Nová výstava v univerzitní knihovně připomene architekta a designéra Josefa Hoffmanna

  • Martin Kůs
  • 01.05.2019
Rakouská knihovna Univerzitní knihovny Slezské univerzity v Opavě připravuje ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem v Praze výstavu věnovanou všestrannému tvůrci architektury, uměleckých řemesel a designu ve 20. století Josefu Hoffmannovi.
Výstava s názvem Josef Hoffmann 1870 – 1956 a s podtitulem Ornament a moderna / Architekt a designér se uskuteční od 2. května 2019 v prostoru foyeru Univerzitní knihovny SU v budově na Bezručově náměstí č. 14 v Opavě. Přístupna bude vždy v pondělí až čtvrtek mezi 9 až 16 hodinou a v pátek od 9 do 15 hodin, a to do 26. června 2019.

Dne 7. května 2016 uplynulo 60 let od úmrtí Josefa Hoffmanna. Rakouské kulturní fórum v Praze se rozhodlo tohoto všestranného tvůrce architektury, uměleckých řemesel a designu ve 20. století připomenout prostřednictvím putovní výstavy, která prezentuje Hoffmannovy nejdůležitější projekty spolu s fotografiemi jeho privátních interiérů jak ve Vídni, tak v jeho rodném městě Brtnici u Jihlavy.

Expozice má ambice představit českému divákovi Hoffmannovu tvorbu v plné šíři, od tvůrčích začátků, přes slavnou éru jeho vedení firmy Wiener Werkstätte, nejvýznamnější architektonické projekty, až po dosud spíše opomíjené projekty z doby po první světové válce. Návštěvníci se mohou blíže seznámit rovněž s osudy a tvorbou Josefa Hoffmanna po druhé světové válce. Přesto můžeme s klidným srdcem prohlásit, že svojí tvorbou významně ovlivnil nejen českou, ale i evropskou architekturu a design.

Josef Hoffmann (*15. prosince 1870 Brtnice; +7. května 1956 Vídeň)
Po neúspěšném ukončení gymnázia v Jihlavě a úspěšnějším studiu průmyslové školy v Brně začal studovat Vídeňskou akademii výtvarných umění, kde byl žákem Carla von Hasenauera a Otto Wagnera. Za svoji závěrečnou práci získal stipendium, tzv. Římskou cenu, které mu umožnilo studijní cestu a roční pobyt v Itálii.
Po návratu, v pouhých dvaceti pěti letech, byl jmenován profesorem na vídeňské Uměleckoprůmyslové škole a v roce 1897 patřil mezi spoluzakladatele Sdružení výtvarných umělců Rakouska – Secession, vedle Hofmanna můžeme za jeho iniciátory považovat Otto Wagnera, Gustava Klimta (kterému Univerzitní knihovna SU věnovala jednu z předchozích výstav), Josepha Maria Olbricha (muže, významně spjatého s Opavou), Maxe Kurzweila, Leopolda Bauera (m. j. tvůrce opavského obchodního domu Breda) či Kolomana Mosera.

Ve své tvorbě byl zpočátku Josef Hoffmann ovlivněn nejen italskou secesí, ale také vlivy francouzské a belgické secese. V pozdější době více také vnímal strohost a geometričnost britského kulturního a uměleckého směru hnutí Arts & Crafts. To jej inspirovalo k založení uměleckořemeslné dílny Wiener Werkstätte (společně s Kolomanem Moserem a průmyslníkem Fritzem Waerndorferem), kde se podle jeho návrhů vyráběl nábytek, sklo, keramika, tapety, závěsy a další zařízení interiérů, ale např. i šperky.

Přesto, že seznam staveb, interiérů a dalších počinů je celkem obsáhlý, mezi jeho nejvýznamnější stavby z pohledu architektury patří palác Stocklet v Bruselu, zapsaný v roce 2009 do Seznamu památek UNESCO nebo sanatorium Westend v Purkersdorfu u Vídně, postavené v roce 1904.

Ze staveb v naší zemi jmenujme alespoň venkovský dům v Koutech nad Desnou, postavený pro bankéřskou rodinu Primavesi, a který se později stal výletním centrem vídeňské umělecké scény, Hostinský dům hutí Poldi v Kladně, který mu v roce 1902 zadal magnát Karl Wittgenstein či vilu pro Sigmunda Berla v nedalekém Bruntále.