Autor: Denisa Palionová – studentská redakce Slezské univerzity

Když jsi vyrůstal, lákaly tě i jiné sporty, nebo byl florbal vždy jedničkou?

První sport, ke kterému jsem v dětství přičichl, byla házená, v níž jsem byl brankářem za tým Orel Paskov. Nádherný sport, který rád sleduji v televizi. Po házené vedly moje kroky k fotbalu. Kopanou jsem nejprve hrál v Sedlištích nedaleko Paskova, pak jsem přestoupil do lepšího týmu FK Frýdek-Místek, kde jsem taky působil na pozici brankáře. Tam jsem odchytal pár zápasů, ale nepředváděl jsem výkony, které po mně chtěli. Proto navrhli mým rodičům, že bych hostoval někde jinde a až bych se vychytal, tak bych se vrátil zpět. V tu dobu to moje ego nezvládlo a rozhodl jsem se, že pokud mě teď nechtějí, tak končím, a jak jsem řekl, tak jsem i udělal a s fotbalem skončil. Nějakou dobu jsem se bavil s rodiči, co bych mohl dělat za sport. Jednoho dne mi taťka řekl, že má známého ve florbalovém týmu a ať to jdu zkusit. Šel jsem tedy na první trénink a ten sport si hrozně moc oblíbil. Poznal jsem mnoho skvělých lidí, za které jsem rád.

Čím tě okouzlil ve stále spíše hokejové a fotbalové zemi právě florbal?

Vlastně jsem se k florbalu dostal spíše náhodou, takže nemůžu říct, že mě přímo okouzlil. Jednoduše jsem si ho vybral raději před hokejem nebo fotbalem, ale teď můžu s odstupem času říct, že si mě získal a už bych neměnil. I když, kdyby mě kdysi nechtěli ve fotbale poslat na hostování někam jinam, tak možná dneska chytám někde v zahraničí a vydělávám velké peníze. (smích)

Florbal jde hodně kupředu. Je to sport, který celosvětově nabírá na popularitě. Co je tvým cílem? Reprezentace? Švédská liga?

Nikdy jsem si nekladl obří cíle. Naopak si stanovuji mety postupně. Když jsem tehdy začínal v Paskově, tak nejdříve byl můj cíl zachytat si ligový zápas a vyhrát. Čím jsem byl starší, tak jsem více a více chtěl přestoupit do Vítkovic a chytat nejvyšší ligu za juniory. Když už jsem byl v juniorech Vítkovic, tak jsem měl záměr vyhrát ligu a dostat se do mužského A-týmu. Bohužel jsem se tenkrát hned nedostal, tak jsem si zařídil střídavé starty do Torpeda Havířov. V Torpedu jsem měl cíl pomoct co nejvíce týmu k postupu do Superligy. Momentálně je mou metou pomoct co nejvíc týmu k výhře v Superlize. Možná, že jednou budu mít za cíl chytat za reprezentaci nebo přestoupit někam do zahraničí, ale momentálně to má priorita není.

Chytáš za Vítkovice, což je přední český klub. Cítíš na sebe jako brankář tlak? Přece jen v konkurenci zkušeného Lukáše Součka dostáváš prostor v brance možná více, než by se před sezónou čekalo.

Minulý rok, když jsem poprvé okusil extraligu, tak jsem menší tlak cítil. Do určité míry jsem si ho vytvářel sám, protože jsem chtěl hned od prvního zápasu předvádět skvělé výkony. Letos Lukáš nenastoupil hned od startu sezóny, protože musel doléčit zranění z předchozího ročníku, takže jsem dostal příležitost ve velkém počtu zápasů a mnohé se mi podařily. Začal jsem si věřit a cítím se v brankovišti jako doma, žádný tlak už nevnímám a každý zápas, který chytám, si chci užít na sto procent. Ještě musím říct, že mi hrozně moc právě Lukáš Souček pomáhá a každý zápas spolu řešíme vše podstatné.

Hraješ v týmu s několika reprezentanty, kteří získali bronz na posledním MS. Jakým způsobem to může pomoci florbalu v Česku?

Musím říct, že je to velmi těžká otázka. Co vidím jako pozitivum poslední dobou, tak jsou mladí talenti, kteří se objevili na MS, jako je například Filip Forman, Matěj Havlas, Filip Langer atd., ze kterých se stávají idolové pro malé kluky. Každý jako mladý měl svého favorita v nějakém sportu a snažil se být tak dobrý, jako byl on. Takže pokud budeme mít více takových hráčů, kteří půjdou vidět, tak věřím, že to přitáhne dost mladých hráčů a náš prozatím malý rybníček se bude postupně zvětšovat.

Jak hodnotíš letošní florbalovou sezónu? Na startu play-off šlo hned o vypjatou sérii s Chodovem.

Letošní sezónu hodnotím zatím pozitivně, chtěli jsme být mezi třemi nejlepšími v základní části, a to se nám podařilo. Pak jsme si do play-off vybrali Chodov, o kterém jsme věděli, že takhle důležité zápasy umí hrát. V téhle sérii jsme prohráli pouze první zápas, jinak jsme zbylé zápasy vyhráli. Všechny zápasy byly vyrovnané a pro diváky dost záživné. Teď nás čeká semifinále proti Tatran Střešovice, které se letos prezentují velmi pěkným florbalem. Věřím, že sérii vyhrajeme a 9. dubna se uvidíme v O2 areně v Praze, kde po zápase zvedneme pohár mistra nad hlavu a řekneme si, že sezóna je splněna.

Studuješ na OPF v Karviné. Co je nejsložitější na propojení florbalu a studia na VŠ?

Tím, že škola nabízí sportovní individuální plán, tak je propojení florbalu a vysoké školy velmi jednoduché. Díky tomu stíhám všechny tréninky a zápasy, které máme i přes týden. Všichni učitelé mi vždy vyšli vstříc. Za to jsem hrozně moc rád a touto cestou bych jim chtěl poděkovat.

Jaké možnosti a výhody ti univerzita dává?

Jednou výhodou, jak už jsem naznačil, je individuální plán, který můžu využívat, abych stíhal tréninky a zápasy. Dalším nadstandardem je sportovní stipendium, o které může zažádat každý sportovec. Takže vás univerzita odmění za to, že studujete a ještě k tomu sportujete, to je dost příjemné. (smích)

Jaká forma podpory je od ní pro tebe ta nejdůležitější?

Budu se zase opakovat. Nejdůležitější forma podpory je pro mě individuální plán. Jelikož ve většině předmětů je povinná docházka a některé semináře se mi kryjí s tréninkem, takže díky individuálnímu plánu jsem s učiteli domluven, že někdy budu chybět, a oni to naštěstí respektují.

Je při florbalu potřeba řešit civilní zaměstnání, byť hraješ za top český klub?

Ano, je potřeba řešit civilní zaměstnání, protože florbal není ještě tak profesionální sport, aby tuzemské kluby byly schopné platit tolik peněz hráčům jako v hokeji nebo fotbale. Musím ale říct, že už většina hráčů je nějak finančně ohodnocena, ale není to tolik, aby už nemuseli pracovat. Doufám, že se jednou budeme florbalem živit.

Kam by se měly ubírat tvé kroky po dokončení studia? Jaké odvětví tě zajímá?

Po studiu bych se chtěl věnovat účetnictví, které mě ve škole velmi bavilo, anebo se vydám do marketingové firmy. Začínám se pomalu angažovat v marketingu ve Vítkovicích a moc se mi líbí, jak některé věci fungují.

Z řady bývalých hráčů jsou skvělí trenéři. Co ty a trenérství? Bavilo by tě to?

Věřím, že by mě trénování bavilo, a určitě bych chtěl jednou trénovat. Chtěl bych ale začít od malých kluků a pomalu sbírat zkušenosti. Uvidíme, možná mě jednou v budoucnu uvidíte na střídačce jako trenéra.

Co se ti nejvíce líbí na OPF?

Na OPF se mi líbí prostředí, ve kterém studujeme, a mnoho oborů, ze kterých si můžeme vybrat. Jsem rád, že jsem si vybral Marketing a obchod, protože je tam plno zajímavých předmětů, které mě baví.

Co bys vzkázal sportovcům, kteří se chtějí naplno věnovat své kariéře, ale se studiem na VŠ váhají?

Ať určitě neváhají a pošlou přihlášku na vysokou školu, protože vždy se to dá skloubit, pokud člověk chce. Já to skloubil a užívám si jak florbal, tak i studium na Slezské univerzitě!