Naši basketbalisté přivezli stříbro z Dopamin cupu!

  • Radim Šlezingr
  • 06.10.2020
Alexandre Dumas napsal v 19. století Tři mušketýry, jeden z nejproslulejších románů všech dob. S velkou dávkou nadsázky lze tvrdit, že Slezská univerzita vyslala své tři mušketýry 3. října do východních Čech, kde se konal pod hlavičkou Katedry tělesné výchovy Farmaceutické a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové smíšený streetballový turnaj studentů a pracovníků vysokých škol. Po mnohých peripetiích naši zástupci zanechali na druhém ročníku Dopamin cupu hlubokou stopu a odvezli si stříbrné medaile.

Autor: Jakub Plaskura – studentské redakce Slezské univerzity

Původně měl Slezskou univerzitu na Dopamin cupu reprezentovat kvintet povolaných. Zdravotní problémy však dva hráče vyřadily ze hry a den před odjezdem do Hradce Králové nastal zásadní problém hamletovského ražení. Jet či nejet? Nakonec se po konzultaci s organizátory turnaje zbylá trojice ve složení Anna Pavlicová, Eva Gladkovová a Aleš Fišer rozhodla na turnaj odcestovat. Bylo to správné rozhodnutí, protože tým s názvem Slezští orli na Dopamin cupu ukázal svou sílu a prodral se až do finále proti týmu Staříků. V honbě za finále naší trojici pomáhal íránský student Soroosh Mirshafiee z Univerzity Karlovy, což bylo podstatné. Streetball se hraje 3 na 3 a vždy je někdo na střídačce. Jen ve třech lidech by cesta do finále byla nadmíru složitá, takže děkujeme na dálku také do Íránu a na Univerzitu Karlovu za pomocnou ruku při dobývání stříbrných medailí. Celý turnaj se ostatně nesl ve velmi přátelské atmosféře, což pozitivně kvitovali všichni tři zástupci Slezské univerzity. Slova Evy Gladkovové celou auru sobotního streetbalového klání jen podtrhují. „Bylo to super! Panovala neskutečně přátelská atmosféra. Turnaje se účastnili i zahraniční studenti a nikdo neřešil, jak kdo mluví anglicky, nebo kolik dal košů. Osobně jsem si turnaj moc užila.“

Náš budoucí stříbrný tým Dopamin cupu. (Zleva nahoře) Soroosh Mirshafiee, Aleš Fišer (zleva dole): Anna Pavlicová, Eva Gladkovová. (foto: Eva Gladkovová) Náš budoucí stříbrný tým Dopamin cupu. (Zleva nahoře) Soroosh Mirshafiee, Aleš Fišer (zleva dole): Anna Pavlicová, Eva Gladkovová. (foto: Eva Gladkovová)


Možná se divíte, že turnaj vyhrál tým, který nesl prozaický název Staříci. Kromě něj se Dopamin cupu účastnili třeba Lehce udýchaní, Potulní povaleči, Dunkistan či Covid resistence. Z těchto názvů je asi nejvíce patrné odlehčené klima turnaje. Kromě zástupců Slezské univerzity se představili rovněž studenti Univerzity Karlovy, Univerzity Hradec Králové a VUT v Brně. Jak již bylo zmíněno, jednalo se teprve o druhý ročník tohoto streetballového měření sil a pořadatelé věří, že v budoucnu se bude hlásit více týmů z různých univerzit a z turnaje se stane tradiční sportovní událost.

V konečném součtu však stříbro z hlavního turnaje nebylo to jediné, co si Slezští orli zpátky do Opavy odvezli. Přesná ruka naší kapitánky Anny Pavlicové jí zajistila i dvě zlaté placky z individuálních soutěží ve střelbě trojek a trestných hodů. Pro Annu Pavlicovou i Evu Gladkovovou šlo o druhý basketbalový víkend v řadě. Obě naši školu reprezentovaly už předminulý víkend na Akademickém mistrovství ČR (dále jen AM ČR) v basketbalu 3x3. Na otázku, v čem byly zásadní rozdíly obou turnajů, má Anna Pavlicová jasnou odpověď. „Musím říct, že na Dopamin cupu byla skvělá organizace. Určitě lepší než na akademičkách, což je trochu překvapivé. Zásadní rozdíl byl v tom, že na AM ČR to byl turnaj čistě dívek a chlapců, tady šlo o smíšený turnaj. Také bych ráda zmínila, že na Dopamin cup si přijela parta mladých lidí zasportovat s úsměvem na rtech a celý den byl hodně pohodový.“

Aleš Fišer se snaží zastoupit cestu soupeři. Soroosh Mirshafiee je po cloně mimo hru. (foto: Eva Gladkovová) Aleš Fišer se snaží zastoupit cestu soupeři. Soroosh Mirshafiee je po cloně mimo hru. (foto: Eva Gladkovová)


A co vlastně stálo za úspěchem Slezských orlů? Možná týmový duch, jak nastínil Aleš Fišer. „Turnaj jsem si moc užil. Vyšlo nám počasí, což na začátku října není nikdy jisté. Byla to moje první taková větší zkušenost se streetballem a přiznám se, že jsem místy trošičku tápal v malých rozdílech pravidel streetballu a klasického basketu. Moc se mi líbilo, že i když jsme během hry měli všichni v týmu slabší i silnější momenty, dokázali jsme se semknout, stáli jsme při sobě jako tým. To je podle mě hlavní důvod, proč jsme se dostali až do finále.“

Všem našim zástupcům na Dopamin cupu gratulujeme a věříme, že naše premiérová účast byla jen první vlaštovkou a od letošního roku se bude tohoto turnaje Slezská univerzita pravidelně účastnit. Je na co navazovat!