Může být člověk v režimu home office stejně produktivní, ba dokonce produktivnější než při běžném docházení do zaměstnání?

Určitě záleží na typu povolání, ale obecně u intelektuální práce je produktivita spojena se soustředěním. Existuje něco, čemu se říká reziduální paměť, takže když náš mozek přeskakuje od jednoho úkolu k druhému, není tak efektivní, jako když se soustředí pouze na jednu úlohu. Původní úkol totiž nějaký čas stále naši hlavu zaměstnává. Mezi úkoly mozku může patřit taky odpověď manželce, kdy už bude konečně posekaná tráva, nebo dceři, proč je ta neposekaná tráva zelená. V tomto je home office stejně nebezpečný jako práce v kanceláři, jenom místo manželky může urgovat nějaký projekt kolega a zvídavé otázky pokládat student. Já osobně se i na fakultě na skutečně důležité projekty přesouvám na klidnější místa. Stejně tak je tomu i doma. E-maily řeším v obýváku v běžném ruchu domácnosti a akreditační spis si nechávám do pracovny. Mám ale výborné zázemí a moje manželka rozumí tomu, že sice fyzicky doma jsem, ale ve vyhrazený čas pracuji, takže v tomto týdnu třeba do pracovny přiběhla jen jednou, když se nám do zahrady dobýval sousedův bernardýn.

Co byste jako specialista na marketing doporučil firmám, které se aktuálně v souvislosti s pandemií potýkají s poklesem zakázek?

Na tuto otázku neexistuje generalizovatelná odpověď. Vše je závislé na produktu. Můžeme si představit jednoduchou matici. V krizi se mění legislativní pravidla a chování lidí. Tohle bude na našich osách. Firmy, pro které se změnila pravidla (musely zavřít provozovny), ale zájem o produkt trvá, musejí nalézt způsob, jak produkt dostat k zákazníkovi. Nabízí se přechod na online prodej. K tomuto účelu poslouží velmi dobře krabicové řešení e-shopu a také nelpět v této situaci na detailech. Rychlost je důležitější než to, jestli je v hlavičce růžová nebo lososová. Další skupinou jsou firmy, pro které se změnila pravidla, a zároveň poklesl zájem o produkt. Typickým příkladem je móda. Butiky musely zavřít, a navíc lidé na nové šaty prostě nemají nyní náladu. Tady přežijí ti, kteří se marketingu věnovali zodpovědně dávno před pandemií. Silné značky by teoreticky měly mít kapitál na překlenutí krizových měsíců a zároveň je jejich síla v mentální dostupnosti. Po návratu do normálu tak budou ve svých kategoriích první, na které si zákazníci vzpomenou, a pokud se rozhodnou vstoupit do „onlinu“, tak nebudou muset složitě vysvětlovat svou nabídku a produkt. Další v naší matici jsou firmy, kterých se opatření v podobě uzavření nedotklo, ovšem poptávka po produktech klesá. Mohou to být třeba čerpací stanice, které jsou v provozu, ale kvůli omezenému cestování a pohybu osob pociťují výrazné dopady na tržby. Je to ale příležitost pustit se do některých aktivit, které byly za plného provozu složitě realizovatelné. Plánovaná rekonstrukce toalet, výměna kartáčů v myčce nebo nasazení nového informačního systému bude v omezeném provozu méně bolet. U menších firem, kde je finanční situace kritická a nezbývá ani na investice, pak bude hlavní strategií přežití. Není se ale za co stydět, jelikož i takové značky jako je Apple si ve své historii prošly stejným obdobím přežívání. Poslední jsou ti, kteří nejsou dotčeni žádným zásadním omezením provozu, a navíc lidé stále jejich produkty poptávají. Zde platí chovat se odpovědně a adekvátně situaci. A pokud to jen trošku jde a firma najde způsob, jak v pandemické krizi dostat produkt k zákazníkovi, tak u všech výše popsaných skupin se vyplatí neomezovat příliš výdaje na marketingovou komunikaci. Sejde z očí, sejde z mysli. A proto by značky měly usilovat o to, aby byly v myslích zákazníků i nadále. Vybudovat v mozcích spotřebitelů mentální obraz značky a asociace s ní totiž nějakou dobu trvá. Začít s tím teprve tehdy, když vláda zruší své zákazy, už může být pozdě. Navíc se zdá, že v rozvolňování obchodu neexistuje logický klíč, takže tato situace může nastat prakticky ze dne na den.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zákazem volného pohybu po univerzitních prostorách utrpěl pochopitelně i pořad Dobré vědět, který má zázemí v univerzitní budově na Hauerově ulici. Otec tohoto projektu a student Počítačové fyziky Jiří Dobrý však má kromě práce na pořadu i příjemné rodičovské starosti.

Co je v době koronavirové dobré vědět o Dobré vědět?

Dobré vědět pracuje z domova, pár dílů jsme natočili u mě v kuchyni, ale věříme, že brzy budeme opět točit ve skvělém ateliéru na Hauerově 4. Chystáme ve spolupráci s opavským gymnáziem několik dílů, které se dotknou středoškolské fyziky.

Proč na současnou dobu budeš vždycky vzpomínat s dojetím a radostí?

Pro mnoho lidí je toto období časem velké změny. Pro mě je to období mnoha změn – dvoje stěhování, a hlavně narození prvního syna. Věřím, že i v období relativního klidu je starost o dítě tou největší, která bývá. V období, kdy kolem prochází nemoc, o které nikdo moc neví, je ta starost násobná a naprosto vyčerpávající. Ale zároveň je to obrovská radost.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Na úplný závěr cyklu Jak se žije na univerzitě jsme si pro vás připravili ještě jeden zajímavý pohled šéfredaktora studentské redakce a studenta Audiovizuální tvorby Jakuba Plaskury.

Patříš mezi velmi aktivní studenty. Jak funguje redakce v době koronavirové?

Vše řešíme přes sociální sítě a porady v prostorách školy vyměnily hovory přes Skype. Kromě klasických aktualit se teď redakce notně věnuje informačnímu a propagačnímu časopisu, který by měl být takovou výkladní skříní naší alma mater, a také jsme znovu rozjeli síň slávy na Absolventském portálu SU. Vytváříme takovou banku úspěšných absolventů, protože nesmíme zapomínat, že ze Slezské vyrazilo do světa mnoho nadaných lidí. Na některé z nich se můžete podívat už nyní.

Co tobě osobně přinesla a vzala současná situace?

Asi jako každému mi vzala pracovní možnosti a nepříjemné je také omezení styku s přáteli. Naopak je teď paradoxně větší klid na psaní diplomové práce. Jen odborná literatura se shání obtížněji. Také jsem teď více doma s nejbližšími. To je na tom všem krásné.