„Workshop se koná u příležitosti významného životního jubilea emeritního profesora Dušana Uhlíře, autora mimo jiné nedávno vydané publikace Čas kongresů a tajných společností, která mapuje jeho dlouhodobý badatelský zájem v oblasti evropských dějin první poloviny 19. století,“ upozorňuje za organizátory PhDr. Marian Hochel, Ph.D., z Ústavu historických věd.

Připravovaný workshop si klade tři základní otázky, na které budou jeho účastníci hledat odpovědi. Jsou to:

•    Jakou perspektivu nabízela modernímu občanu napoleonská a ponapoleonská Evropa? Byla tato Evropa jednotná nebo rozdělená?
•    Které osobnosti, události či fenomény přispěly na prahu zrození moderní doby k formování obrazu moderního Evropana?
•    Má idea evropské identity své kořeny ve vizích napoleonské či ponapoleonské Evropy?

Jak Marian Hochel uvádí v anotaci workshopu, vize sjednocené Evropy a mocenské rovnováhy byla stěžejním tématem diplomatických jednání již v období napoleonských válek.

„Podle Henryho Kissingera (2016) to byl právě francouzský císař Napoleon I., kdo se „jakožto ztělesnění revoluce i výraz osvícenství (…) rozhodl pokusit o ovládnutí a sjednocení Evropy. Pod jeho geniálním vedením francouzská vojska do roku 1809 rozdrtila veškerý odpor ve východní i střední Evropě a umožnila mu geopoliticky překreslit mapu kontinentu. Významná teritoria anektoval, jinde ustavil satelitní republiky, v jejich čele často stáli příbuzní francouzských maršálů (sic!). Na území celé Evropy byl nastolen jednotný právní systém, byly vydány tisíce instrukcí k ekonomickým i sociálním otázkám. Bylo Napoleonovi souzeno stát se sjednotitelem kontinentu, jehož rozdělení trvalo od pádu Římské říše?“ “Válka mezi Evropany je válkou občanskou,“ nechal se slyšet francouzský císař v průběhu erfurtských jednání s ruským carem Alexandrem I. na podzim v roce 1808,“ připomíná opavský historik.

Workshop bude zahájen úvodním slovem vedoucího Ústavem historických věd prof. PhDr. Zdeňka Jiráska, CSc., v 10 hodin (prezentace účastníků je od 9 hodin). Po něm už dostanou slovo jednotliví řečníci. Hned ten následující, prof. PhDr. Dan Gawrecki, CSc., připomene osobnost Dušana Uhlíře. Setkání historiků pak ukončí prohlídka stálé expozice Cesta města Opavské kulturní organizace (OKO) v Obecním domě od 17 hodin a následné neformální setkání. Podrobný program je uveden v příloze.

Kdo je Dušan Uhlíř?

Český historik, profesor Dušan Uhlíř, se narodil 28. července 1938 v Brně. Ve své vědecké a badatelské práci se zaměřuje zejména na dějiny 18. – 20. století s významnou orientací na otázky napoleonských válek a jejich důsledků pro evropský prostor a státotvornost.

Dušan Uhlíř absolvoval studium historie a českého jazyka na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v roce 1961. Po studiu působil v Historickém ústavu ČSAV v Praze, od roku 1973 nastoupil do Krajského kulturního střediska v Brně, kde zůstal až do konce sedmdesátých let. Poté rok pracoval v Městském kulturním středisku S. K. Neumana v Brně, byl ředitelem muzea ve Slavkově u Brna a posléze ředitelem Muzea města Brna. V roce 1993 začal přednášet na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě. V roce 1998 byl jmenován profesorem. Současně působil také jako externí pedagog na Katedře historie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V roce 2013 byl jmenován emeritním profesorem.

Je laureátem několika cen - doma opakovaně získal Cenu Egona Erwina Kische, pak např. Cenu Miroslava Ivanova nebo Cenu Jihomoravského kraje, na Slovensku prestižní Národní cenu Vojtecha Zamarovského. Vydal, anebo se jako spoluautor podílel na jedenácti publikacích, desítkách odborných i popularizačních článků ve sbornících a časopisech, scénářích pro dokumenty, filmy a rozhlasové pořady, přípravě výstav nebo jako odborný poradce k problematice spojené s císařem Napoleonem. Je členem několika redakčních rad a odborných komisí. Ve svém portfoliu má účast na nejprestižnějších odborných konferencích po celé Evropě.