INTERNACIONALIZACE ČESKÝCH PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ

Výrazné změny v globálním podnikatelském prostředí způsobují, že mnoho podniků hledá nové strategie a možnosti k posílení svého postavení na trhu. A právě v této souvislosti si podniky dříve nebo později uvědomí nutnost rozvoje podnikatelských aktivit a jejich expanze nejen na tuzemském, ale především na zahraničním trhu. Podnikatelské aktivity, které překračují národní hranice státu, se označují jako mezinárodní podnikatelské aktivity a zahrnují aktivity obchodního i výrobního charakteru. Mezinárodní podnikatelské aktivity jsou významným a nezbytným faktorem ekonomického růstu rozvoje světové ekonomiky a hrají významnou roli ve formování světové historie. Zároveň tyto aktivity významně ovlivňující růst národní ekonomiky, jsou hlavním zdrojem ekonomických příjmů pro každou zemi a také mají vliv na rozvoj výroby, a tím na vytváření nových příležitostí pro tuzemské podniky a jednotlivce. Mezinárodní podnikatelské aktivity se realizují celá staletí, ale jejich význam roste především od minulého století. Základy prvních mezinárodních podnikatelských aktivit lze hledat již v dávné minulosti, a to pravděpodobně v okamžiku vytvoření prvních národních hranic. Nejnázornějším příkladem opravdu dávné minulosti mezinárodních podnikatelských aktivit je existence tzv. Hedvábné cesty spojující Evropu s Čínou. Hlavní vliv na rozvoj mezinárodních podnikatelských aktivit měl rozvoj dopravy, proces globalizace světové ekonomiky, vliv multinárodních korporací a využívání outsourcingu.

Společenské a ekonomické změny v České republice po roce 1989, proces začleňování České republiky do Evropské unie a intenzivní rozvoj procesu globalizace vedly k obnovenému zájmu českých podniků o expanzi na zahraniční trhy. Tento počáteční zájem a zároveň touha po působení na zahraničních trzích možná také pramenila z nemožnosti svobodně realizovat zahraniční aktivity v dobách centrálně plánované ekonomiky. České podnikatelské subjekty začaly po společenských a ekonomických změnách intenzivně realizovat podnikatelské aktivity na zahraničních trzích. Zájem českých podniků o působení na zahraničních trzích stálé sílí a předpokládá se, že tento trend bude pokračovat i v dalších letech. 

Mezinárodní podnikatelské aktivity českých podniků jsou v převážné míře sledovány pouze ze statistického hlediska. Mnohem zajímavější se ale jeví pohled na mezinárodní podnikatelské aktivity z pohledu procesního, tj. jak probíhá samotný proces zapojování českých podnikatelských subjektů do mezinárodního podnikatelského dění. Pro získání relevantních dat byl proveden dlouhodobý výzkum trhu, jehož cílem bylo zmapování procesu internacionalizace českých podnikatelských subjektů. V průběhu pěti let bylo osloveno téměř 650 českých podniků všech velikostí z různých oborů. Formou osobního dotazování byla získána data, která umožnila specifikovat modely procesu internacionalizace českých podnikatelských subjektů.

Termín internacionalizace se začal poprvé používat počátkem 20. let 20. století v souvislosti s postupným nahrazováním imperialismus jako dominantního organizačního principu rámujícího přeshraniční interakce mezi tržními ekonomikami. Internacionalizace byla v tomto smyslu chápána jako proces propojování, prohlubování, rozšiřování a sbližování mezinárodních ekonomických vztahů (po linii produktových, kapitálových, technologických a migračních toků) jednotlivých národních ekonomik. Od 70. let 20. století internacionalizace postoupila k pokročilejší a komplexnější formě internacionalizace, a to globalizaci, která zahrnuje i funkcionální integraci mezinárodně rozptýlených aktivit. V tomto pojetí je internacionalizace vnímána z pohledu makroekonomického.

Internacionalizace podnikatelských aktivit je poté chápána z mikroekonomického pohledu a představuje geografické šíření podnikatelských aktivit přes národní hranice státu. Internacionalizace podnikatelských aktivit tedy nastává, pokud podnik prodává své produkty na zahraničních trzích, nakupuje produkty ze zahraničí nebo začíná spolupracovat se zahraničním podnikem v některé oblasti. Mezi mezinárodní podnikatelské aktivity zařazujeme jak mezinárodní obchodní aktivity, tak mezinárodní produkční aktivity. I když mezinárodní obchodní aktivity patří mezi nejznámější a nejvíce studované podnikatelské aktivity, tak mezinárodní produkční aktivity tvoří v současné době větší část, v hodnotovém vyjádření, všech mezinárodních podnikatelských aktivit. Mezinárodní podnikatelské aktivity se svým principem neliší od podnikatelských aktivit na tuzemském trhu. Hlavním odlišením mezinárodních podnikatelských aktivit od tuzemských podnikatelských aktivit je jejich větší rizikovost a nákladovost, která je dána existencí tarifních bariér a nákladů spojených s rozdílností každého státu (jazyk, legislativa, kultura). Další odlišností je míra flexibility a mobility výrobních faktorů, jako jsou kapitál a pracovní síla, při přechodu přes hranice státu. Teritoriem realizace mezinárodních podnikatelských aktivit je světové hospodářské prostředí (světová ekonomika).

Proces internacionalizace podnikatelských aktivit je nejčastěji charakterizován třemi základními charakteristikami, a to: načasováním mezinárodních podnikatelských aktivit – kdy (doba mezi založením podniku a prvním vstupem na zahraniční trhy), geografickou diverzifikací mezinárodních podnikatelských aktivit – kde (volba cílového trhu a geografického sub-regionu) a metodou vstupu – jak.

Realizovaný výzkum mezi českými podniky ukázala některá specifika a zákonitosti procesu internacionalizace českých podnikatelských subjektů. České podniky realizují svůj první vstup na zahraniční trhy v poměrně krátké době od svého založení. Provedený výzkum ukázal, že průměrná doba vstupu českého podnikatelského subjektu na zahraniční trhy po svém založení byla 8 let. Tato poměrně brzká internacionalizace českých podniků je způsobena mimo jiné velmi omezenou velikostí trhu České republiky a rostoucí mírou konkurence na českém trhu. Načasování vstupu na zahraniční trhy je výrazně ovlivněno dvěma faktory, a to mírou znalostí cílového trhu a velikostí podniku. Vliv těchto faktorů na načasování vstupu v podstatě potvrzuje teorie různých autorů a různých studií z celého světa. Bylo zjištěno, že s klesající velikostí podniku se zkracuje doba mezi založením podniku a jeho prvním vstupem na zahraniční trh. Tato závislost ukazuje (a potvrzuje) na flexibilitu malých podniků při strategickém rozhodování. Podniky spadající do kategorie malých a středních podniků vstupují na zahraniční trhy téměř o třetinu doby dříve, od svého založení, než velké podniky. Výzkum ukázal i druhou závislost, a to tu, že s rostoucí úrovní znalostí cílového trhu se zkracuje doba mezi založením podniku a jeho prvním vstupem na zahraniční trh. Vztah mezi znalostmi cílového trhu a načasováním vstupu na zahraniční trhy byl předmětem studia už prvních teorií zabývajících se problematikou internacionalizace podnikatelských aktivit. Provedený výzkum ukázal, jak je znalost cílového trhu důležitá. 

Druhou charakteristikou, která popisuje proces internacionalizace podniku je geografická diverzifikace podnikatelských aktivit konkrétního podniku. Geografická diverzifikace sleduje jak volbu konkrétních proniknutých geografických regionů, tak počet proniknutých geografických regionů. České podnikatelské subjekty vykazují, z hlediska geografické diverzifikace, v převážné míře tendenci ke koncentraci svých podnikatelských aktivit na jeden geografický region Evropa – kulturní klastr Východní Evropa – geografický sub-region Východní Evropa. Tato velmi úzká koncentrovanost českých podniků je zcela přirozená, protože tento region/kulturní klastr/geografický sub-region je psychicky blízký českému prostředí a vzdálenostně je dobře dosažitelný. A navíc o tomto regionu mají české podniky nejvíce informací a znalostí. Většina českých podniků při zahájení mezinárodních podnikatelských aktivit vstupuje na jeden zahraniční trh, a konkrétně na trhy sousedící s Českou republikou. Strategii široké diverzifikace, tzn. vstup na více trhů najednou, také můžeme najít u českých podniků. Jedná se ovšem většinou o podniky spadající do kategorie velké. Možnost této široké diverzifikace je dána jejich snadnějším přístupem ke zdrojům ať už finančním nebo personálním. Na druhé straně, podniky spadající do kategorie malého a středního podnikání využívají spíše strategii geografické koncentrace. Tyto podniky se zaměřují pouze na jeden geografický sub-region a také na jeden kulturní klastr. Malé a střední podniky vstupují, při první realizaci mezinárodních podnikatelských aktivit, maximálně do dvou cílových zahraničních trhů.

Volba metody vstupu na zahraniční trh bývá zařazována mezi nejvíce závažné a strategické rozhodnutí. České podniky v drtivé většině využívají při vstupu na zahraniční trhy exportní metody. Můžeme konstatovat, že každý podnik použil při prvním vstupu na zahraniční trhy aspoň jednu exportní metodu. Druhou nejvíce využívanou skupinou metod jsou metody investiční a nejméně využívané metody smluvní. Přičemž u investičních metod je nejoblíbenější metodou prodejní dceřiná společnost, která umožňuje přímý vstup na zahraniční trh, ale bez velkých investic. 

Na základě zjištěných a analyzovaných dat bylo možné identifikovat modely internacionalizace českých podnikatelských subjektů a to pomocí shlukové analýza jako nástroje umožňující vymezit a identifikovat skupiny podniků podle vybraných proměnných. Výběr proměnných byl proveden na základě vhodných teoretických podkladů a zdrojů. Jednotlivé modely-shluky byly graficky (prostřednictvím bublinkového grafu) zobrazeny v poziční, která vymezuje pozici shluků na základě dvou hlavních proměnných, a to načasování vstupu na zahraniční trhy a počtu proniknutých zahraničních trhů. Osa x zobrazující načasování vstupu na zahraniční trhy (počet let) protíná osu y v hodnotě 8, která představuje průměrný počet let mezi založením podniku a jeho prvním vstupem na zahraniční trhy. Osa y (počet proniknutých cílových zahraničních trhů) protíná osu x v hodnotě 3, která představuje průměrný počet proniknutých zahraničních trhů při prvním zahraničním vstupu. Velikost jednotlivých bublin je dána procentuálním zastoupením respondentů v daném shluku. 

Model A představuje model internacionalizace téměř většiny sledovaných podnikatelských subjektů. Tento shluk je tvořen relativně malými podniky, velikostně převládají mikropodniky. Segment je tvořen poměrně mladými podnikatelskými subjekty. Průměrná doba načasování vstupu na zahraniční trhy byl 1 až 2 roky od založení podniku. Podniky, ve velké většině, zahájili své mezinárodní podnikatelské aktivity na jednom trhu, většinou se jednalo o trh Slovenské republiky a Polské republiky. Podnikatelské subjekty tohoto segmentu použily ke vstupu pouze jednu metodu. Převážná většina podniků použilo k prvnímu vstupu na zahraniční trhy exportní metody, konkrétně nahodilé exportní operace. Podniky zařazené v Modelu A do určité míry vykazují znaky globálního přístupu, hlavně v načasování prvního vstupu na zahraniční trhy. Problémem těchto podniků je malý geografický rozsah zahraničních podnikatelských aktivit.

Model B zahrnuje druhou největší skupinu respondentů. Model tvoří většinově malé podniky, tj. podniky do 50 zaměstnanců. Průměrná doba prvního vstupu na zahraniční trhy od založení podniku byla 12 let. Podniky zahájily své mezinárodní podnikatelské aktivity průměrně na 1 zahraničním trhu, v 1 kulturním klastru světa a 1 geografickém sub-regionu. Ke vstupu na zahraniční trhy podniky téměř v 80% použili pouze jednu metodu. Nejčastěji se jednalo o skupinu exportních metod. Tento model nazvat modelem krokového přístupu českých podniků.

Model C zahrnuje 6% všech respondentů. Jedná se o druhou nejmenší skupinu, která je tvořena z velké většiny mikropodniky. Opět se jedná o podniky poměrně mladé. Podnikatelské subjekty vstupovaly poprvé na zahraniční trhy nejčastěji do 1 roku od jejich založení. Žádný z respondentů této skupiny nepřekročil 3 roky mezi založením podniku a jeho prvním vstupem na zahraniční trhy. Geografická diverzifikace mezinárodních podnikatelských aktivit subjektů Modelu C byla poměrně výrazná. Průměrný počet proniknutých trhů dosahoval výše téměř 27 trhů, jednalo se nejčastěji o země Evropské unie. Podnikatelské aktivity směřovaly do 5 kulturních klastrů světa a 4 geografických sub-regionů světa (konkrétně nejčastěji do Západní Evropy, Severní Evropy, Jižní Evropy a Východní Evropy). Podniky této skupiny využily v poměrně velké míře více metod vstupu než pouze jednu. Model C je představitelem podniků s globálním přístupem.

Model D je tvořen 9% respondentů, u nichž převažuje velikost velký podnik. Téměř polovina podniků této skupiny byla založena do roku 1989. Průměrný počet let mezi založením podniku a prvním vstupem na zahraniční trhy byl 29. Žádný z respondentů této skupiny nevstoupil na zahraniční trhy do 3 let od svého založení. Podniky zahájily své první mezinárodní podnikatelské aktivity průměrně na 2 trzích, v rámci dvou kulturních klastrů a dvou geografických sub-regionů. Nejčastěji zmiňovanými zeměmi prvních mezinárodních podnikatelských aktivit bylo Slovensko a Německo. Mezi nejčastěji proniknutými kulturními klastry a geografickými sub-regiony byly Západní Evropa a Východní Evropa. Téměř polovina respondentů využila ke vstupu na zahraniční trhy dvě metody vstupu. Model D reprezentuje podniky s širokou geografickou diverzifikací podnikatelských aktivit a zároveň s malou flexibilitou rozhodování, která se projevuje s poněkud pozdním načasováním vstupu na zahraniční trhy.

Model E reprezentuje nejmenší skupinu podniků (2%), která je charakteristická tím, že je většinově tvořena podniky střední velikosti. Kromě tohoto se jedná o podniky většinou založené do roku 1989, takže podniky staršího data. Průměrná doba vstupu na zahraniční trhy od jeho založení byla 18 let. Podniky zahájily své první mezinárodní podnikatelské aktivity na 18 trzích, průměrně v 5 kulturních klastrech a 4 geografických sub-regionech (konkrétně nejčastěji zmiňovaný sub-region Západní Evropa, Severní Evropa, Jižní Evropa, Východní Evropa). Úroveň znalostí cílových trhů byla průměrná. Drtivá většina respondentů využila pouze jednu metodu vstupu.

ZÁKLADNÍ INFORMACE K ČLÁNKU

Na výzkumu se podílela: Ing. Šárka Zapletalová, Ph.D. (Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné).

Další informace k článku poskytne: Ing. Šárka Zapletalová, Ph.D., email: zapletalova@opf.slu.cz, tel: 596 398 433