Právě ona totiž velmi často stojí za úspěchem díla, které je ve správný čas na správném místě, tedy právě u těch „svých“ diváků. Prostor byl věnován také dosavadním výsledkům Dramaturgického inkubátoru – vzdělávacího projektu Státního fondu kinematografie pro filmové dramaturgy a podpůrného programu pro vývoj scénářů. Řeč byla o Bauhausu jako dramaturgické koncepci i o festivalových strategiích. Dlouhou diskusi vyvolal tematický blok věnovaný rozhlasovým dokumentům, zejména případová studie Matematiky zločinu, kterou přednesla Andrea Hanáčková. Večerní program se věnoval netradičním přístupům k tradičnímu umění – básník Ivan Motýl a sochař Petr Szyroki představili Strusku, tedy Motýlovy básně v Szyrokého komiksu. Jejich autorské čtení doplňovaly vizualizace poezie z dílny studentů AVT.

„Účastníci ocenili především pracovní ráz tohoto setkání a pak také velmi úzký kontakt přednesených příspěvků s konkrétní audiovizuální tvůrčí praxí,“ míní Miroslav Zelinský z oddělení audiovizuální tvorby. Vedoucí oddělení AVT Monika Horsáková k tomu dodává: „Myslím, že po třetím ročníku už můžeme hovořit o tradici. Ukazuje se, že potřebu setkávat se a konfrontovat postupy a přístupy, metody i výsledky mají jak profesionálové, tak akademici. Proto už připravujeme ročník čtvrtý, doufejme, že opět podpořený Ministerstvem kultury ČR, které tuto konferenci pomáhá financovat od samého počátku.“

Čtvrtý ročník by přitom měl mít výraznější mezinárodní ráz.

„Určitě se budeme snažit dostat na půdu naší fakulty ještě více zahraničních odborníků. Jedním z témat, které se nabízí je i zkoumání, zda existuje něco jako specifická česká dramaturgie, a třeba i polská, slovenská, německá… V listopadu 2020 tyto otázky určitě zazní,“ uzavírá Miroslav Zelinský.