Projekty katedry

Past, present and future challenges of HRM in V4 countries

Cíl projektu:

Cílem projektu bylo porovnání HR procesů, které jsou realizovány ve firmách v zemích V4. V rámci projektu byla realizována pracovní setkání členů týmu, na nichž byla diskutována problematika realizace výzkumných aktivit, dotazníkové šetření a panelová diskuze s odborníky v HR. Výstupem projektu byla doporučení pro zvýšení konkurenceschopnosti firem regionu na trhu práce a pro dosahování optimálních hospodářských výsledků.

Popis projektu 

V posledních letech se v zemích bývalého východoevropského bloku a v zemích V4 výrazně změnil trh práce, v důsledku čehož se změnil i vztah mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Jedním z klíčových problémů v těchto zemích je drastický nárůst nedostatku pracovních sil, který byl ovlivněn mimo jiné demografickými faktory, emigrací a mzdovými rozdíly v rámci EU. Charakteristiky systémů lidských zdrojů byly zkoumány empirickým výzkumem v zemích V4.

Před dvěma nebo třemi desetiletími bylo v zemích V4 (Česká republika, Polsko, Maďarsko, Slovensko) rozšířeno celoživotní zaměstnávání v jedné firmě nebo organizaci. To už v současné době neplatí. Dnes je v těchto zemích jedním z klíčových problémů drasticky zvýšený nedostatek pracovních sil, jehož vývoj ovlivnily různé faktory. Patří k nim mimo jiné emigrace po změně režimu, nepříznivý demografický vývoj, hospodářská krize a rozdíly ve mzdách v rámci Evropské unie. V současné době jsou s výše uvedenými příčinami spojeny ještě tyto tři krizové faktory: pandemie COVID-19 a její důsledky, více než dva roky trvající ruská agrese na Ukrajině a nedávné arabsko-izraelské válečné konflikty v regionu. 

Za této situace se 4 partnerské univerzity (Universita Mateja Bela v Banské Bystrici, Slezská univerzita v Karviné, University of Szczecin a Magyar Agrár - és Élettudományi Egyetem) zavázaly v rámci projektu shromáždit informace o personálních aktivitách organizací zemí V4 a získané informace porovnat. Online průzkum probíhal od 1. května 2023 do 30. listopadu 2023 a celkem bylo analyzováno 2 094 dotazníků z různých podniků a institucí v uvedených čtyřech zemích.

V rámci projektu byla realizována pracovní setkání členů týmu, na nichž byla diskutována problematika realizace výzkumných aktivit a výstupy projektu, které obsahovaly doporučení  pro zvýšení konkurenceschopnosti firem regionu na trhu práce a pro dosahování optimálních hospodářských výsledků.

Realizace projektových aktivit

Téměř 13,92 % respondentů tvořily státní organizace nebo podniky s celostátní působností a 86,8 % soukromé společnosti. Z celkového počtu respondentů je 80,44 % v kategorii do 250 zaměstnanců. Rozložení respondentů podle odvětví se v jednotlivých zemích výrazně liší. Největší část odpovědí ve čtyřech sledovaných zemích tvoří služby pro podniky, a to v průměru 27,60 %. Z hlediska rozdělení respondentů podle odvětví se na druhém místě umístilo průmyslové odvětví s průměrem 19,85 %, na třetím místě pak maloobchod s 14,42 %. Mezi zkoumanými organizacemi je nejvyšší podíl podniků působících déle než 15 let (53,94 %).

Podle naší analýzy byly pro čtyři země nejdůležitější tři HR procesy: (1) řízení a ukončení pracovního poměru, (2) pro personální kontrolu a (3) řízení talentů. Údaje z tohoto průzkumu také ukazují, že epidemie COVID-19 měla významný dopad na řízení úkolů a funkcí v oblasti lidských zdrojů ve sledovaných zemích a odhalila řadu důležitých trendů v oblasti řízení lidských zdrojů. V souladu s prací na dálku vzrostl během COVID-19 také význam digitalizace lidských zdrojů.

V oblasti náboru a výběru zaměstnanců ve čtyřech zkoumaných zemích se na prvním místě umístily internetové inzeráty, na druhém místě doporučující dopis a na třetím místě předání a doporučení přátel a známých. Výsledky průzkumu v jednotlivých zemích ukazují, že v České republice se však spoléhá na doporučující dopisy a téměř stejnou měrou na cestu ven od přátel. Lidské vztahy hrají při náboru klíčovou roli také na Slovensku, ale maďarské firmy tuto druhou možnost využívají mnohem méně.

U výběru převládají stále tradiční metody, založené na výběru na základě dokumentace a strukturované pohovory.

Získané údaje ukazují, že jak v regionu V4, tak v jednotlivých zemích připadá nejvyšší procento (65,18 %) na různé bonusy. Mezi jednotlivými zeměmi existuje významný rozdíl ve využívání bonusů: zatímco v Maďarsku využívá tuto formu odměny 75,33 % organizací, v České republice pouze 54,45 % organizací. Z rozdílů mezi zeměmi je důležité zmínit, že v Maďarsku téměř 80 % organizací poskytuje svým zaměstnancům 13 nebo 14 měsíčních platů, zatímco v Polsku pouze 15,8 %.

Navzdory obtížné ekonomické situaci organizace (87,7 %) nesnížily svůj rozpočet na vzdělávání. Nejčastěji používanou metodou vzdělávání je kurz/období (48,04 %) ve čtyřech zemích. E-learning, který v důsledku pandemie COVID nabývá na síle, zaujímá také významné místo v seznamu metod školení, a to zejména v maďarských podnicích, kde o jeho využívání informovalo 57,82 %.

Náš současný výzkum potvrdil zjištění jiných studií, podle kterých se hodnocení výkonnosti nejčastěji uplatňuje pro motivační (hodnotové) účely. Potěšující je však také skutečnost, že druhým nejčastěji uváděným cílem bylo vzdělávání a rozvoj.

Získané údaje ukazují, že jak v regionu V4, tak v jednotlivých zemích připadá nejvyšší procento (65,18 %) na různé bonusy. Mezi jednotlivými zeměmi existuje významný rozdíl ve využívání bonusů: zatímco v Maďarsku využívá tuto formu odměny 75,33 % organizací, v České republice pouze 54,45 % organizací. Z rozdílů mezi zeměmi je důležité zmínit, že v Maďarsku téměř 80 % organizací poskytuje svým zaměstnancům 13 nebo 14 měsíčních platů, zatímco v Polsku pouze 15,8 %.

Naše výsledky ukazují, že čtvrtina respondentů (26,04 %) v regionu V4 a v každé zemi používá ESS. Na základě výsledků můžeme předpokládat, že používání samoobslužných informačních systémů (ESS-SPIS) není v regionu V4 zatím příliš rozšířené. Zůstává úspěšným nástrojem pro velké organizace. Více než třetina (36,00 %) dotazovaných polských podniků využívá samoobslužný informační systém, zatímco nejnižší podíl je na Slovensku (19,27 %).

V regionu V4 více než třetina organizací (38,86 %) vůbec nepoužívá řešení pro HR controlling. Většina organizací pracujících s controllingovými systémy (29,3 %) však využívá také nástroje operativního a strategického controllingu. Pětina dotázaných organizací (21,09 %) přizpůsobuje svým kontrolním procesům pouze provozní nástroje. Na druhé straně existují i organizace, které využívají pouze strategické kontrolní nástroje, ale pouze 10,75 % z nich.

Většina respondentů ve všech zemích V4, v průměru 65,73 %, uvedla, že nemá žádné zkušenosti s outsourcingem HR procesů. Pozitivní zkušenosti s outsourcingem HR jsou ve všech sledovaných zemích častější než negativní, v průměru 27,87 % respondentů uvedlo pozitivní, 6,21 % negativní zkušenosti. To naznačuje, že většina z nich považuje outsourcing lidských zdrojů za přínosný a užitečný.

Období realizace 

2023 – 2024

Webové stránky projektu 

https://hrminv4.webnode.sk/

Členové týmu za OPF

• doc. PhDr. Vojtěch Malátek, CSc.
• Ing. Helena Marková, Ph.D.
  
• Ing. Petra Krejčí, Ph.D.

Publikace

SMEREK, L., VETRÁKOVÁ, M. ČEMERKOVÁ, Š. a V. MALÁTEK, 2021.  Comparison of the level of personnel work in the Czech Republic and Slovakia. In Sustainability, 13(1), pp. 1-16. ISSN 2071-1050. https://doi.org/10.3390/su13010287

POÓR, J., KŐMÜVES, Z., SZABÓ-SZENTGRÓTI, G., SMEREK, L., ĎURIAN, J., ŠIMOČKOVÁ, I., MARKOVÁ, H., KREJČÍ, P., MALÁTEK, V., MISIAK-KWIT, S., WIŚCICKA-FERNANDO, M., DILRUK FERNANDO, K. S.,  VERESNÉ VALENTINYI, K., PÁLMAI, L., 2024. HR system and achieving organisational aims: Czechia-Hungary-Poland-Slovakia. Gödöllő: Hungarian University of Agriculture and Life Sciences. ISBN: 978-963-623-096-8.

MARKOVÁ, H. 2024. Minulé, současné a budoucí výzvy v oblasti řízení lidských zdrojů v zemích V4. HRnews [online]. 17.6.2024 [vid. 20. června 2024]. ISSN 2464-5184. Dostupné z: https://www.hrnews.cz/lidske-zdroje/rizeni-id-2698710/minule-soucasne-a-budouci-vyzvy-v-oblasti-rizeni-lidskych-zd-id-4361868