Autoři:
Jakub Plaskura, Eva Gladkovová – studentská redakce Slezské univerzity
První
turnaj pod záštitou Slezské univerzity se bude konat o tomto víkendu 17. a 18.
dubna ve hře League of Legends. Momentálně je přihlášeno 8 pětičlenných týmů,
což je slušný počet na pilotní díl podobného projektu.
Průkopníkem esportu na SU se stal student Obchodně podnikatelské fakulty Andrej Piňák. Esport je však spjat zejména s týmovým duchem, takže si pojďme představit ty, kteří váleli, válí a budou válet v dresu SLUníček i nadále.
Andrej PIŇÁK
Stojíš ve
vedení týmu. Hrával jsi už dříve esport závodně, než přišel projekt SLUníčka?
Vždy som mal v pláne
byť súčasťou nejakého tímu a spoločne trénovať, či zdokonaľovať sa.
V minulosti už boli nejaké náznaky zostavenia ešportového tímu, avšak
zakaždým sme sa po čase rozpadli. Takže sa dá povedať, že pre mňa sú SLUníčka
takým prvým tímom.
Co tě láká
více? Pohádkové dimenze herních světů, nebo objevování reálných zákoutí naší
planety?
Obe možnosti sú pre mňa
lákavé. Ak by som si mal ale vybrať, je to určite objavovanie reálnych zákutí
našej planéty, keďže som vášnivým cestovateľom a mal som možnosť navštíviť
už množstvo krajín. Toto leto sa chystám akurát do Kanady, takže si od ešportu,
ako takého, trošku odpočiniem.
Studuješ
obor Ekonomika a management. Umíš si ale představit, že by tě esport někdy
v budoucnu živil?
Samozrejme, vedel by som
si to predstaviť. V škole mám zameranie na marketing a obchod a v pozícií
ambasádora ešportu na SU získavam teraz mnoho skúseností a praxe za čo som
veľmi rád.
Prásknul
jsi na sebe, že svačina pro tebe při utkání hraje důležitou roli. Je to spíš
povzbuzení nebo důsledek herního napětí?
Ťažko povedať :D. Skôr to
už beriem ako zvyk, ktorý sa neviem odnaučiť. Proste vždy si musím niečo
zajesť, keď hráme. Nemám rád napätú atmosféru. Preto často keď mám pri
hre nervy, tak si radšej miesto jazyka zahryznem do rožka :D.
Karolína BÍNOVÁ
Jsi jediná holka v týmu a k tomu z jiné fakulty než
kluci. Chovají se k tobě jako k růži mezi trny?
Musím říct, že v prvních týdnech jsem se cítila doopravdy
jako v bavlnce. Kluci někdy byli až přehnaně hodní. Od všech jsem dostala
dostatečně pozornosti a přijali mě do týmu bez problémů. Postupem času je to
ale omrzelo, teď už mě berou jako jednoho z nich. Ale to mi vůbec
nevadí, právě naopak jsem ráda, že nedělají rozdíly v chování jen kvůli
pohlaví.
Kromě angličtiny, kterou studuješ, mluvíš i několika dalšími
jazyky. Jaké to jsou? Považuješ se za polyglota?
Já už jsem od malička měla jazyky hodně ráda. Na základní škole
jsem začala s angličtinou a také jsem se pár let učila němčinu, kterou už
pomalu zapomínám, protože ji nepoužívám tolik, jak bych chtěla. Jazyky, které
momentálně ovládám a pravidelně používám, jsou angličtina, španělština,
italština a nově jsem se začala učit také ruštinu a polštinu. Ačkoli si chci do
sbírky jazyků přidat ještě japonštinu, za polyglota se nepovažuji, přece jen
mám jazyky pouze jako koníček, který mě snad nikdy neomrzí.
Jak ses dostala
k hraní PC her? Přece jen je to většinou záležitost kluků.
Já jsem teda jako malá vůbec o hry neměla zájem. Dělala jsem
závodně mažoretku, nicméně po úrazu a následné operaci jsem již nemohla ve
sportu pokračovat. V té době jsem měla kamarády, kteří hodně hrávali World
of Warcraft a různé MMORPG. WoW jsem s nimi začala hrát téměř okamžitě a
dodnes jsem se té hry nevzdala. League of Legends jsem poprvé viděla až
v roce 2015 a jelikož to začali hrát i mí kamarádi, tak jsem se k
nim samozřejmě přidala.
Je pravda, že při hraní ráda jíš? Je něco, co ti dodá takovou
energii, že skoro zákonitě vyhraješ?
Před každým tréninkem si dávám jídlo, to je pravda. A když už teda nejím, tak si dávám alespoň žvýkačku. Řekla bych, že to tak má spousta lidí, protože to docela dost uklidňuje, když se ve hrách zrovna nedaří. Jestli je něco, co mi dodá energii k jisté výhře, tak je to určitě dobrá nálada v týmu. Nemám ráda, když někdo přijde na trénink naštvaný či bez nálady, jelikož se to pak přenáší i na ostatní hráče. Nicméně když už se to stane, tak jsem ráda, že v týmu máme Dalibora, který je vždy pozitivně naladěný, a Nefryka (Petr Slowiak - pozn. red.), který dokáže náladu zlepšit během pár minut.
Ondřej MICHÁLEK
Kromě
esportu máš v oblibě i hokej. Kdyby sis měl vybrat... Dáš přednost online, nebo offline sportu? A proč?
Popravdě si neumím vybrat, jelikož obě možnosti byly vždy součástí
mého života. Ať už hokej, kickbox, MMA nebo lolko. Ale v nynější
korona-situaci bych byl více pro offline, protože lidský kontakt je důležitý.
Prý chodíš
na tréninky se zpožděním. Je to vždycky náhoda, nebo to vnímáš jako svůj rituál?
Určitě to není můj rituál. Abych to objasnil, většinou nechávám
věci na poslední chvíli a pak nestíhám. :D
Po pozdním
příchodu si obvykle rád vzpomeneš, že by sis ještě chtěl jít zapálit. Patrně to
tvé spoluhráče trochu irituje. Čekáš, že se tvým návykům přizpůsobí, nebo tě
baví je provokovat?
Zrovna tady bych moje kouření uvedl jako rituál. Rád se uvolním a přijdu na jiné myšlenky před
hrou.
Tvým
oborem na SU je Manažerská informatika a aktivně se věnuješ esportu. Co ti ale
dělá největší radost v offline světě?
Tak samozřejmě největší radost mi dělá rodina, ať už má pravá,
nebo moje skupina lidí ,,Zálesáci“ (přátelé,
se kterými pořádáme různé výlety apod. – pozn. red.).
Petr SLOWIAK
Doslechli
jsme se, že jsi hyperaktivní. Týká se to jen her, nebo třeba nemůžeš dospat,
abys rychle napsal seminárku do školy?
No, neřekl bych, že do školy jsem nějak hyperaktivní. Právě naopak
vše většinou dělám na poslední chvíli. Svou nadměrnou činnost spíše prosazuji k zábavě
ve skupině nebo ve hrách, aby lidi nebrali danou chvíli příliš vážně nebo
ustrašeně.
Stejně
jako Ondra i ty rád obvykle potrápíš svoje spoluhráče, když si většinou hned
po začátku tréninku musíš odskočit. Snažili se tě už někdy přimět, aby ses zařídil
jinak? Nebo neprotestují?
Nevím, jestli stejně jako Ondra, spíše bych mohl přiznat, že po
každé hře si dávám většinou pětiminutovou pauzičku, s tím že si zajdu na
záchod a nechám si zápas projít hlavou, abych se poté v novém zápase
nezabýval chybami z minulé hry.
Jsi ve
třetím ročníku bakalářského studia, ale esport je na SU relativně novou
záležitostí. Neuvažoval jsi o podobném projektu už dříve?
Ano, uvažoval jsem o něčem takovém již dříve, ale poté, co jsem
musel projít přes několik překážek, abych se přihlásil na klasické Akademické
hry, tuším, že poslední byly v Brně, tak jsem od toho rychle upustil a
jsem rád, že se to Andrejovi povedlo.
Jak bys
sám sebe popsal jako hráče několika vlastnostmi?
Sám sebe popisovat nemám moc rád, ale zkusit bych to mohl. Myslím
si, že jsem tvrdý realista, který se řídí skutečnými fakty a může si je
doložit. Dále bych se popsal jako nadaný hráč čehokoli, ale bohužel talent
nestačí a tvrdá píle drtivou většinou smete talent.
Dalibor KÁŇA
Razíš heslo, že se nikdy nevzdáváš. Říká se však, nikdy neříkej
nikdy, takže otázka na tělo. Co jsi vzdal jako poslední věc, kterou si vybavíš?
Nikdy se nevzdávám, když mě hra baví.
Občas to je pro některé mé spoluhráče poněkud obtěžující, obzvláště když mají
nepovedenou hru a chtějí se z ní co nejrychleji dostat a nejlépe hru zase pár
dní nezapnout. Když to pojmu z toho offline světa, tak poslední takovou věcí, co
si vybavím, je asi to, že jsem se navzdory úspěšné přihlášce na práva rozhodl
jít sem, do Karviné, kde člověk nepotřebuje věnovat tolik času škole a má čas i
na jiné aktivity, jakými může být fotbal, práce, přítelkyně či večerní hraní
počítačových her.
Jsou SLUníčka tvůj první esportovní tým?
Ne úplně, už dříve jsme s přáteli, se kterými hraji Lolko, zakládali jeden esport tým. Abychom zachovali
krajinný ráz Ostravska a Karvinska, pojmenovali jsme jej Bludní Havíři. Bohužel
s velkým úspěchem jsme se tehdy nepotkali, a tak se tým postupně rozpustil.
Ve hře jste tým. Troufneš si říct, zda už se mezi vámi rodí
přátelství?
Tak určitě, jak říkám, je to
spooort... Ačkoliv jsem byl ze začátku k týmu velmi skeptický (hlavně z důvodu,
že jsem si pustil jeden replay na univerzitním esport discordu, který byl, co
se týče komentáře jednoho hráče, velmi cringe), tak si troufnu říci, že v týmu
spolu vycházíme. Příjemným překvapením bylo po příchodu pro mě to, že toho
hráče s tím komentářem nahrazuji. Od té doby bylo pár momentů, kdy si někteří
hráči v týmu něco vyříkávali, ale celkově vzato v týmu panuje dobrá nálada.
Tvůj herní nick je Hubert Nespatřil. Proč?
Tento typ nicku jsem vybíral s
kamarády, se kterými hraji lolko mimo naše týmové tréninky. Jednoduše jsme
vybírali trapná jména (Hubert, René, Ludvík atd.) a k tomu dodávali nějaký náš
herní handicap. Nebylo nad tím moc přemýšlení, protože nicky měníme vždy, kdy
nás omrzí.
Tak tohle jsou naše SLUníčka! Nezapomeňte však, že esport na SU se
dále rozvíjí. Nebaví tě League of Legends? Žádný problém! Klidně můžeš třeba
právě ty přijít s návrhem, aby se na SU založil tým ve tvé oblíbené
hře. Stačí se jen přihlásit o slovo prostřednictvím jednoduché aplikace.
Těšíme se na tebe 17. dubna u streamu, ať už budeš jako aktivní
hráč, nebo jako divák.
Vysvětlivky zkratek:
MMPORG – z anglického
massively
multiplayer online role-playing game, volně Hra
obrovského počtu hráčů s RPG prvky
RPG – z anglického role - playing
game, volně Hra na hrdiny (název herního žánru)
LOLKO – zkratka
hry League of Legends
WoW – zkratka hry World of Warcraft
MMA – z anglického Mixed Martial
Arts, plnokontaktní
bojový sport bez využití zbraní, umožňující údery i chvaty, boj ve stoje i na
zemi, a spojující různé techniky jiných bojových sportů i bojových umění.
CRINGE – tímto slovem se často na internetu i v reálném hovoru mladých
vyjadřuje, že je něco trapné.