Schůzka s ministrem: Bezpečnost na vysokých školách se zvýší

  • Karin Martínková
  • 03.01.2024
Sklonek prosince minulého roku se do našich myslí a srdcí kvůli útokům psychicky narušeného střelce na nevinné oběti již asi navždy zapsal černým písmem. Po odeznění prvního šoku nyní přetrvávají nejen bolest pozůstalých po jeho obětech, ale také otázky veřejnosti, jak se podobných otřesných činů vyvarovat do budoucna. Otázka, zda a jak mohou právě vysoké školy posílit svou bezpečnost, byla námětem dnešní porady jejich rektorů s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) doc. Mikulášem Bekem. Na to, jak schůzka probíhala a k jakým závěrům přítomné plénum dospělo, jsme se po jejím skončení zeptali našeho rektora doc. Tomáše Gongola.

Ptala se: Karin Martínková

Kdo všechno se schůzky zúčastnil?

Jednalo se o schůzku s širším zastoupením MŠMT, Policie ČR a zástupců České konference rektorů přímo na místě, ostatní rektoři se mohli účastnit také on-line.

Co bylo tématem jednání především?

Jednalo se o koordinaci bezpečnostních opatření na vysokých školách vzhledem k tragickým událostem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na sklonku loňského roku. Nejedná se jen o vnitřní záležitost té či oné univerzity, ale koordinaci systémových aktivit, které přesahují kompetenční rámec vysokých škol. Zásadní otázkou byly také zdroje financování těchto opatření.     

Shodli se přítomní zástupci vysokých škol na nějakém jednotném postupu či stanovisku?

Především je nutné zdůraznit, že opatření nebudou plošná, ale musí být systémová a odrážet rizikovost provozu jednotlivých pracovišť. Nepředpokládáme tedy nyní např. instalaci bezpečnostních rámů do všech budov apod. V obecné rovině bych opatření rozdělil do krátkodobých a střednědobých.

V prvním případě se jedná zejména o pravidelnou a přímou komunikaci mezi konkrétní univerzitou a krajským ředitelstvím Police ČR. Základem pro další aktivity bude analýza rizik na daných pracovištích, která zdůvodní výběr vhodných opatření a jejich implementaci. Je potřeba využít možností regulace provozu budov vnitřními normami, jako jsou provozní řády. S tím například souvisí možnost omezení vnášení velkých zavazadel, o zbraních ani nemluvě. Na univerzitách by měly také působit osoby, které budou za implementaci bezpečnostních opatření odpovědné a ve spolupráci s Policií ČR budou také probíhat školení zaměstnanců i studentů zaměřené na řešení krizových situací.

V případě střednědobých opatření musí vzniknout na univerzitách plány krizové připravenosti, které budou navazovat na metodiky na národní úrovni. Předpokládáme, že výsledkem bude systém včasného hlášení mimořádné situace prostřednictvím informačních systémů či podobných opatření, upozorňující na nebezpečí s pokyny k dalšímu postupu. V rámci prevence je jednou z dalších možností instalace odkladných boxů pro velká zavazadla. Pokud jde o financování těchto aktivit, bylo vysokým školám doporučeno, aby využily Operační program JAK, případně tzv. centralizované rozvojové projekty MŠMT. Zde je potřeba dodat, že alokace těchto projektů je již univerzitám dána, nepůjde tedy o finanční prostředky navíc.

Pro účely další komunikace a koordinace aktivit vznikne při MŠMT pracovní skupina pro bezpečnost, ve které budou také zástupci vysokých škol a která bude mít za úkol jednak analyzovat stávající legislativní možnosti, jednak také navrhovat systémová opatření.   


Děkuji za vhled do aktuální situace a rozhovor.