Jak
prospěšná může být v tomto období informatika? Jak se můžete do dobrovolnictví
zapojit i vy z pohodlí svého domova třeba jen zapnutím svého počítače, vám
prozradí Mgr. Kamil Matula z Ústavu
informatiky Filozoficko-přírodovědecké fakulty.
V médiích se objevují zprávy o
dobrovolnictví a pomoci z různých oborů, ať už se jedná o zdravotníky nebo
například i řemeslníky či běžné občany. Jakým způsobem je nápomocná
informatika?
V současné době je asi
nejdůležitější rolí informatiky, byť nemusí být na první pohled viditelná,
možnost provádění výpočtů na superpočítačích, ať už v rámci superpočítačových
center nebo pomocí crowdsourcingu (např. Folding@Home). S tím souvisí také
výzkum optimalizace a následná aplikace specializovaných algoritmů, které vedou
k rychleji dosažitelným výsledkům při provádění velmi náročných výpočtů,
modelování a simulací. Svůj výkon pro zkoumání spojená se SARS-CoV-2 (označení
pro koronavirus - pozn. red.) tak nabízí také národní superpočítačové
centrum IT4Innovations, jehož partnerem je také Slezská univerzita v Opavě. Co
je i pro veřejnost viditelné, ale nemusí si to nutně spojit s informatikou,
jsou nejrůznější interaktivní grafy a statistické či faktické informační
portály a databáze, které umožňují sledovat trendy vývoje, které mohou sloužit
k rozhodování krizových štábů, případně jsou ve vhodné podobě prezentovány jako
informace veřejnosti. Zapomenout bychom také neměli, že pokrok v informatice a
výpočetní a komunikační technice přinesl nástroje a aplikace, které nám
pomáhají pracovat z domu, mít distanční výuku, komunikovat online s úřady apod.
V současné době často zmiňovaná chytrá karanténa by se bez postupů v
informatice, kybernetické bezpečnosti a informačních technologií neobešla.
Nakonec si můžeme nechat i diskutabilnější využití prostředků autonomních a
robotických systémů, např. využití dronů při monitorování karantény, což pomáhá
bezpečnostním složkám při dohlížení, zda někdo neopouští uzavřené regiony či
neporušuje zákaz pohybu tam, kde nemá.
Můžete našim čtenářům říct více o
projektu Folding@Home, kterého se účastní také Slezská univerzita?
Folding@Home je projektem
Stanfordské univerzity, který má za cíl pomoci výzkumným týmům při výzkumu
nemocí a při hledání léčby. Využívá se například při výzkumech rakoviny, Parkinsonovy,
Alzheimerovy či Huntingtonovy choroby a v aktuální situaci také SARS-CoV-2. K
takovým výpočtům, simulacím a modelování je zapotřebí spousty výpočetního
výkonu, který lze získat pouze ze spolupráce mnoha počítačových jednotek,
kterým se práce rozdělí. Vzniká tak velký superpočítač, který je vytvářen
počítači v organizacích, ale i doma. Používá při tom nevyužitého výkonu
procesoru nebo grafické karty. Pomocí jednoduché aplikace, která pomáhá práci
přerozdělovat, může pomoci každý. Ať už jednotlivec, anebo tým. Vznik týmu
Silesian University v Opavě jsme spoluiniciovali s RNDr. Janem Novotným, Ph.D.
z Fyzikálního ústavu, když jsme se o možnosti zapojení se do projektu dozvěděli
z Twitteru jedné společnosti vyrábějící grafické karty. Do týmu se již zapojily
desítky počítačů a blížíme se ke 2 tisícům poskytnutých výpočetních jednotek.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jak
jistě víte, studenti a studentky Slezské univerzity se momentálně zapojují do
dobrovolnických činností. Typickým příkladem jsou studenti oboru Všeobecná
sestra (podívejte se na aktualitu s reportáží TV Polar). O jejich zapojení nás informovala doc. Yvetta Vrublová z Ústavu ošetřovatelství.
Již jsme o dobrovolné práci našich studentů
a studentek – všeobecných sester – informovali, ale přesto: Máte přehled, kde
všude se tito studenti zapojili do, po všech stránkách, nelehké práce?
Máme samozřejmě seznamy všech
zapojených studentů zmíněného oboru. Jedná se o 102 studentů, kteří se zapojili
do dobrovolnictví jmenovitě v těchto institucích - Slezská nemocnice a
Psychiatrická nemocnice v Opavě, nemocnice Krnov, Havířov, Karviná, Třinec,
Nový Jičín, Frýdek Místek, Fakultní nemocnice Ostrava, Městská nemocnice
Ostrava. Někteří studenti vypomáhají také v domovech pro seniory nebo v
léčebnách dlouhodobě nemocných.
Zdravotnický personál je aktuálně
suverénně mezi těmi nejvytíženějšími. Studenti ale navíc mají ještě své
studijní povinnosti. Zohlední nějak Fakulta veřejných politik těmto svým
studentům jejich nasazení?
Tuto otázku mohu v současné době
zodpovědět pouze tak, že na základě souhlasu Ministerstva zdravotnictví České
republiky bude všem studentům nehledě na místo a výkony pracovní povinnosti
odborná praxe, která je součástí studijního plánu, uznána.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Studentský
pohled na situaci nesmí chybět ani v posledním dílu. Tentokráte jsme
vyzpovídali Annu Pavlicovou, která
na Slezské univerzitě studuje obor Lázeňství a turismus.
Jak zvládáš samostudium a
přípravu na zkoušky v krizové době?
Samostudium mi celkem vyhovuje,
ale mám problém se k něčemu donutit, takže dělám hodně věcí na poslední chvíli.
O zkouškách ještě nic nevím, takže příprava neprobíhá. Jedna ze zkoušek měla
být příprava květnové akce venku, kam měla přijít spousta lidí. Akce se
neuskutečnila, takže uvidíme, jak se situace vyřeší.
Co ti dala a vzala tato mimořádná
situace?
Situace mi dala volný čas, ale bere mi podobně jako všem čas strávený s lidmi ve škole i v okolí, ale opatření chápu. Věřím, že situaci zvládneme a po skončení toho všeho se sejdeme někde u piva.