Autoři: Jakub Plaskura, Eva Gladkovová – studentská redakce Slezské univerzity

První turnaj pod záštitou Slezské univerzity se bude konat o tomto víkendu 17. a 18. dubna ve hře League of Legends. Momentálně je přihlášeno 8 pětičlenných týmů, což je slušný počet na pilotní díl podobného projektu. 

Průkopníkem esportu na SU se stal student Obchodně podnikatelské fakulty Andrej Piňák. Esport je však spjat zejména s týmovým duchem, takže si pojďme představit ty, kteří váleli, válí a budou válet v dresu SLUníček i nadále. 

Andrej PIŇÁK

Stojíš ve vedení týmu. Hrával jsi už dříve esport závodně, než přišel projekt SLUníčka?

Vždy som mal v pláne byť súčasťou nejakého tímu a spoločne trénovať, či zdokonaľovať sa. V minulosti už boli nejaké náznaky zostavenia ešportového tímu, avšak zakaždým sme sa po čase rozpadli. Takže sa dá povedať, že pre mňa sú SLUníčka takým prvým tímom.   

Co tě láká více? Pohádkové dimenze herních světů, nebo objevování reálných zákoutí naší planety?

Obe možnosti sú pre mňa lákavé. Ak by som si mal ale vybrať, je to určite objavovanie reálnych zákutí našej planéty, keďže som vášnivým cestovateľom a mal som možnosť navštíviť už množstvo krajín. Toto leto sa chystám akurát do Kanady, takže si od ešportu, ako takého, trošku odpočiniem.

Studuješ obor Ekonomika a management. Umíš si ale představit, že by tě esport někdy v budoucnu živil?

Samozrejme, vedel by som si to predstaviť. V škole mám zameranie na marketing a obchod a v pozícií ambasádora ešportu na SU získavam teraz mnoho skúseností a praxe za čo som veľmi rád.

Prásknul jsi na sebe, že svačina pro tebe při utkání hraje důležitou roli. Je to spíš povzbuzení nebo důsledek herního napětí?

Ťažko povedať :D. Skôr to už beriem ako zvyk, ktorý sa neviem odnaučiť. Proste vždy si musím niečo zajesť, keď hráme. Nemám rád napätú atmosféru. Preto často keď mám pri hre nervy, tak si radšej miesto jazyka zahryznem do rožka :D.

Karolína BÍNOVÁ

Jsi jediná holka v týmu a k tomu z jiné fakulty než kluci. Chovají se k tobě jako k růži mezi trny?

Musím říct, že v prvních týdnech jsem se cítila doopravdy jako v bavlnce. Kluci někdy byli až přehnaně hodní. Od všech jsem dostala dostatečně pozornosti a přijali mě do týmu bez problémů. Postupem času je to ale omrzelo, teď už mě berou jako jednoho z nich. Ale to mi vůbec nevadí, právě naopak jsem ráda, že nedělají rozdíly v chování jen kvůli pohlaví.

Kromě angličtiny, kterou studuješ, mluvíš i několika dalšími jazyky. Jaké to jsou? Považuješ se za polyglota?

Já už jsem od malička měla jazyky hodně ráda. Na základní škole jsem začala s angličtinou a také jsem se pár let učila němčinu, kterou už pomalu zapomínám, protože ji nepoužívám tolik, jak bych chtěla. Jazyky, které momentálně ovládám a pravidelně používám, jsou angličtina, španělština, italština a nově jsem se začala učit také ruštinu a polštinu. Ačkoli si chci do sbírky jazyků přidat ještě japonštinu, za polyglota se nepovažuji, přece jen mám jazyky pouze jako koníček, který mě snad nikdy neomrzí.

 Jak ses dostala k hraní PC her? Přece jen je to většinou záležitost kluků.

Já jsem teda jako malá vůbec o hry neměla zájem. Dělala jsem závodně mažoretku, nicméně po úrazu a následné operaci jsem již nemohla ve sportu pokračovat. V té době jsem měla kamarády, kteří hodně hrávali World of Warcraft a různé MMORPG. WoW jsem s nimi začala hrát téměř okamžitě a dodnes jsem se té hry nevzdala. League of Legends jsem poprvé viděla až v roce 2015 a jelikož to začali hrát i mí kamarádi, tak jsem se k nim samozřejmě přidala.

Je pravda, že při hraní ráda jíš? Je něco, co ti dodá takovou energii, že skoro zákonitě vyhraješ?

Před každým tréninkem si dávám jídlo, to je pravda. A když už teda nejím, tak si dávám alespoň žvýkačku. Řekla bych, že to tak má spousta lidí, protože to docela dost uklidňuje, když se ve hrách zrovna nedaří. Jestli je něco, co mi dodá energii k jisté výhře, tak je to určitě dobrá nálada v týmu. Nemám ráda, když někdo přijde na trénink naštvaný či bez nálady, jelikož se to pak přenáší i na ostatní hráče. Nicméně když už se to stane, tak jsem ráda, že v týmu máme Dalibora, který je vždy pozitivně naladěný, a Nefryka (Petr Slowiak - pozn. red.), který dokáže náladu zlepšit během pár minut.

Ondřej MICHÁLEK

Kromě esportu máš v oblibě i hokej. Kdyby sis měl vybrat... Dáš přednost online, nebo offline sportu? A proč?

Popravdě si neumím vybrat, jelikož obě možnosti byly vždy součástí mého života. Ať už hokej, kickbox, MMA nebo lolko. Ale v nynější korona-situaci bych byl více pro offline, protože lidský kontakt je důležitý.

Prý chodíš na tréninky se zpožděním. Je to vždycky náhoda, nebo to vnímáš jako svůj rituál?

Určitě to není můj rituál. Abych to objasnil, většinou nechávám věci na poslední chvíli a pak nestíhám. :D

Po pozdním příchodu si obvykle rád vzpomeneš, že by sis ještě chtěl jít zapálit. Patrně to tvé spoluhráče trochu irituje. Čekáš, že se tvým návykům přizpůsobí, nebo tě baví je provokovat?

Zrovna tady bych moje kouření uvedl jako rituál.  Rád se uvolním a přijdu na jiné myšlenky před hrou.

Tvým oborem na SU je Manažerská informatika a aktivně se věnuješ esportu. Co ti ale dělá největší radost v offline světě?

Tak samozřejmě největší radost mi dělá rodina, ať už má pravá, nebo moje skupina lidí ,,Zálesáci“ (přátelé, se kterými pořádáme různé výlety apod. – pozn. red.).

Petr SLOWIAK

Doslechli jsme se, že jsi hyperaktivní. Týká se to jen her, nebo třeba nemůžeš dospat, abys rychle napsal seminárku do školy?

No, neřekl bych, že do školy jsem nějak hyperaktivní. Právě naopak vše většinou dělám na poslední chvíli. Svou nadměrnou činnost spíše prosazuji k zábavě ve skupině nebo ve hrách, aby lidi nebrali danou chvíli příliš vážně nebo ustrašeně.

Stejně jako Ondra i ty rád obvykle potrápíš svoje spoluhráče, když si většinou hned po začátku tréninku musíš odskočit. Snažili se tě už někdy přimět, aby ses zařídil jinak? Nebo neprotestují?

Nevím, jestli stejně jako Ondra, spíše bych mohl přiznat, že po každé hře si dávám většinou pětiminutovou pauzičku, s tím že si zajdu na záchod a nechám si zápas projít hlavou, abych se poté v novém zápase nezabýval chybami z minulé hry.

Jsi ve třetím ročníku bakalářského studia, ale esport je na SU relativně novou záležitostí. Neuvažoval jsi o podobném projektu už dříve?

Ano, uvažoval jsem o něčem takovém již dříve, ale poté, co jsem musel projít přes několik překážek, abych se přihlásil na klasické Akademické hry, tuším, že poslední byly v Brně, tak jsem od toho rychle upustil a jsem rád, že se to Andrejovi povedlo.

Jak bys sám sebe popsal jako hráče několika vlastnostmi?

Sám sebe popisovat nemám moc rád, ale zkusit bych to mohl. Myslím si, že jsem tvrdý realista, který se řídí skutečnými fakty a může si je doložit. Dále bych se popsal jako nadaný hráč čehokoli, ale bohužel talent nestačí a tvrdá píle drtivou většinou smete talent.


 

Dalibor KÁŇA

Razíš heslo, že se nikdy nevzdáváš. Říká se však, nikdy neříkej nikdy, takže otázka na tělo. Co jsi vzdal jako poslední věc, kterou si vybavíš?

Nikdy se nevzdávám, když mě hra baví. Občas to je pro některé mé spoluhráče poněkud obtěžující, obzvláště když mají nepovedenou hru a chtějí se z ní co nejrychleji dostat a nejlépe hru zase pár dní nezapnout. Když to pojmu z toho offline světa, tak poslední takovou věcí, co si vybavím, je asi to, že jsem se navzdory úspěšné přihlášce na práva rozhodl jít sem, do Karviné, kde člověk nepotřebuje věnovat tolik času škole a má čas i na jiné aktivity, jakými může být fotbal, práce, přítelkyně či večerní hraní počítačových her.

Jsou SLUníčka tvůj první esportovní tým?

Ne úplně, už dříve jsme s přáteli, se kterými hraji Lolko, zakládali jeden esport tým. Abychom zachovali krajinný ráz Ostravska a Karvinska, pojmenovali jsme jej Bludní Havíři. Bohužel s velkým úspěchem jsme se tehdy nepotkali, a tak se tým postupně rozpustil.

Ve hře jste tým. Troufneš si říct, zda už se mezi vámi rodí přátelství?

Tak určitě, jak říkám, je to spooort... Ačkoliv jsem byl ze začátku k týmu velmi skeptický (hlavně z důvodu, že jsem si pustil jeden replay na univerzitním esport discordu, který byl, co se týče komentáře jednoho hráče, velmi cringe), tak si troufnu říci, že v týmu spolu vycházíme. Příjemným překvapením bylo po příchodu pro mě to, že toho hráče s tím komentářem nahrazuji. Od té doby bylo pár momentů, kdy si někteří hráči v týmu něco vyříkávali, ale celkově vzato v týmu panuje dobrá nálada.

Tvůj herní nick je Hubert Nespatřil. Proč?

Tento typ nicku jsem vybíral s kamarády, se kterými hraji lolko mimo naše týmové tréninky. Jednoduše jsme vybírali trapná jména (Hubert, René, Ludvík atd.) a k tomu dodávali nějaký náš herní handicap. Nebylo nad tím moc přemýšlení, protože nicky měníme vždy, kdy nás omrzí.

Tak tohle jsou naše SLUníčka! Nezapomeňte však, že esport na SU se dále rozvíjí. Nebaví tě League of Legends? Žádný problém! Klidně můžeš třeba právě ty přijít s návrhem, aby se na SU založil tým ve tvé oblíbené hře. Stačí se jen přihlásit o slovo prostřednictvím jednoduché aplikace.

Těšíme se na tebe 17. dubna u streamu, ať už budeš jako aktivní hráč, nebo jako divák. 

Vysvětlivky zkratek:

MMPORG – z anglického massively multiplayer online role-playing game, volně Hra obrovského počtu hráčů s RPG prvky

RPG – z anglického role - playing game, volně Hra na hrdiny (název herního žánru)

LOLKO – zkratka hry League of Legends

WoW – zkratka hry World of Warcraft

MMA – z anglického Mixed Martial Arts, plnokontaktní bojový sport bez využití zbraní, umožňující údery i chvaty, boj ve stoje i na zemi, a spojující různé techniky jiných bojových sportů i bojových umění.

CRINGE – tímto slovem se často na internetu i v reálném hovoru mladých vyjadřuje, že je něco trapné.