Autor: David Kocián – studentská redakce Slezské univerzity

Naučit se hrát šachy můžete v šachovém kroužku pod záštitou šachového oddílu Opava, který najdete v prostorách Brain Fitness centra Slezské univerzity v Opavě na ulici Beethovenova 2 (vchod zezadu). Změřit své síly s ostatními na šachovém poli může kdokoli bez omezení věku, a to každé úterý a čtvrtek (viz odkaz na webové stránky Šachového klubu Orel Opava). Zájemcům o členství v kroužku pak už stačí jen vyplnit přihlášku. Talentovaným šachistům je po dosažení pokročilejší úrovně hry nabídnuta možnost reprezentovat oddíl na různých turnajích. Například se takový mladý nadšenec může zúčastnit soutěží družstev dospělých, ve kterých šachový oddíl v Opavě startuje na okresní i krajské úrovni. Kroužek vznikl zhruba před šesti lety a zakladatelé si vzali za cíl vychovat pro oddíl novou generaci šachistů. Z úspěchů členů kroužku můžeme uvést například druhé a třetí místo na letošním turnaji Ostravský koník v kategoriích FIDE Open B a C.

Hraní šachu je velmi prospěšné, podporuje mozkové funkce a zlepšuje paměť, při hře se stimulují dendrity (krátké výběžky neuronu), zlepšují se tak signály nervových buněk v mozku. Aktivují se obě hemisféry mozku a rozvíjí kreativita. Také se zvýší schopnost aktivně řešit problémy, protože šachová partie vyžaduje rychlé myšlení a řešení problémů během klání. Hráč se naučí tvořit plány, strategii a prognózy, a to určitě není vše, kvůli čemu je dobré usednout k šachové partii.

Okénko do historie šachu

Jak vlastně šachy vznikly? Za kolébku šachu se prohlašuje hned několik zemí. Nejčastěji je ale původ šachu spjat s Indií, protože název šachy je odvozen ze sanskrtského čaturanga, což znamená „čtyři součásti vojska“ (pěchota, jízda, sloni, válečné vozy), tedy dnešní pěšci, jezdci, střelci a věže. Do Evropy se šachy dostaly během 9. století, za nejstarší evropský šachový text se považuje latinská báseň Versus de scachis, která je datovaná kolem roku 997. Pravidla hry prošla několika velkými změnami a kolem roku 1475 hra získala v podstatě tu podobu, ve které ji známe dnes. Během 19. století se rychle rozvíjel šachový život, vzniklo množství šachových klubů a konaly se i korespondenční zápasy. Například roku 1824 hrál londýnský šachový klub proti edinburskému klubu. O pár let později, roku 1843, vyšlo první z mnoha vydání souhrnného manuálu šachové teorie Handbuch des schachspiels (Příručka hry šachové), který vytvořili němečtí šachoví mistři Paul Rudolf von Bilguer a Tassilo von Heydebrand und der Lasa.