Autorka: Eva Gladkovová - studentská redakce Slezské univerzity v Opavě

Proč jsi se vůbec rozhodla jet na Erasmus?
Téměř každé dobrodružství vede k těm nejlepším životním příběhům. Kromě poznávání nové země, jazyka a kultury bylo moje rozhodnutí motivované i vidinou zkušenosti vhodné do životopisu a zlepšení pracovních příležitostí v budoucnosti. Tento výjezd je ideální definicí dobrodružství a začátkem něčeho úžasného.

Díky čemu u tebe zvítězila Česká republika?
To byla víceméně náhoda. Na výběr jsem měla hned z několika zemí. Bylo tam například Německo, Itálie, Řecko nebo Maďarsko. Neměla jsem žádné specifické preference a ani jsem si nezjišťovala více informací, než bylo nutné. Dala jsem jednoduše na svoje pocity a dojmy, což se vyplatilo. Líbí se mi tu a mám v plánu si nechat o měsíc nebo dva prodloužit vízum.

Byla pro tebe změna prostředí na tak dlouhou dobu těžká?
Na začátku mě provázely administrativní komplikace, proto jsem přijela až v březnu, takže o dost později než ostatní. Ale moje kamarádka a další kolegové z mé univerzity, kteří se studijního pobytu na Slezské univerzitě v Opavě účastnili dříve, mi pomáhali a dávali mi doporučení.

Čemu se na Slezské univerzitě věnuješ a co na vyučování říkáš?
Vybírala jsem si předměty podle mého zájmu v angličtině. Takže jsou víceméně všechny vlastně spojené s mým oborem. Celkem jich mám devět, což je trochu nezvyk. U nás absolvuji běžně během semestru šest nebo sedm kurzů. Je to kvůli počtu kreditů, ale nelituji. S náplní seminářů a přednášek i s vyučujícími jsem velice spokojená. A nesmím zapomenout na výuku češtiny, ten je tu pro účastníky programu Erasmus+ povinný, ale všechny nás to neskutečně baví a učit se o českém jazyku je samo o sobě jako poznávat českou kulturu.

Bylo těžké se adaptovat mezi zdejší?
Vůbec ne. Hned při příjezdu mě potkala nepříjemnost.Ve vlaku jsem zjistila, že mám téměř vybitý mobil a nabíječku jsem zapomněla doma. S tím mi pomohl náš úžasný buddy (posluchač Slezské univerzity, který se o zahraniční studenty u nás stará). Ten zavolal jiným dívkám z Erasmu v Opavě, aby mě přišly vyzvednout na nádraží. Bohužel jsme se nemohly najít, tak jsem se zkoušela anglicky ptát místních a všichni byli moc milí a snažili se mi pomoct. Zároveň i moji spolužáci a ostatní z koleje jsou přátelští a snaží se mi pomáhat. Rychle jsem si našla přátele, bez kterých bych si studium tady už neuměla představit.

Jak se ti líbí život v Opavě a co tu děláš ve volném čase?
Mezi moje největší záliby patří cestování, kterého si tady užívám nadmíru. S radostí se účastním výletů speciálně organizovaných pro nás i těch, které si připravuji sama s přáteli. Můj vysněný cíl je Vídeň. S kamarády taky trávím většinu volného času. Je fajn objevovat Opavu a okolí společně. Při čemž nezapomínáme na prozkoumávání kuchyně, ochutnávání piva a účast na různých událostech. Ačkoliv není Opava tak velká, pořád je co dělat.

Pociťuješ nějaké rozdíly mezi životem v Turecku a tady u nás?
Ne až takové rozdíly, jak by se mohlo na první pohled zdát. Tradice jsou tu jiné, i vzdělávací systém a spousta dalších věcí. Naopak je tu ale i hodně společného, díky čemuž mi česká kultura nepřipadá tak cizí. Největší rozdíl je pro mě asi zalidněnost. Jsem z Istanbulu a jsem zvyklá na přelidněné ulice. Je příjemné užívat si tady ten klid a pohodu.

Setkala jsi se tu s nějakými problémy?
Ze začátku bylo těžké se domluvit třeba v obchodě, protože ne všichni tu mluví anglicky. To se ale zlepšilo po hodinách výuky češtiny. Nepříjemní jedinci se samozřejmě občas najdou všude, nicméně i mimo univerzitní prostředí jsem se nesetkala s nikým, kdo by byl zlý nebo dělal potíže. 

Dal ti Erasmus, co jsi očekávala?
Pobyt v Opavě mi dal ještě víc, než jsem očekávala. Kromě osamostatnění a poznávání nových přátel jsem tu objevila spoustu možností rozvoje v různých oblastech. Myslím, že to každého změní trochu více, než si představoval a já jsem za tu možnosti ráda.

Uměla by sis představit pokračovat ve studiu zde?
Rozhodně ano, ale mám v plánu prozkoumat svoje možnosti i v jiných zemích a na jiných univerzitách. Před pár týdny jsem tady dostala pracovní nabídku, sice krátkodobou, ale právě díky ní jsem si uvědomila, že více, než učitelství by mě bavilo překládání. A vůbec během celého semestru jsem získala spoustu nových a cenných zkušeností. Takže kdo ví, třeba tu jednou budu dokonce pracovat.

Chtěla by ses někdy vrátit?
Upřímně, moc mě neláká vracet se na stejná místa, ale Slezská univerzita i zdejší život jsou pro mě inspirací a do České republiky se velmi ráda ještě vrátím. Navíc jsem si oblíbila českou kuchyni, přírodu, tradice a hudbu.