VLIV VÝKONNOSTI ČESKÝCH PODNIKŮ NA JEJICH EXPORT DO NĚMECKA

Cílem výzkumu bylo pomocí statistických metod zjistit, zda se odlišoval podíl exportu na hrubém domácím produktu při změnách různě měřené rentability před COVID-19 a po něm. Zkoumanou veličinou byl podíl exportu na hrubém domácím produktu (HDP) a proměnnými, které zkoumanou veličinu ovlivňují, byly o rok zpožděná hodnota exportu k HDP, celková rentabilita (ROA) a rentabilita vlastního kapitálu (ROE). Pozornost byla zaměřena na deset vybraných odvětví zpracovatelského průmyslu. Volba odvětví vyplývala z objemu exportu ČR v posledním sledovaném roce. Finanční údaje pocházely z databáze Orbis, zahrnovaly období 2013 až 2021. Součástí analýzy tak bylo 4283 podniků. Pozornost jsme zaměřili na odlišnosti z hlediska velikosti podniků (střední, velké a velmi velké podniky) a koncentrovanosti vlastnické struktury (koncentrovaná vlastnická struktura a málo koncentrovaná vlastnická struktura). 

Pokud zaměříme pozornost na podniky s koncentrovanou vlastnickou strukturou, pak z analýzy vyplynulo, že u velmi velkých a velkých společností rentabilita společností neměla vliv na podíl exportu na hrubý domácí produkt, neboť u ani jednoho odvětví nebyl pozorován významný vliv. Ten je však zaznamenán při poklesu celkové rentability u společností střední velikosti v odvětvích výroba kovových konstrukcí a výrobků, výroba strojů a strojních zařízení a výroba nábytku. Navíc bylo zjištěno, že u společností v těchto odvětvích se neprojevil ani vliv covid-19. Klesající celková rentability vyvolávala růst podílu exportu na hrubém domácím produktu. Klesající rentabilita byla způsobena především rostoucími aktivy, což v případě těchto oborů podnikání podpořilo produktivitu podniků. Rovněž je zajímavé, že rentabilita vlastního kapitálu neměla významný vliv u žádného ze sledovaných odvětví.

To však neplatí u podniků s málo koncentrovanou (roztříštěnou) vlastnickou strukturou, zde jsou výsledky odlišné, a navíc jsou patrné odlišnosti období před covid-19 a se zahrnutím období s COVID-19. Odlišná jsou také odvětví, ve kterých lze vysledovat významný vliv rentability na závisle proměnnou veličinu. Jediným odvětvím se stejným vlivem (k růstu exportu dochází při růstu rentability) ve středních firmách je výroba kovových konstrukcí a výrobků. Ve výrobě plastových výrobků a výrobků z pryže lze sledovat existující vliv celkové rentability na růst exportu k HDP u velkých i středních společností. Pokud však sledujeme celkový časový úsek včetně pandemického období, pak již není vliv celkové rentability statisticky významný. Zajímavé je odvětví výroby motorových vozidel, které jako jediné odvětví vykazuje vliv rentability vlastního kapitálu. To je možné vysvětlovat nerostoucí hodnotou vlastního kapitálu, tedy rozdělováním dosaženého výsledku hospodaření. Vliv však zůstal stejný jako jsme pozorovali v ostatních odvětvích – klesající rentabilita měla pozitivní vliv na růst podílu exportu k HDP. Zpracovaná analýza naznačila, že odlišná koncentrovanost vlastnické struktury nemusí nutně znamenat odlišné výsledky analýz, jsou však odvětví, u nichž je vlastnická struktura významná a bylo by zajímavé zaměřit pozornost i na podrobnější strukturování v rámci odvětví.

Pokud bychom analyzovali strukturu Evropských zemí (mapa), pak je patrné, že klíčovým obchodním partnerem z hlediska vývozu je Německo, do něhož směřuje plná třetina vyváženého zboží a zachovává si velmi dominantní postavení před ostatními zeměmi. Druhé Slovensko se podílí na českém exportu 8,3 % a třetí Polsko sedmi procenty. Podíly ostatních zemí Evropy z top 10 jsou pak v rozmezí od 4,6 % do 2,2 %. V tomto ohledu může být zajímavá i informace, že zatímco celkově zahraniční obchod skončil v roce 2021 schodkem, tak obchod se státy EU vykázal přebytek a to zejména v obchodu s Německem a Slovenskem. Zajímavostí je, že obchod s Polskem vykázal zápornou bilanci. Pro zajímavost také může zaznít, že teritoriální struktura dovozu se od vývozu liší. První Německo sice zůstává, ale druhé místo v podílu dovozu má Čína. Také proto je podstatná část výzkumu zaměřena na export do Německa.

Z grafu 2 je patrné, že suma realizovaného exportu od roku 2009 do roku 2019 má rostoucí tendenci, což se pozitivně projevilo i v bilanci zahraničního obchodu, která vykazovala ve sledovaném období přebytek. Zároveň přebytek roku 2019 byl dle údajů Českého statistického úřadu (CZSO) rekordní.

Graf 2 Vývoj exportu a bilance zahraničního obchodu České republiky v letech 2005 - 2021

Přebytek byl i přes výrazný pokles exportu realizován také v roce 2020, i když rok 2020 byl velmi výrazně ovlivněn krizí COVID-19. Tato krize se podepsala na omezení či dočasném zastavení výroby a snížení zahraniční poptávky, což se nutně muselo projevit také v oblasti zahraničního obchodu u hlavních vývozních partnerů České republiky. Důvodem přebytku obchodní bilance byl zejména pokles dovozu ropy a zemního plynu, což vykompenzovalo ztráty z vysokého výpadku exportu zejména se s Francií a Španělském a ztráty způsobené poklesem exportu do Velké Británie v důsledku Brexitu. V roce 2021 už vývoz opět rostl a dle údajů Českého statistického úřadu dosáhl tempa růstu 16,5 %. Je však potřeba se uvědomit, že se vychází z nižší srovnávací základny roku 2020, kdy byl export ovlivněn COVID-19. 

Dle údajů Českého statistického úřadu 93,7 % exportu pochází ze zpracovatelského průmyslu. Proto motivace další výzkumu směřovala právě do tohoto odvětví. Budeme-li zkoumat, které obory patří do top 10 vývozních produktů, pak je v grafu 3 zachycena struktura vyváženého zboží ve sledovaném období.

Graf 3 Struktura vývozu top 10 odvětví zpracovatelského průmyslu

Pokud bychom pozornost zaměřili na počty podniků v jednotlivých odvětví jsou nejvíce zastoupeny mezi podniky všech velikostí v kovodělných výrobcích, druhou nejpočetnější skupinou jsou podniky na výroby strojů a zařízení. Zajímavostí je, že ačkoliv největší podíl na exportu České republiky má výroba automobilů, je to ve vzorku druhá nejmenší skupina co do počtu podniků. Bude zajímavé sledovat, zda se početní zastoupení podniků dle velikosti projeví v provedené regresní analýze jako statisticky významné. Zcela přirozeně je v tomto kontextu zastoupení i z hlediska vlastnické struktury. Početně více zastoupenou kategorií jsou podniky s koncentrovanější vlastnickou strukturou. Zajímavostí u tohoto typu členění je skutečnost, že v odvětví Výroby optických a fotografických přístrojů nenajdeme podniky s roztříštěnou vlastnickou strukturou, tedy s nízkou koncentrací vlastnických podílů.

Když se podíváme na porovnání mediánu hodnot sledovaných rentabilit s hodnotou mediánu za celý sledovaný vzorek do roku 2019, můžeme konstatovat, že u společností s koncentrovanější vlastnickou strukturou byla pozorována vyšší hodnota mediánu rentability celkového vloženého kapitálu pouze v jediném oboru podnikání - výroba pryžových výrobků. Odlišná situace je u rentability vlastního kapitálu. Tam je možné najít vyšší hodnoty, než je hodnota mediánu ve třech oborech podnikání – Výroba pryžových výrobků, Výroba automobilů a Výroba dílů pro automobilový průmysl. Důvodem může být zejména skutečnost, že podniky v těchto oborech podnikání rozdělují výsledek hospodaření a nezadržují jej v plné výši pro reinvestice, což se pozitivně odráží ve velikosti ukazatelů. Celková rentabilita u méně koncentrované vlastnické struktury není odlišná od hodnot mediánu celého vzorku společností v ani jednom oboru podnikání. Podobně však nalezneme odlišnost pro rentabilitu vlastního kapitálu. Stejně jako u koncentrovaného vlastnictví i zde nalezneme vyšší hodnotu rentability, než je hodnota mediánová za celý vzorek ve třech oborech podnikání – Výroba pryžových výrobků, Výroba základních kovů a Výroba kovových konstrukcí.

Situace se změnila v okamžiku, když jsme do analyzovaného období zahrnuli i oba covidové roky. Nejzásadněji se situace změnila u vysoce koncentrovaného vlastnictví v oboru Výroba optických a fotografických zařízení. V tomto oboru byla střední hodnota celkové rentability i rentability vlastního kapitálu u všech podniků vyšší než střední hodnota celého vzorku. Důvod může být významné zastoupení vývozu mikroskopů, který právě v období covidu rostl. Tyto výrobky byly hlavním tahounem tohoto oboru už v předcovidovém období, nicméně potřebnost těchto výrobků v době pandemie výrazně rostla. Druhý oborem s vyšší střední hodnotou rentability vlastního kapitálu, než je střední hodnota celého vzorku je v rámci Výroby konstrukcí, který se dokonce dle údajů ministerstva průmyslu a obchodu České republiky stal tahounem vývozu mezi lety 2020/2021 (nárůst exportu o 8,8 %). Pokud jsme vyhodnocovali vyšší střední hodnoty, nesmíme přehlédnout ani nižší střední hodnoty, než je celek. Ten lze zaznamenat u oboru Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla. Tento obor výrazně doplatil na propad vývozu motorových vozidel a útlum poptávky po motorových vozidlech v covidovém období. U málo koncentrovaných společností nalezneme vyšší střední hodnotu rentability vlastního kapitálu u oborů Výroba plastů a Výroba motorových vozidel. Zajímavostí u oboru Výroba motorových vozidel je také skutečnost, že většina podniků z tohoto oboru má střední hodnotu vyšší, než je střední hodnota celku. Stejně zajímavá je však i skutečnost, že většina podniků ze stejného oboru podnikání má střední hodnotu celkové rentability výrazně nižší, než je střední hodnota za celek. Nižší hodnotu má také medián oboru 24 – Výroba základních kovů, ale rozložení hodnot ROA u většiny podniků však není možné hodnotit tak negativně jako tomu bylo v případě oboru Výroba motorových vozidel.

Na základě statistické analýzy a podle odhadnutých koeficientů však bylo zjištěno, že o významných výsledcích z hlediska vlivu na export na HDP lze hovořit zejména u podniků střední velikosti ve dvou oborech podnikání – Výroba strojů a zařízení a výroba motorových vozidel. V oboru Výroba strojů a zařízení mají největší vliv méně ziskové střední podniky v rámci nižší i vyšší koncentrované vlastnické struktury a jejich celková rentabilita. Dá se však zároveň říct, že podíl vývozu na HDP v tomto konkrétním odvětví neovlivnily ani společnosti různé velikosti, ani pandemie COVID-19. Podobnou situaci lze vysledovat u méně ziskových středně velkých společností v rámci Výroby motorových vozidel. Vliv na podíl exportu na HDP však měly pouze společnosti s nízkou koncentrací vlastnictví v tomto případě prostřednictví rentability vlastního kapitálu. Můžeme také konstatovat, že v tomto odvětví existuje extrémní rozdíl mezi hodnotami ROA a ROE. Může to být do značné míry ovlivněno skutečností, že střední hodnota je tvořena pouze 16 podniky oproti jiným odvětvím, kde je zastoupeno více podniků. Aktiva podniků vykazovala rostoucí tendenci a výsledky hospodaření klesaly, což způsobilo pokles těchto ukazatelů. Výroba motorových vozidel se velmi rychle vrátila k oživení vývozu, takže poklesy poměru vývozu k HDP nebyly tak velké. Navíc se z hlediska analýzy jedná o střední podniky, které jsou citlivější na změny vnějšího ekonomického prostředí než velké nebo velmi velké podniky. Proto, i když se podnikům nedařilo z hlediska ziskovosti, byl rychlý návrat k vývozu, který tvoří významnou část efektivních tržeb, velmi žádoucí. Naopak rentabilita vlastního kapitálu je do značné míry ovlivněna nenulovou dividendovou politikou, která způsobuje nerostoucí položku vlastního kapitálu. Proto pokles zisku nepředstavuje příliš dramatický pokles ukazatele, jako tomu bylo u celkové rentability. Podobné argumenty platí i pro obor podnikání Výroba strojů a zařízení.

Méně výrazný vliv celkové rentability na podíl exportu na HDP byl zaznamenán u velkých podniků s méně koncentrovanou vlastnickou strukturou v oboru podnikání Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a u oboru podnikání Výroba nábytku. U ziskovějších vývozců z oboru výroba počítačů, elektronických a optických zařízení se však tento vliv projevuje pouze v období postiženém pandemií COVID-19, nikoli však v obdobích před COVID-19. Charakteristickým rysem výrobních procesů zahrnutých do tohoto oddílu je navrhování a používání integrovaných obvodů a vysoce specializovaných miniaturních technologií, které jsou většinou nakupovány evropskými společnostmi na asijských trzích. Nedostupnost těchto technologií na asijském trhu v covidovém období přinesl pro toto odvětví podnikání exportní příležitosti, neboť poptávka po počítačích a elektronických výrobcích v současné době výrazně vzrostla, což mělo pozitivní vliv jak na export výrobků těchto společností, tak na jejich ziskovost. Zcela opačnou situaci sledujeme u velkých ziskovějších společností ve Výrobě nábytku, kde byl vztah mezi podílem exportu na HDP a celkovou rentabilitou prokázán pouze v období před covidem, tento vztah se během pandemie vytratil. 

ZÁKLADNÍ INFORMACE K ČLÁNKU

Na výzkumu se podíleli: doc. Ing. Petra Růčková, Ph.D. a  Ing. Tomáš Heryán, Ph.D. (Slezská univerzita v Opavě,Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné).

Další informace k článku poskytne: doc. Ing. Petra Růčková, Ph.D., email: ruckova@opf.slu.cz, tel: 596 398 338