Aktuality  /  Na AFO budeme mít hned čtyři zástupce!

Aktuality

Na AFO budeme mít hned čtyři zástupce!

Na AFO budeme mít hned čtyři zástupce!

  • Lenka Kendeová
  • 14.03.2023
Filmy, přednášky, workshopy, hudba, to vše propojené s vědou. To je festival Academia Film Olomouc (AFO)! Letošní již 58. ročník nabídne jako vždy to nejlepší z populárně-naučné sféry v mezinárodním měřítku, a také naše univerzita zde bude mít své výrazné zastoupení!

Aktuálně jeden z největších populárně-naučných festivalů v Evropě založila Univerzita Palackého v Olomouci, původně pro uzavřenou společnost, již v roce 1966. Okruh hostů a diváků se však neustále rozrůstal, a tak se dnes festivalu účastní 5653 návštěvníků, 158 filmů a 266 hostů. Letošní 58. ročník nabídne 13 programových sekcí, kdy se v Československé soutěži mezi profesionály nominovali i dva studenti studijního programu Multimediální techniky (MMT) našeho Fyzikálním ústavu, Anna Rotreklová a Matouš Kotěra. Navíc se v rámci doprovodného programu představí absolvent studijního programu Audiovizuální tvorba (který pro změnu realizuje naše Filozoficko-přírodovědecká fakulta) Aleš Brunclík se svým ojedinělým pořadem vědecké talkshow Co by kdyby, ale také film Podmanivá koróna studenta MMT Jonáše Jirovského.

Všem našim zástupcům na AFO jsme položili stejné otázky. Vy se nyní můžete dozvědět, na co jsou v souvislosti se svou tvorbou nejvíce pyšní, co jim naopak dělalo největší potíže a co plánují do budoucna.

Nový obrázek

Anna Rotreklová svůj film Fantastická terapie vytvořila jako bakalářskou práci a ve studiu na MMT pokračuje nyní již na magisterské úrovni. Možná jste ale nevěděli, že Anna před tím, než se přihlásila na nynější studijní program, vystudovala ještě obory Sociální patologie a prevence, Adiktologie a Psychologie, což se značně odrazilo i v její tvorbě.

Ani, co ti dalo nejvíc práce při tvorbě tvého filmu?
„Mně asi dalo nejvíc zabrat stříhání filmu. Byla to asi nejnáročnější část tím, jak je ten obraz často poskládaný, protože jsou tam různé zrcadlové efekty
a nastavení průhlednosti. Takže u běžného filmu jeden střih znamenal v některých částech Fantastické terapie čtyři střihy.“

Na co jsi naopak nejvíce pyšná?
„Nejvíc jsem pyšná na to, že jsem ten film dokončila. Byl to hodně náročný proces jak časově, tak psychickým zvládnutím nároků 42minutového filmu, a to se současným plněním pracovních povinností. Zároveň jsem ráda, že jsem do finální verze zakomponovala tipy a rady jak od vedoucího své práce, tak i od ostatních pedagogů a některých externích spolupracovníků univerzity. Také jsem pyšná, že film byl vybrán právě do Československé soutěže na AFO, a také že 15. 3. budeme mít v Praze premiéru s terapeuty Psyon – Psychedelické kliniky, kteří ve filmu vystupují. Po projekci bude následovat i beseda.“

 

A jaké máš plány do budoucna nejen se svým filmem?
„Mám v plánu dokončit magisterské studium svým následujícím absolventským filmem, který se bude nejspíše opět týkat psychologie. S filmem Fantastická terapie uvažujeme i o dalších projekcích ve spolupráci s Psyon – Psychedelickou klinikou, Českou psychedelickou společností a Nadačním fondem pro výzkum psychedelik PSYRES. Ale to je zatím vše v řešení. A dál je to otázka, profesně se aktuálně věnuji psychologii, ale film mám ráda, takže bych se mu chtěla věnovat i nadále. Snad bude možnost kombinovat obojí.“

Matouš Kotěra je stejně jako Anička studentem prvního ročníku navazujícího studia programu Multimediální techniky. Už od mladšího věku navštěvoval
a následně provázel v hvězdárně v Pardubicích, odkud pochází. A právě tato budova, která nese název ústřední postavy Matoušova filmu, byla inspirací
a prvotním impulsem k jeho bakalářskému filmu Baron Kraus.

Matouši, co dalo tobě nejvíc práce při tvorbě filmu?
„Tak já bych asi začal tím, že tvorba filmu je týmová práce a jinak tomu nebylo ani u nás. Za celým filmem stojí tým, který od začátku do konce dřel. Já jsem osobně tedy dělal režii a produkci. Za tyhle dvě role můžu říct, že nejtěžší bylo převést situace, které jsem si režijně vymyslel, až do té realizace. Protože já jsem si vymýšlel věci, které se zprvu zdály opravdu nereálné, a to moji kolegové určitě potvrdí. Ale jsem rád, že nakonec nám to docela vyšlo."

A na jakou část jsi nejpyšnější?
„Určitě jsem pyšný na to, že se film dotočil. To je prostě sen každého tvůrce, když něco začal, tak to dokončit do té fáze, aby s tím mohl jít před veřejné publikum. Jsem teď i strašně rád, že v Pardubicích to publikum, pro které jsme to dělali, vzalo a chodí nám na projekce, které jsou veřejné. Takže za to jsem moc rád. Tím, že nás vybrali na AFO, tak je to pro nás taková třešnička na dortu, že film uvidí i diváci odjinud. A je o něj očividně zájem i z té odborné veřejnosti."

Nový obrázek
Poslední otázkou je, jaké máš plány do budoucna ať už s Baronem, tak v osobním životě.
„My jsme filmem chtěli hlavně připomenout rodáka z Pardubic barona Krause, tak trošku se potýkáme s tím, že ho lidi moc neznají, a to ani v rámci toho, že je pardubický rodák, nebo že je v Pardubicích nějaká hvězdárna, která je po něm pojmenovaná. Z toho důvodu jsme film přesně dělali. Tím, že jsme se dostali do fáze, kdy je dotočeno, je potřeba udělat vše pro to, aby film byl vidět. Já se osobně ze své funkce snažím dostat ho všude, kam to jde. Takže chodím do různých středních a základních škol, máme v plánu veřejné projekce, hlavně tedy v Pardubicích, a aby bylo prostě víc slyšet jak o hvězdárně, tak o naší univerzitě, ale také městu Pardubice. Já osobně bych do budoucna rád navázal na barona Krause ještě jednou postavou z Pardubic, a to Karlem Kottenem, který stál za urbanistickým rázem celého města."

Co by kdyby není jen název pořadu, ale také hlavně začátek většiny hypotetických otázek, které ve stejnojmenném pořadu pokládá moderátor Martin Rota. Režisérem a autorem této ojedinělé vědecké talkshow je náš absolvent Aleš Brunclík, který se již nyní těší, že v rámci doprovodného programu, bude jeden z nadcházejících dílů natáčen přímo na 58. ročníku AFO.

Aleši, mám pro tebe připravené tři otázky, první je, co ti dalo nebo dává při tvorbě jednotlivých dílů nejvíce zabrat, pak na co jsi nejvíce ve spojitosti s Co by kdyby nejvíce pyšný a poslední otázka bude znít, co plánuješ do budoucnosti.
„První dvě tedy spojím, protože nejobtížnější, a zároveň na co jsem nejpyšnější je výběr a domlouvání hostů – odborníků. Vzhledem k náročnosti témat jsem se snažil a i nadále snažím hledat ty nejpovolanější na dané téma, ale to je vždy komplikované, protože témata často zasahují do více vědních oborů. Zároveň je důležité, aby odborník dobře mluvil na kameru. Nutno taky říct, že v každém díle se zatím objevily opravdu odborné kapacity a diskuse byli velmi přínosné.

V budoucnu bych se rád stále věnoval popularizaci vědy, což samozřejmě pro mě znamená vkládat veškerou energii do Co by kdyby. Budu se snažit pořad vylepšovat a jednou bych rád došel do situace, kdy součástí budou i zahraniční hosté. Vzhledem k tomu, že očekávám narození svého potomka, nutí mě to o to víc popularizovat vědu – rád bych, aby dcera vyrůstala obklopena vědou. 

Posledním z výčtu našich zástupců na AFO je student navazujícího magisterského studia Multimediálních technik Jonáš Jirovský. Kromě studia se Jonáš věnuje i dalším aktivitám na naší univerzitě. Například zprostředkování záznamů ze seminářů Fyzikálního ústavu nebo pomoci studentlm, kteří do Opavy přijíždějí v rámci programu Erasmus+. On sám během bakalářského studia vyjel do Turecka.

Stejnou řadu otázek, kterou jsem položila i tvým kolegům, mám pro tebe. Takže Jonáši, co pro tebe během tvorby filmu Podmanivá Koróna bylo nejsložitější?
„Jelikož koncepce filmu se několikrát měnila, i v průběhu natáčení, tak mi nejvíce dala zabrat postprodukce. Tam jsem film vlastně finalizoval a konzultoval se svými kolegy, několikrát jsem dokonce upravoval průběh děje a musel jsem i dotočit zbytkový materiál. S nadsázkou mohu řici, že jsem ve střižně strávil celé 2 měsíce v kuse."

To zní jako docela zapeklitý průběh, ale určitě musí být i něco, na co jsi náležitě pyšný.
„Že jsem film dotáhl do konce. Film byl v jednu chvíli v úzkých, protože chyběly dost potřebné administrativní materiály. Tento problém se začal řešit v dubnu a nastalo dokonce riziko, že film nebude nikdy vydán. Byl jsem tedy celou dobu pod tlakem a pracoval jsem s vědomím, že možná veškerý svůj čas věnuji něčemu, co nikdo nikdy neuvidí. Ale naděje tam malinkatá byla. Proto jsem pyšný hlavně na to, že jsem se nevzdal a snažil se to s týmem dotáhnout až do konce. Administrativní věci se nakonec vyřešily, a to pár měsíců po dokončení filmu."

Nový obrázek
A co plánuješ do budoucna, máš vlastně energii se do něčeho nového pouštět?
„Už mám rozpracovaný další absolventský film, v tomto případě tedy diplomový, který se tématicky od Slunce lehce liší. Jedná se o planetária a sférické projekce, kterou mimochodem máme i tady u nás na Fyzikálním ústavu (Unisféra, poz. red.). Čili chci vlastně svým filmem udělat reklamu, aby lidé věděli, co to vůbec sférická projekce je a k čemu se dá využít. Doufám, že film úspěšně dokončím během příštího roku, a samozřejmě zároveň pevně věřím tomu, že celý průběh bude lehčí. Přeci jen už díky Podmanivé koróně mám nějaké zkušenosti a vím lépe, jak při tvorbě takového filmu postupovat a na co si dát pozor."
  • Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej:

Poslední aktuality

Zobrazit všechny aktuality