Na kulturní dramaturgii to žije a žít bude!

  • Daniel Martínek
  • 04.02.2019
OPAVA – Kulturní dramaturgie se zaměřením na divadlo (dále jen KDD) je v tuto chvíli jediný akreditovaný obor svého druhu v české akademické kotlině. Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě připravuje studenty tohoto ojedinělého oboru na práci v městských a kulturních střediscích, knihovnách, divadlech, na festivalech a různých projektech, které jsou zkrátka a jednoduše s kulturou spojené.

Autor: Jakub Plaskura - studentská redakce Slezské univerzity v Opavě

O tom, co vše jeho absolventi získají a jakou má KDD budoucnost, jsme hovořili s jeho vedoucím, hercem, dramaturgem, překladatelem a čapkovským badatelem Mgr. Hasanem Zahirovićem, Ph.D., jenž v sobotu 2. února na valné hromadě Společnosti bratří Čapků převzal Pamětní medaili Karla Čapka za mimořádné zásluhy. Česká čapkovská obec tak ocenila svého zahraničního kolegu, který dlouhá léta neúnavně svými překlady literárního i dramatického díla do několika jazyků, přednáškami, badatelskou činností, ale třeba i iniciativami ke zřízení pamětních desek, šíří odkaz Josefa Čapka a Karla Čapka v Evropě a v posledních letech v České republice.
Vraťme se ale na opavskou univerzitní půdu.

Studijní obor Kulturní dramaturgie se vyučuje druhým rokem v nových univerzitních prostorách na Hauerově ulici. Vy jste ale zažil i období, kdy umělecké obory na univerzitě neměly adekvátní podmínky. Jaké to bylo a jaké je to dnes?
Musím se přiznat, že, když jsem začínal na SU někdy před pěti lety, tak jsem toho chtěl po studentech mnoho, co bych dnes už v takových podmínkách nechtěl. Měli jsme malé učebny, některá herecká cvičení jsem vyžadoval venku, když bylo příjemné počasí, protože vevnitř jsme se cítili stísněně. Nebylo to jednoduché, ale člověk si zvykne. S otevřením nového komplexu na Hauerově ulici přišel komfort pro studenty i vyučující. Máme prostor s hledištěm, sál, ateliér, pochopitelně učebny pro teoretickou výuku. Díky nim vůbec můžeme zvát odborníky, kteří předávají našim posluchačům neocenitelné zkušenosti. Hodně podstatný je pro mě fakt, že studenti zde mohou realizovat i vlastní tvorbu. Ať se jedná o multižánrový Festival Na cestě nebo třeba činnost Dramkrou (univerzitní divadelní soubor – pozn. red.). Studenti tak mají k dispozici veškeré potřebné podmínky a logicky také ušetří za pronájem jiných objektů, což je další výhoda. Takže zase asi dvěma slovy, jsem vděčný, protože máme teď k dispozici cosi mimořádného a také hosté, kteří mají za sebou vzdělání v prestižních uměleckých institucích, jsou překvapeni, jaké možnosti na Slezské univerzitě mají naši studenti.


Hasan Zahirović ve své pracovně. Foto: Vladko Omasta Hasan Zahirović ve své pracovně. Foto: Vladko Omasta

V minulosti jste byl vyzván ke kandidatuře na funkci děkana JAMU. Studoval jste také na DAMU. Zvolil jste pro další působení Slezskou univerzitu. Je velký rozdíl v tom, jak erudovaní absolventi dramaturgie vyjdou z těchto škol?
Velkou roli hraje neznalost. JAMU, DAMU, to jsou prostě tradiční značky ryze divadelní dramaturgie. U nás jde o kulturní dramaturgii a to je rozdíl. Naši absolventi by měli být schopni uplatnit se v nejrůznějších kulturních institucích - od knihoven, kulturních středisek, slavností až po festivaly různého typu, takže to srovnávat úplně nelze. Nicméně by bylo dobré si uvědomit, že Kulturní dramaturgie se zaměřením na divadlo je opravdu výjimečný obor v rámci celé České republiky. Zase srovnám s Francií, kde systém těchto oborů funguje skvěle, a podívejme se, kde jsou Francouzi třeba s kvalitou festivalů. Avignon, apod., to je světový pojem. Opava je v tomto stále taková první vlaštovka v ČR, to je třeba říct a lidé se teprve učí a zjišťují, o co vlastně jde.

Dělat dramaturga v knihovně, to zní trochu fádně…
I velké knihovny potřebují doprovodný program. Kdybych měl říct příklad, tak určitě Městská knihovna v Praze, která se stále snaží obsazovat na tuto pozici divadelní dramaturgy a oni se potom ve své pozici poněkud ztrácejí, protože divadelní dramaturg by neměl mít takové povědomí o práci na podobném místě, jako má kulturní dramaturg. Už jsem s nimi vedl dialog na toto téma, protože často s nimi spolupracuji přes Společnost bratří Čapků, kde právě teď v březnu naši studenti opětovně budou účinkovat v literárním pořadu zmíněné společnosti. Ale dělá mi radost každá zpráva o tom, kde se naši absolventi úspěšně uplatnili. Minulý týden prošel tiskem rozhovor s naší absolventkou Petrou Fusovou, která získala post vedoucí Městských kulturních zařízení města Jeseníku. A teď buduje z tohoto lázeňského centra město kultury. A mimo jiné má pod sebou i knihovnu.

Je pravdou, že se chystá nová akreditace oboru?
Ano, a snad tomu tak také bude. Kolegyně Jana Cindlerová na tom pilně pracovala. Cílem nové akreditace by měl být větší důraz na praktické předměty, které usnadní studentům práci na festivalu. Mělo by jít například o předměty zaměřené na design, propagaci, scénografii, vedení dramaturgie festivalu. Už by neměli být připraveni na festival jen teoreticky, ale budou připraveni na ten opravdový náročný proces, který je čeká.

V čem se projeví?
Studenti kulturní dramaturgie mají za úkol ve třetím ročníku vytvořit svůj osobitý multižánrový festival Na cestě. Na jejich bedrech je vše od programu, přes získání finančních prostředků a mohou se samozřejmě realizovat i umělecky jako autoři, režiséři či herci. Ale měli by si také umět poradit s propagací, spolupracovat s médii a podobně.

Můžete být trochu konkrétnější?
Naše pedagožka Anna Stránská navázala spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, konkrétně s Ateliérem Digitální design, za což jsem velmi vděčný, protože to byla vždy slabina KDD, že si studenti sháněli pro tvorbu plakátů, případně bannerů a videí šikovného kolegu z jiného oboru. Chtěli bychom, aby nějaké základy měli i naši studenti. Samozřejmě spolupracujeme i s obory AVT a MMT, ale tam se přímo grafický design a s ním spojené věci rovněž nevyučují.

Momentka z loňské akce v opavském kostele sv. Václava. Foto: Hasan Zahirović Momentka z loňské akce v opavském kostele sv. Václava. Foto: Hasan Zahirović

Poslední dobou na půdu KDD zvete různé odborníky, aby pro studenty uspořádali workshopy, besedy a cvičení. Máte už představu, na co se případně uchazeči o studium mohou těšit v budoucnu?
Chybí nám tady větší důraz na pohyb. Chceme, aby studenti KDD měli komplexní rozhled a vyzkoušeli si co nejvíce věcí. Proto jsme už v prosinci absolvovali například workshop jevištního pohybu s herečkou Karolínou Hýskovou, která je absolventkou našeho oboru. V lednu posluchači KDD měli možnost navštívit workshop Jany Orlové, české specialistky na performance. Já se domnívám, že Jana Orlová je špička ve svém oboru, kterou by nám mohli závidět i v zahraničí. Na možná nejvyšší úrovni vůbec je Francie v rámci performance produkce a Jana by se neztratila ani tam. Jsme v kontaktu s jedním z nejlepších mimů vůbec Radimem Vizvárym, který je uznávaným odborníkem pantomimy po celé Evropě. Slíbil nám, že dorazí v dalším semestru na Slezskou univerzitu, takže cesty hledáme a snažíme se našim studentům zkvalitnit výuku i těmito jednorázovými akcemi. Děkuji Slezské univerzitě, že podporuje podobné projekty a tím posouvá obor na vyšší úroveň.


Hovořil jste o tom, že kulturní svět se snažíte díky návštěvám odborníků dostat za studenty do Opavy, ale jezdíte také se studenty přímo za kulturou mimo Opavu?
Samozřejmě. Studenti jezdili, jezdí a budou jezdit na akcepo celé republice. Tradicí je dnes už prestižní divadelní festival OST-RA-VAR, kterého se celý obor vždy na podzim účastní v Ostravě. Nadále trvá spolupráce se Slováckým divadlem v Uherském Hradišti, s D21 v Praze, s ostravskou divadelní scénou, a novinkou je navázání spolupráce s HaDivadlem v Brně a tam se snažíme navázat kontakty i s dalšími kulturními centry, aby studenti mohli nabírat poznatky a zkušenosti a třeba se jim také do budoucna otevřou pracovní vrátka, to už záleží z velké části na nich samotných. Díky režiséru Dominiku Benešovi se zlepšila spolupráce s OKO v Opavě (Opavská kulturní organizace),
Na svoji hereckou profesi nezapomíná Hasan Zahirović ani dnes. Foto: Michaela Škvrňáková Na svoji hereckou profesi nezapomíná Hasan Zahirović ani dnes. Foto: Michaela Škvrňáková
minulý rok organizoval s našimi studenty zajímavý performance v kostele sv. Václava a v Domě umění.


Byl jste členem Národního divadla v Zenici v Bosně a Hercegovině, pak studium na DAMU, JAMU. K tomu jste zřejmě nejuznávanější český „Čapkolog“, překladatel divadelních her. Co vám dává Opava a Slezská univerzita?
Pro mě je zcela zásadní individuální přístup v umění a vedení studentů. Když sleduji na přijímacích zkouškách v Opavě uchazeče o studium a naslouchám jejich přáním a tužbám, tak mi věřte, že i když úplně třeba neví, do čeho jdou, tak ten chtíč, proč se přihlásili, většinou přetrvá i během celého studia. Pokud můžu mluvit i za kolegy, tak se snažíme studenty navádět směrem, který si vybrali. Když se někdo chce stát spíše produkčním, stejně musí absolvovat herecké workshopy, které vedu většinou já, protože ten člověk musí zjistit, jaké je divadlo ze všech stran, nejen z té pozice získávání peněz a různého zařizování. Můžete lépe sledovat autorské projekty. Vy sám jako absolvent a zakladatel Dramkrou víte, o čem mluvím. Studenti se snaží psát vlastní hry, takže pro mě je to prostě v první řadě práce s individualitami, která mě naplňuje.

Co by měl podle vás student KDD splňovat, aby se uplatnil?

Musí být talentovaný, flexibilní, praktický, vnímavý. Musí mít základní vědomosti, které rozvíjí a časem hraje roli také zkušenost. Žádná věda v tom není. Je to jako v životě.

.....................................................................................................................................
Co je to Společnost bratří Čapků?
Společnost bratří Čapků existuje nepřetržitě od roku 1947. Jejím cílem je sdružovat a získávat přátele a ctitele tvorby bratří Čapků, rozvíjet a prohlubovat znalost jejich díla a života, morálně i jinak podporovat bádání pracovníků, kteří se zabývají dílem a životem bratří Čapků, případně osobnostmi nebo věcmi vztahujícími se k jejich životu či dílu. SBČ se také snaží přispívat k tomu, aby se trvale a s větší měrou uplatňoval duchovní vliv bratří Čapků, jejich odkaz filozofický, mravní a sociální a myšlenky humanismu a demokracie v pojetí T.G. Masaryka.
Zdroj: http://www.bratri-capkove.cz/