Mezinárodní den žen a dívek ve vědě

  • Lenka Kendeová
  • 11.02.2023
Jako malý detektiv hledající odpovědi na dosud nezodpovězené otázky, i tak si může připadat kdokoliv, kdo se více ponořil do jakéhokoliv odvětví vědy. Od roku 2016 mají vždy 11. února svátek ženy, které toho „malého detektiva“ v sobě našly, slaví totiž „Mezinárodní den žen a dívek ve vědě“. My jsme k této příležitosti dvě ženy z našich ústavů oslovili, vytvořili pro ně stejnou sadu tří otázek a zjistili, co třeba právě je k jejich vědeckému zaměření přivedlo.
Z archivu RNDr. Jany Hantákové, Ph.D. Z archivu RNDr. Jany Hantákové, Ph.D.
RNDr. Jana Hantáková, Ph.D., je součástí našeho Matematického ústavu již několik let. Vyzkoušela si i pozici studenta, když zde absolvovala své magisterské i doktorské studium. Obor jejího bádání je zaměřen především na diskrétní dynamické systémy, topologickou a symbolickou dynamiku a teorii chaosu.

Co nebo kdo Vás k Vašemu oboru přivedl/o?
Nadšení z řešení složitých problémů jsem měla odjakživa. Zásluhou několika dobrých učitelů matematiky a fyziky z gymnázia jsem pak získala dostatek matematických schopností a sebevědomí k tomu, abych se přihlásila ke studiu matematické analýzy na univerzitě.

Co vás na vašem zaměření baví nejvíc a jakých cílů byste chtěla dosáhnout?
Nejvíc mne baví vyhledat nějaký zajímavý otevřený problém, který odolává řešení třeba už několik let, a pokoušet se ho vyluštit vlastním způsobem, buď zbrusu novým nápadem nebo kreativním využitím již známých matematických metod. Na druhou stranu mne těší i vědecká spolupráce s jinými experty, která vždy přináší mnoho nápadů a nových úhlů pohledu. Mým cílem do budoucna je přispět svou troškou do mlýna vědeckého poznání, taky ukázat, že i u nás v Opavě lze dělat špičkovou vědeckou práci, a hlavně žasnout nad tím, co neznámého nám matematika ještě přinese.

Jaký úspěch považujete za svůj největší?
Krom několika článků v prestižních časopisech považuji za svůj největší pracovní úspěch získání evropského grantu Marie Skłodowska-Curie Actions, kde je obrovská konkurence a úspěšnost je pouhých 15 %. Druhým velkým úspěchem je pro mne skloubení vědecké práce s péčí o dvě malé děti.
I Mgr. Kateřina Klimovičová, Ph.D., momentálně působí v místě, kde předtím úspěšně studovala (dokonce již od bakalářského stupně), ale v jejím případě se jedná o náš Fyzikální ústav. Ve své vědecké práci se zabývá například galaktickými kvazary a mikrokvazary.

Co nebo kdo Vás k Vašemu oboru přivedl/o?
K oboru mě přivedly fotografie významných fyziků. Většinou se jednalo o staršího pána s tabulí hustě popsanou vzorci. Chtěla jsem také popisovat tabule. Rozumět co je na nich napsáno. Dnes už se křídy prakticky nepoužívají. To je však jen malá komplikace.

Co vás na vašem zaměření baví nejvíc a jakých cílů byste chtěla dosáhnout?
Mým velkým cílem je přiblížit se k dokonalosti starých profesorů, které jsem jako dítě vídávala. Byli to lidé, kteří měli přehled o principech fungování světa. Nedali se rozhodit jedinou otázkou. Nezáleželo na tom, jestli danému oboru věnovali celý život nebo o něm jen slyšeli od svých kolegů. Psali knihy, u kterých si stáli za každou větou. Každá jejich myšlenka byla promyšlena. Zároveň byli pokorní, protože věděli, že dokonalost neexistuje. Takových výšin dosáhne jen minimální procento z nás. Přesto se o to musíme snažit.

Jaký úspěch považujete za svůj největší?
Osobně za nejdůležitější úspěch považuji to, když si člověk vybere co možná nejtěžší životní úlohu, abychom jako lidstvo nezakrněli.
Z archivu Mgr. Kateřiny Klimovičové, Ph.D. Z archivu Mgr. Kateřiny Klimovičové, Ph.D.