Přednáška o masových vrazích na Slezskou přitáhla veřejnost

  • Martin Kůs
  • 07.12.2019
Na Slezskou univerzitu zavítal PhDr. Andrej Drbohlav dlouhodobě se zabývající profilem sériových a masových vrahu a dalších extrémních forem behaviorální patologie a psychopatologie. Jeho přednáška Psychologie masových vrahů nebyla první v jeho cyklu přednášek. Už dříve dělal osvětu po českých luzích a hájích s přednáškou na téma sérioví vrazi. Šlo o dvě a půl hodiny poutavého vyprávění odborníka na dané téma. Mnohým z nás projížděl mráz po těle, dozvěděli jsme se toho spoustu nejen o skutcích nejhorších masových vrahů v novodobých dějinách lidstva, ale řeč přišla i na prevenci a různé typy duševních poruch, které právě k takovým činům některé vrahy doženou.

Autor: Jakub Plaskura - studentská redakce Slezské univerzity v Opavě

Bylo by velmi pošetilé si myslet, že najednou někomu lidově řečeno přeskočí, pořídí si poloautomatickou pušku a jde si vyřídit účty se společností. Jde o dlouhodobý duševní proces jedince, který měl jakkoliv pohnutý osud od raného dětství a masová vražda je vlastně poslední instancí jeho boje s vnitřními démony. Takto jsem alespoň pochopil celou přednášku jako laik. Důležité však také je si ujasnit pojmy sériový a masový vrah.

Sériový vrah je ten, který zabíjí systematicky v určitých časových intervalech třeba jednou měsíčně. Tyto vraždy mohou provázet jakési rituály, říkejme tomu hodně zjednodušeně podpis vraha. Vrah se stává masových ve chvíli, kdy v nepřetržitém okamžiku zabije vědomě a chtěně 4 a více lidí. Doktor Drbohlav nás seznámil s některými čísly a zejména jedno číslo mě vyděsilo. Ve Spojených státech amerických dochází průměrně k jednomu masovému útoku denně. To je obrovské číslo a je patrné, že skrze média se k nám do středu Evropy dostanou jen ty nejzávažnější případy. S touto skutečností se pojí i míra prevence, kterou si našinec asi těžko dokáže představit. Třeba fakt, že americký rodič zcela vědomě posílá své dítko do školy se zbraní, aby se mohlo bránit případnému útočníkovi. Některé americké školy dokonce speciálně školí vybrané učitele, aby mohli chodit po škole se střelnou zbraní s vědomím, že tato škola je více pod kontrolou. Asi všichni si také vybavíme, jak jsme na prvním stupni základní školy měli u lavic vaky s pomůckami na výtvarnou výchovu. Americké děti mají něco podobného, ovšem když žák rychle zatáhne za takovou šňůrku, rozbalí se před ním neprůstřelná zábrana, za kterou se před útočníkem může schovat. Školy dokonce začaly budovat na chodbách speciální přepážky, za které se dítě může také schovat a kličkovat při útěku před útočníkem. Podstatný je totiž nárůst míst, kde masoví vrazi útočí nejčastěji. V poslední době totiž rapidně klesl průměrný věk masových vrahů, těm je momentálně kolem 20 let. Řeč je stále o USA. Jelikož masoví vrazi trpí nejrůznějšími poruchami a tím pádem mají problém zapadnout, útočí na nejzranitelnější místo systému, na děti – na školy. Mnohdy se stává, že si vrah vyřizuje účty na vlastní škole.


Přednáška však měla několik fází. Andrej Drbohlav nás seznámil s několika opravdu hrůznými případy masových vrahů, na kterých se nám snažil vysvětlit různé psychické poruchy, kterými tito vrazi trpí. Řeč přišla i na jednoho z nejhorších masových vrahů Evropy Anderse Breivika. Možná jej také znáte pod jménem Fjotolf Hansen, tak byl přejmenován v roce 2017. Tento muž má na svědomí 77 lidí v Norsku. Dnes si žije spokojeným životem v norském vězení, které připomíná honosné sídlo, má k dispozici nahrávací studio, vlastní tělocvičnu s lezeckou stěnou, rozlehlý park k procházkám. Píše dopisy, mluví s médii a hlásá, že po propuštění z basy se chce věnovat politice. I takové jsou příběhy masových vrahů. Jak se říká, jiný kraj, jiný mrav.

Zároveň jsme se při přednášce dostali i k pojmům jako jsou INCEL, death selfie, apod., které nechci zásadně rozebírat i z úcty k práci doktora Drbohlava, který vás s nimi jistě rád seznámí na některé ze svých dalších přednášek mimo Opavu. Bohužel se musím přiznat, že jsem z přednášky odcházel s vědomím, že skutečně nemůžeme vědět dne ani hodiny, co se něco podobného opět ve světě stane. Také bychom si měli uvědomit jako společnost, že právě v dětství se formuje naše osobnost a člověk, který je postižen například šikanou, špatnou situací v rodině a dalšími negativními vlivy, může dojít až k podobně hrůzným činům, jaké provedli Anders Breivik, Nikolas Cruz, Martin John Bryant a další masoví vrazi.