápomocny jak v osobním, tak v profesním životě.
Snahou konference bylo zahrnout různé aspekty smrti, umírání a ztráty blízkého, přičemž jsme aplikovali interdisciplinární přístup k tématům. A tak se v aule FVP setkali v podstatě dvě skupiny účastníků, přičemž záměrem bylo právě propojení diskusí mezi nimi. Jednu skupinu tvořili akademici, kteří se tématem smrti a souvisejícími tématy zabývají především v rovině teoretické, druhou skupinu tvořili lidé, kteří se přímo setkávají se smrtí nebo s jejími přímými následky ve své každodenní praxi.
Ohlas auditoria vzbudily zejména příspěvky: Úmrtí dítěte, který prezentovala PhDr. Mgr. Naděžda Špatenková, Ph.D., MBA., která poukázala na skutečnost, že smrt dítěte zásadním způsobem narušuje strukturu, stabilitu a fungování rodiny a představuje závažný precipitor krize v rodině. Následovaly příspěvky Úmrtí očima lékaře; Eutanázie – ano či ne? a Modality životního smyslu jako subjektivní duševní lidská zkušenost. Potřeby pozůstalých v kontextu odborného sociálního poradenství přiblížila Mgr. Lucie Trunečková, která se zaměřila zejména na sociálně-právní problémy, se kterými se pozůstalí setkávají po úmrtí svých blízkých. Bc. Andrea Radomská z organizace Mobilní hospic Strom života uvedla příběh doprovázení mladé pacientky a její rodiny, která se na smrt vědomě připravovala. Z řady dalších příspěvků Smrt a její kompenzace v kultuře; „Bolest a loučení jsou součástí života“ aneb poslední rozloučení z pohledu smutečního řečníka a pracovníka; Mýty o truchlení dětí a dospívajících; Zkušenosti z praxe – Jak pracovat s dítětem v procesu vyrovnávání se se ztrátou blízké osoby; Smrt jako téma v práci učitele a Názory zaměstnanců na práci v hospici se posluchači dozvěděli poznatky z řady různých oborů, jejichž pracovníci se problematice smrti, smutku a truchlení ve své odborné činnosti věnují a mnohdy v příspěvcích poukázali na aspekty, které zůstávají v souvislosti s tématem nevyřčeny.
Konference realizovaná v rámci projektu Marketing a propagace Slezské univerzity opět poskytla prostor k rozšíření pohledu na smrt a umírání zejména pro ty účastníky, kteří se se smrtí ve svém profesním životě nesetkávají. Propojení poznání společenských věd se zkušenostmi z praxe nepochybně obohatilo všechny účastníky konference a bylo navíc umocněno i doprovodnou výstavou fotografií Mobilní hospic & Zuzana Samara.
Všichni jednou budeme umírat, a pokud se má kvalita péče o umírající zkvalitnit,  je dobré zabývat se jí dříve, než se bude týkat nás samotných. Pak již nemusíme mít dostatek prostoru a ani sil na to, abychom ji vylepšili.

V Opavě 6. 11. 2019 Jitka Skopalová a Edita Ondřejová