Autor: Jakub Plaskura – studentská redakce Slezské univerzity

Na začátek otázka, která se nabízí. Jak moc je podle vás pro Opavu a pro Slezskou univerzitu tato akce důležitá a prestižní?

Myslím si, že je to jediná událost v dějinách Opavy, kterou město proniklo do tzv. velkých dějin. Přitom jde vlastně o shodu okolností, že se kongres konal právě v Opavě, spíše jde o důležitou záležitost evropských diplomatických dějin. Například o rok později se podobná konference konala ve slovinské Lublani. O této události se učí minimálně studenti na středních školách. Na ÚHV bereme jako povinnost si takto významnou událost pro Opavu připomínat. A připomeneme si ji stylově mezinárodní konferencí.

Celá akce bude probíhat téměř tři měsíce. Vše započne už 13. září a kromě města a Slezské univerzity se na vzpomínce této události podílí také například Opavská kulturní organizace (OKO) nebo Slezské zemské muzeum. Co přesně tedy bude ležet na bedrech univerzity?

Nejprve odběhnu od ÚHV. Určitě se uskuteční ochutnávka různých pokrmů, na kterých si pochutnávali účastníci kongresu v roce 1820, takže milovníci zážitkové retro gastronomie si přijdou na své. V tomto budou mít pochopitelně důležitou úlohu zástupci Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu. Někteří naši pracovníci se podílejí a budou podílet na dílčích akcích OKO, města či Slezského zemského muzea. Do katalogu k výstavě, která se připravuje pod hlavičkou OKO, bude přispívat zejména můj kolega PhDr. Marian Hochel, Ph.D. Nejde o náhodu, protože je členem Mezinárodní napoleonské společnosti. Sám do katalogu také přispěji několika hesly. Abych se ale ještě vrátil k doktoru Hochelovi, tak on vytipovával jako dlouholetý kastelán zámku v Duchcově atraktivní předměty pro zmiňovanou výstavu. Podílet se ale budou i naši absolventi, kteří pracují pro Zemský archiv v Opavě a pro Slezské zemské muzeum. Jsou to například Jiří Šíl či Ondřej Haničák. Hlavním zapojením univerzity bude samotná konference s příslibem mezinárodní účasti odborníků z Rakouska, Francie či Itálie. Pracovní název pro tuto konferenci je 1. opavské historické sympozium, protože do budoucna plánujeme podobné kongresy k jiným historicky významným výročím. K tomuto kongresu by měl v příštím roce vyjít také sborník v anglické mutaci.

Jak bude vypadat ono 1. opavské historické sympozium?

Vzhledem k situaci kolem koronaviru nebylo jisté, zda budou moci přicestovat do Opavy zahraniční odborníci, proto jsme konferenci omezili na jediný den. Půjde tak o poměrně koncentrovaný program. Počítáme zhruba s deseti výstupy, přičemž dva až tři prezentující budou ze zahraničí. Je zajímavé, že byť samotný Opavský kongres není z hlediska světových dějin zase tak překotnou událostí, tak se podařilo objevit mnoho nových poznatků, a spíše jsme chtěli, aby na konferenci zazněly příspěvky z různých úhlů pohledu. Měli by vystoupit historici z Rakouska a Francie. Jednáme také o zástupci z Itálie, přijedou rovněž kolegové z Prahy a Brna a pochopitelně nebudou chybět ani naši opavští zástupci.

Je tedy konference vhodná pro širokou veřejnost?

Konference se uskuteční v budově Filozoficko-přírodovědecké fakulty na Masarykově třídě v nové seminární místnosti 11. listopadu 2020, a to i z důvodu, že jde právě jen o jednodenní akci a upřímně řečeno nepředpokládám, že samotná konference bude pro veřejnost příliš zajímavá. Spíše půjde o odbornou debatu historiků a vzájemnou výměnu informací. Hlavním jazykem konference navíc bude angličtina. Kdyby chtěl někdo přijít, pochopitelně má dveře otevřené. Studentům určitých ročníků a oborů ÚHV bude rovněž účast doporučena.

Rád bych se ještě vrátil ke zmiňovanému sborníku. Říkáte, že vyjde až po skončení celého opavského kongresu 2020. Proč?

Onen sborník bude totiž určen zejména odborné veřejnosti. Sice jde o připomínku samotného výročí, ale nepůjde o nic, co by se mělo masově prezentovat. Takovou funkci bude mít na zmíněné výstavě katalog, který bude populární formou prezentovat různé skutečnosti a souvislosti širší veřejnosti. A proč až po akci? Protože do sborníku chceme zakomponovat i poznatky, které získáme na samotné konferenci, proto se vlastně také scházíme. Kolegové ze zahraničí totiž mohli vybádat něco, čím nás obohatí, a také věřím, že něčím obohatíme i my je. Takto by to asi mělo být na každé konferenci. Poslední kniha o Opavském kongresu vyšla někdy v 60. letech minulého století, od té doby nic, takže i proto bude vydán sborník, na kterém si chceme dát záležet.

Hovořili jsme teď spíše o odborné veřejnosti. Na co byste vy sám za sebe pozval člověka, pro kterého je historie pouze koníčkem?

Já vlastně nevím, co všechno už mohu prozradit. Nejširší veřejnost se jistě setká s venkovními výstavními panely se základními informacemi o celkovém dění Opavského kongresu 1820. Ostatně na podobné venkovní výstavy jsou Opavané zvyklí. Město také připravuje ve spolupráci s námi instalaci místa pamětí. Měl by v podstatě vzniknout na veřejném místě takový památník, který Opavský kongres bude připomínat, ale toto bude do jisté míry překvapení i pro mě samotného.

Budou se na Opavském kongresu 2020 nějak podílet naši studenti?

Už jsme hovořili o ochutnávce pokrmů z té doby, takže tam zajisté budou angažovaní studenti Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu. Možná budou někteří studenti ÚHV zapojeni organizačně. Připravujeme totiž v čele s Mgr. Hanou Komárkovou, Ph.D., prohlídku budovy Slezské univerzity na Masarykově třídě, protože tady v tom zmíněném roce 1820 byly hlavní ubytovací prostory pro návštěvníky kongresu. Do budoucna bychom se rádi výrazněji zapojili do Dnů evropského dědictví. Chtěli bychom poukázat na to, že po kongresu šlo v podstatě z hlediska státní správy o nejdůležitější budovu v celém Slezsku. Tady totiž sídlila slezská zemská vláda. To chceme začlenit do dalšího historického kontextu, takže je možné, že studenti v tomto ohledu budou nějak využiti.

Bude zejména pro účastníky kongresu naplánován nějaký doprovodný program?

Podobné výjezdy po zákoutích Opavska organizuje spíše město. Co se týče této události, tak pochopitelně jsme ochotni vyjít vstříc a udělat třeba nějaký výjezd s anglickým či německým komentářem.

doc. Mgr. Martin Pelc, Ph.D.

Je vedoucím Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě. Ve vědecké oblasti se zaměřuje na novodobé dějiny, dějiny sportu a turistiky, dějiny měšťanské společnosti, dějiny spolků a dějiny Němců v českých zemích. Byl odborným řešitelem grantových projektů GAČR s názvy Zrod sportovního diváctví a fanouškovství v českém prostředí (do roku 1945), České myšlení o sportu do roku 1939 a Umění putovat - Dějiny německých turistických spolků v českých zemích. Je také autorem pěti monografií, několika kapitol v odborných publikacích a studií (i cizojazyčných) v časopisech a sbornících.