Koronavirová krize měla nečekaný dopad na připravovanou výstavu, jelikož portréty byly vytištěny na průhledná plexiskla. A jak autor zmínil, nápad s tiskem na plexiskla mu málem nevyšel, protože se ve velkém začala využívat jako ochrana před koronavirem. Portréty vytištěny touto metodou, z jedné strany matné a z druhé lesklé, získaly díky tomu novou vlastnost, fungují jako obrazy i zrcadla zároveň.
Prostory kostela nebyly vybrány náhodně. Fotografie zde vyzařují duchovní krásu lidských tváří i těl a dokonale tak souzní s prostorem barokní památky. Vystavené fotografie pocházejí z několika autorových cyklů z let 1991 až 2019 a některé snímky tu návštěvník uvidí poprvé, například díla z cyklu Mater z roku 2016, vystavená zatím pouze na Slovensku.
„Výběr fotografií, jejich technická realizace i prostorová
instalace vycházejí z jedinečného barokního interiéru kostela, jeho
monumentality a omšelé barevnosti,“ vysvětluje Radana Ulverová, která je
spolu s Pavlem Márou spoluautorkou výstavní koncepce.
„Ústředním tématem výstavy je lidská intimita, ale také krása, bolest, život a smrt. Vždy jsem chtěl, aby fotografie odrážela současně vnější i vnitřní, hmotné i duchovní, temné i vyzařující,“ uvádí autor fotografií Pavel Mára. Ten před objektiv opakovaně postavil také svoji matku, dožívající se v tomto roce 92 let. „Právě stáří, jeho hodnota, estetika, a také jeho tajemství získaly v této době zvláštní význam a jsem moc rád, že portréty maminky na výstavě mám,“ doplňuje Pavel Mára.
Autor fotografií se při instalaci děl nesoustředil pouze na hlavní chrámovou loď, ale důmyslně využil všech dalších interiérových prvků kostela. V oratoři je k vidění triptych Paže, Nohy, Krk (2017), zachycující části matčina těla. Na místě bývalých varhan je instalováno působivé Torzo s jizvou (2019). Na vyvýšeném ochozu podél kostelní lodi jsou umístěny čtyři Márovy portréty z cyklu Rodina-Triptychy, zachycují spolu s matkou i jeho syna.
Návštěvník bude vnímat výstavu více smysly - zážitek přímo
na místě spoluvytváří i hudba Steva Reicha, současného amerického
skladatele, jehož polyfonní experimentální skladba Proverb celý
kostel rozeznívá. Výstavu doplňuje katalog vytvořený grafiky Karlem
Halounem a Janem Zichem. „Není jen zprávou o jejím konání, ale její
součástí. Patří k ní, rozšiřuje ji, ale zároveň může stát i sám o sobě jako její
skromnější kapesní varianta,“ prozradil Pavel Mára.
Výstavu pořádá Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích.
Vernisáž se uskuteční 9. června 2020 v 17.30 hodin. Výstava poté bude přístupná
od 10. června až do 16. srpna 2020.
Zdroj: www.ustinadlabemdnes.cz
doc. MgA. et MgA. Pavel Mára (1951,
Praha) patří k uznávaným evropským fotografům. Věnuje se především portrétu a
aktu. Určitým protipólem jeho abstraktně koncipovaných cyklů z let 1976-84
jsou realistické, často až „deskriptivní“ záznamy lidských figur a tváří (tvorba
z let 1990-93). Jeho dílo zahrnuje více než tři desítky černobílých i
barevných sérií. Svůj první cyklus fotografií s názvem Těla vytvořil
v roce 1969. Od té doby připravil více než čtyřicet samostatných výstav a
zúčastnil se mnoha prestižních souborných přehlídek české fotografie doma i v
zahraničí. Od roku 1996 působí jako pedagog na Institutu tvůrčí fotografie Slezské
univerzity, kde vyučuje práce s velkoformátovým přístrojem, barevné
skladebné postupy II, akt, barevnou výtvarnou fotografii, fotografickou
interpretaci architektury, figurální detail a vede Tvůrčí dílnu Tělo.
Asociace profesionálních fotografů mu v roce 2015 udělila ocenění Osobnost
české fotografie.
Medailon doc. Pavla Máry včetně přehledu jeho děl najdete zde na stránkách ITF.