Dlouhodobá fotografická práce Petry Vlčkové se vztahuje k vlastnímu tělu, a to jak k jeho uvědomování si, tak také k obtížnému sžívání se s jeho nefunkčností – nemocí. Fotografie, koláže a textové výpovědi i životní trable Petry Vlčkové představené v instalaci jsou tak velice sugestivní. Práci pojala jako fotograficko-kolážový fiktivní deník skutečných událostí. Svoji nemoc (roztroušená skleróza, pozn. red.), entitu, se kterou žije v zatím nerozlučné dvojici, vizualizuje zlatou barvou. Snaží se rekonstruovat vzpomínky na dědečka, který měl v jejím životě velmi důležité místo a jehož smrt vnímá jako možný počátek formování své nemoci. Přehodnocuje své partnerské vztahy a rozchody, které měly vliv na zhoršení zdravotního stavu. Na ochabování končetin a potíže s rovnováhou reaguje rekonstrukcemi svých pádů. Používá jakýkoliv vhodný prostředek, jak téma uchopit, ale zároveň ponechává diváku prostor si vše domýšlet. Pomocí vlastních fotografií, fotografií z rodinného alba nebo i odvolávkami na obecně sdílené symboly ze světa masové kultury a jejich kolážováním fotografuje nevyfotografovatelné. Kde dojde obraz, používá slova a naopak. (Zdroj: Artalk.cz)

Petra Vlčková, herečka a fotografka z Frýdlantu nad Ostravicí (*1985). Vystudovala hudebně dramatický obor na konzervatoři Brno, v současnosti je v doktorském studiu na Institutu tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě. Je členkou fotografické skupiny 3KOZY a také hraje divadlo pro děti s vlastní kočovnou divadelní společností. V dosavadní fotografické tvorbě kloubí svou hravou hereckou duši, užívá si její inscenaci na pozadí vlastní imaginace za použití a kombinování různých výtvarných technik, jakými jsou koláže či domalovávání pozadí, vytváří zasněné, barevné soubory autoportrétů či jiných osobních a intimních prostorů, do kterých nám skrze své dílo dává nahlédnout.