Libor Martinek přináší českým čtenářům poezii Anny Blumentalové

  • Martin Kůs
  • 07.11.2018
OPAVA, LODŽ – Doc. Libor Martinek, pedagog Ústavu bohemistiky Slezské univerzity v Opavě a čerstvý laureát Ceny Svazu polských spisovatelů v zahraničí za rok 2018, nijak nelení ve své iniciativě přinášet českému čtenáři kvalitní polskou literární tvorbu.
Je to jen několik málo dnů, co se na knižním trhu objevil další z jeho počinů, překlad sbírky veršů lodžské rusistky, filoložky a pedagožky, básnířky Anny Blumentalové Rozszczepianie kręgosłupa, v českém překladu nazvané Štěpení páteře.

Jak už je dobrým zvykem opavského překladatele, sbírka opět přináší verše jak v originálním polském jazyce, tak v českém překladu. Publikace je doplněna snímky ze soukromého archivu básnířky. Sbírka vychází společnou péčí polského vydavatelství MALOWANY MŁYN v Lodži a českého Vydavatelství a nakladatelství Literature & Science v Opavě.

Poezie Anny Blumentalové (vlastním jménem prof. dr hab. Anny Bednarczykové) fascinuje zdrženlivým, hlubokým zamyšlením naplněným podtexty na téma složitosti lidské existence, pomíjením i vytrváním přes různá protivenství života. Při tom se vyhýbá komplikovaným metaforám, epitetům a srovnáním. Volené slovo je pak obdařeno zvláštním významem, zdůrazňujícím jeho váhu a smysl. Básně jsou zbaveny tradičních rýmů, ve své formě jsou experimentální a moderní, vytvářejí jedinečnou eufonii, kterou dále zdůrazňuje jejich grafická podoba.

Jak uvádí ve svém doslovu profesorka Univerzity v Lodži Tatiana Stepnowska, básně Anny Blumentalové, často psané pod vlivem bolestivých osobních zážitků, se zdají být úmyslně zbaveny a „očištěny“ od autobiografické konkretizace, protože důležitými se stávají ani ne popisy událostí, jako spíše emoce a závěry univerzální povahy, které vyvolávají. Nechávají čtenáři svobodu interpretace a právo nasytit dílo podtextem vlastního osudu.

„Poezie Anny Blumentalové demonstruje nezávislost vlastních názorů na sociální a politické změny, k nimž dochází v Polsku, a stigmatizuje nedostatek tolerance, pokrytectví a licoměrnost. Činí tak se smyslem pro humor, bez moralizování a nadměrného sarkasmu.

Vyrůstající v průběhu let, jakoby na okraji vědecké kreativity, básně odhalují velkou erudici a důkladné humanistické vzdělání básnířky tím, že navazují na evropskou literární tradici,“ uvádí ve svém doslovu Stepnowska k poezii Blumentalové.

Nutno dodat, že Libor Martinek se role překladatele zhostil nejen s fortelem profesionála, ale také s vnímavou duší, takže se mu více než dobře podařilo zachovat jedinečnost výpovědi básnířky. Český čtenář tak není nijak ochuzen o možnosti vlastní interpretace a prožitku životních momentů, kterých možná i sám byl někdy svědkem nebo je dokonce osobně zakusil. Ostatně prostředí, z nějž Anna Blumentalová vychází, není tomu českému zase tak vzdálené.

Kdo je Anna Blumental?
Anna Bednarczyková, publikující pod pseudonymem Anna Blumental, se narodila 26. března 1962 v Lodži a s tímto městem spojila i svůj život a vědeckou kariéru. V současné době pracuje v Ústavu ruských studií Lodžské univerzity, kde vede katedru translatologie a didaktiky. Nicméně práci na univerzitě zahájila před mnoha lety, po absolvování oboru Ruská filologie v roce 1985. Celá její vědecká kariéra se rozvinula „pod znakem“ překladu. V roce 1993 obhájila doktorát prací na téma „Polské překlady autorských písní Vladimira Vysockého, Problematika překladu zpívané poezie“, a v roce 2000 obhájila docenturu na základě monografie „Překladatelské preference, Změny literárního textu v překladu a asociativní kontext“ (1999). V roce 2013 jí prezident Polské republiky přiznal akademický titul profesora humanitních oborů. Profesorský titul získala na základě studie „Hledání dominanty v překladu“ (2008).

Vědecký zájem autorky se týká především otázek vědy o překladu, včetně teorie a kritiky literárního překladu. Tato problematika zahrnuje více než 120 vědeckých publikací, včetně několika knih. Autorka se také zabývá tvorbou současných ruských básníků.

Kromě vědecké práce se zabývá básnickou praxí a literárním překladem. Obě tyto aktivity byly oceněny v soutěžích. Některé básně uvedené ve sbírce Rozczepianie kręgosłupa – Štěpení páteře byly publikovány již dříve, včetně překladů do ruštiny. Jako překladatelka Bednarczyková spolupracuje především s polským časopisem Krytyka Literacka („Literární kritika“) a s ruským nakladatelstvím Vahazar.


Libor Martinek při představování jedné ze svých předchozích překladových knih. Libor Martinek při představování jedné ze svých předchozích překladových knih.