ASPEKTY VÝSTUPŮ FINANČNÍHO ÚČETNICTVÍ A MANAŽERSKÉHO ÚČETNICTVÍ V SOUVISLOSTI S ROZHODOVACÍMI PROCESY ÚČETNÍCH JEDNOTEK

Účetní jednotka zaznamenává průběh své činnosti v rámci finančního účetnictví, jež vychází z legislativního rámce daného státu. Cílem každého podnikatelského subjektu je převážně tvorba či generování adekvátní výše zisku a následné zjištění, jak tento zisk zajistit v rámci delšího časového období. Je však nutno také předpokládat, že manažeři podniku musí v průběhu své činnosti determinovat své finanční a ekonomické postavení v návaznosti na svá rozhodnutí. K určitému manažerskému rozhodnutí však manažeři podniku potřebují relevantní informace (s vysokou vypovídající schopností), které odpovídají skutečnému průběhu a fungování dané účetní jednotky. Tyto informace nelze jednoznačně získat z výkazů finančního účetnictví, kdy jsou informace o průběhu činnosti účetní jednotky zachyceny dle legislativního rámce a neodpovídají skutečnému průběhu. Ekonomické a finanční informace získané z výkazů finančního účetnictví lze rozšířit o informace z výstupů manažerského účetnictví, jež zachycuje ekonomické a finanční informace nikoli dle legislativního rámce, ale dle skutečného průběhu fungování účetní jednotky. V této chvíli může docházet k rozdílné determinaci ekonomického a finančního postavení účetní jednotky v České republice jak ze strany výkazů finančního účetnictví, tak z výstupů manažerského účetnictví. Pro determinaci ekonomické a finanční pozice podniku má zásadní význam, které informace budou pro determinaci použity. Jestliže budou pro determinaci ekonomické a finanční pozice podniku použity pouze informace z výkazů finančního účetnictví, může snadno docházet ke zkreslení zjištěných výsledků. 

Cílem realizovaného výzkumu bylo zhodnotit, jak informace z účetních výkazů finančního účetnictví a výstupů manažerského účetnictví determinují ekonomické a finanční postavení subjektů podnikatelského sektoru v České republice. V rámci zhodnocení informací byl brán zřetel mimo jiné na účetní jednotky působící v České republice dle odvětví. Motivací pro tento výzkum bylo prohloubení poznatků o skutečnostech, jak informace z výkazů finančního účetnictví a výstupů manažerského účetnictví determinují ekonomické a finanční výstupy účetních jednotek. Tyto informace mají následný vliv na rozhodovací úlohy manažerů potřebných k dosažení adekvátní výše zisku daného podniku. Jelikož jsou informace z výkazů finančního účetnictví zpracovávány dle legislativního rámce (a netvoří tak reálný obraz podnikatelského procesu) a výstupy manažerského účetnictví nikoli, lze očekávat odlišné výsledky či závěry.

Pro determinaci finančního a ekonomického postavení účetních jednotek je velmi důležitá datová základna. Jinými slovy řečeno, je velmi důležité, zda je pracováno s informacemi z účetních výkazů finančního účetnictví či výstupů manažerského účetnictví. S finančním postavením firmy a jeho jednotlivými činnostmi přímo souvisí výběr optimální finanční a majetkové struktury, investování, jakož i výše a rozdělování disponibilního zisku. K tomu je zapotřebí mít relevantní informace, které poskytuje na jedné straně finanční účetnictví, které se řídí legislativou a na druhé straně manažerské účetnictví, jež se legislativou neřídí a poskytuje tak věrohodnější obraz podnikové řízení a podnikatelské činnosti.

Významnou roli zde zastává právě rozdílnosti výkaznictví ve finančním účetnictví a manažerským účetnictvím. Finanční účetnictví je řízeno legislativou a neexistuje zde prostor odchýlení se od této legislativy. Na druhou stranu však manažeři podniku, jež jsou uživatelé výstupů manažerského účetnictví, úplně abstrahují od legislativy, legislativních pravidel, daňových pravidel apod. a zaměřují se na skutečný průběh podnikatelské činnosti (např. skutečná výše opotřebení majetku, nikoli výše opotřebení majetku vypočtená na základě legislativních pravidel apod.). Z tohoto důvodu se mohou lišit finanční a ekonomické charakteristiky daného podniku.

Na základě informací z účetních výkazů finančního účetnictví může být finanční a ekonomické postavení společností ve zpracovatelském průmyslu v České republice často narušeno. Na základě účetních výkazů finančního účetnictví bylo zjištěno, že společnosti ve zpracovatelském průmyslu generují zisk, ale výstupy z manažerského účetnictví poukázaly na skutečnost, že v určitém časovém období společnosti nevytvářely hodnotu pro akcionáře. Tuto skutečnost dokládá následující obrázek.

Vývoj vybraných finanční ukazatelů ve zpracovatelském průmyslu za období let 2008 až 2021

Pokud bychom pozornost zaměřili na počty podniků v jednotlivých odvětví jsou nejvíce zastoupeny mezi podniky všech velikostí v kovodělných výrobcích, druhou nejpočetnější skupinou jsou podniky na výroby strojů a zařízení. Zajímavostí je, že ačkoliv největší podíl na exportu České republiky má výroba automobilů, je to ve vzorku druhá nejmenší skupina co do počtu podniků. Bude zajímavé sledovat, zda se početní zastoupení podniků dle velikosti projeví v provedené regresní analýze jako statisticky významné. Zcela přirozeně je v tomto kontextu zastoupení i z hlediska vlastnické struktury. Početně více zastoupenou kategorií jsou podniky s koncentrovanější vlastnickou strukturou. Zajímavostí u tohoto typu členění je skutečnost, že v odvětví Výroby optických a fotografických přístrojů nenajdeme podniky s roztříštěnou vlastnickou strukturou, tedy s nízkou koncentrací vlastnických podílů.

Když se podíváme na porovnání mediánu hodnot sledovaných rentabilit s hodnotou mediánu za celý sledovaný vzorek do roku 2019, můžeme konstatovat, že u společností s koncentrovanější vlastnickou strukturou byla pozorována vyšší hodnota mediánu rentability celkového vloženého kapitálu pouze v jediném oboru podnikání - výroba pryžových výrobků. Odlišná situace je u rentability vlastního kapitálu. Tam je možné najít vyšší hodnoty, než je hodnota mediánu ve třech oborech podnikání – Výroba pryžových výrobků, Výroba automobilů a Výroba dílů pro automobilový průmysl. Důvodem může být zejména skutečnost, že podniky v těchto oborech podnikání rozdělují výsledek hospodaření a nezadržují jej v plné výši pro reinvestice, což se pozitivně odráží ve velikosti ukazatelů. Celková rentabilita u méně koncentrované vlastnické struktury není odlišná od hodnot mediánu celého vzorku společností v ani jednom oboru podnikání. Podobně však nalezneme odlišnost pro rentabilitu vlastního kapitálu. Stejně jako u koncentrovaného vlastnictví i zde nalezneme vyšší hodnotu rentability, než je hodnota mediánová za celý vzorek ve třech oborech podnikání – Výroba pryžových výrobků, Výroba základních kovů a Výroba kovových konstrukcí.

Situace se změnila v okamžiku, když jsme do analyzovaného období zahrnuli i oba covidové roky. Nejzásadněji se situace změnila u vysoce koncentrovaného vlastnictví v oboru Výroba optických a fotografických zařízení. V tomto oboru byla střední hodnota celkové rentability i rentability vlastního kapitálu u všech podniků vyšší než střední hodnota celého vzorku. Důvod může být významné zastoupení vývozu mikroskopů, který právě v období covidu rostl. Tyto výrobky byly hlavním tahounem tohoto oboru už v předcovidovém období, nicméně potřebnost těchto výrobků v době pandemie výrazně rostla. Druhý oborem s vyšší střední hodnotou rentability vlastního kapitálu, než je střední hodnota celého vzorku je v rámci Výroby konstrukcí, který se dokonce dle údajů ministerstva průmyslu a obchodu České republiky stal tahounem vývozu mezi lety 2020/2021 (nárůst exportu o 8,8 %). Pokud jsme vyhodnocovali vyšší střední hodnoty, nesmíme přehlédnout ani nižší střední hodnoty, než je celek. Ten lze zaznamenat u oboru Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla. Tento obor výrazně doplatil na propad vývozu motorových vozidel a útlum poptávky po motorových vozidlech v covidovém období. U málo koncentrovaných společností nalezneme vyšší střední hodnotu rentability vlastního kapitálu u oborů Výroba plastů a Výroba motorových vozidel. Zajímavostí u oboru Výroba motorových vozidel je také skutečnost, že většina podniků z tohoto oboru má střední hodnotu vyšší, než je střední hodnota celku. Stejně zajímavá je však i skutečnost, že většina podniků ze stejného oboru podnikání má střední hodnotu celkové rentability výrazně nižší, než je střední hodnota za celek. Nižší hodnotu má také medián oboru 24 – Výroba základních kovů, ale rozložení hodnot ROA u většiny podniků však není možné hodnotit tak negativně jako tomu bylo v případě oboru Výroba motorových vozidel.

Na základě statistické analýzy a podle odhadnutých koeficientů však bylo zjištěno, že o významných výsledcích z hlediska vlivu na export na HDP lze hovořit zejména u podniků střední velikosti ve dvou oborech podnikání – Výroba strojů a zařízení a výroba motorových vozidel. V oboru Výroba strojů a zařízení mají největší vliv méně ziskové střední podniky v rámci nižší i vyšší koncentrované vlastnické struktury a jejich celková rentabilita. Dá se však zároveň říct, že podíl vývozu na HDP v tomto konkrétním odvětví neovlivnily ani společnosti různé velikosti, ani pandemie COVID-19. Podobnou situaci lze vysledovat u méně ziskových středně velkých společností v rámci Výroby motorových vozidel. Vliv na podíl exportu na HDP však měly pouze společnosti s nízkou koncentrací vlastnictví v tomto případě prostřednictví rentability vlastního kapitálu. Můžeme také konstatovat, že v tomto odvětví existuje extrémní rozdíl mezi hodnotami ROA a ROE. Může to být do značné míry ovlivněno skutečností, že střední hodnota je tvořena pouze 16 podniky oproti jiným odvětvím, kde je zastoupeno více podniků. Aktiva podniků vykazovala rostoucí tendenci a výsledky hospodaření klesaly, což způsobilo pokles těchto ukazatelů. Výroba motorových vozidel se velmi rychle vrátila k oživení vývozu, takže poklesy poměru vývozu k HDP nebyly tak velké. Navíc se z hlediska analýzy jedná o střední podniky, které jsou citlivější na změny vnějšího ekonomického prostředí než velké nebo velmi velké podniky. Proto, i když se podnikům nedařilo z hlediska ziskovosti, byl rychlý návrat k vývozu, který tvoří významnou část efektivních tržeb, velmi žádoucí. Naopak rentabilita vlastního kapitálu je do značné míry ovlivněna nenulovou dividendovou politikou, která způsobuje nerostoucí položku vlastního kapitálu. Proto pokles zisku nepředstavuje příliš dramatický pokles ukazatele, jako tomu bylo u celkové rentability. Podobné argumenty platí i pro obor podnikání Výroba strojů a zařízení.

Méně výrazný vliv celkové rentability na podíl exportu na HDP byl zaznamenán u velkých podniků s méně koncentrovanou vlastnickou strukturou v oboru podnikání Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a u oboru podnikání Výroba nábytku. U ziskovějších vývozců z oboru výroba počítačů, elektronických a optických zařízení se však tento vliv projevuje pouze v období postiženém pandemií COVID-19, nikoli však v obdobích před COVID-19. Charakteristickým rysem výrobních procesů zahrnutých do tohoto oddílu je navrhování a používání integrovaných obvodů a vysoce specializovaných miniaturních technologií, které jsou většinou nakupovány evropskými společnostmi na asijských trzích. Nedostupnost těchto technologií na asijském trhu v covidovém období přinesl pro toto odvětví podnikání exportní příležitosti, neboť poptávka po počítačích a elektronických výrobcích v současné době výrazně vzrostla, což mělo pozitivní vliv jak na export výrobků těchto společností, tak na jejich ziskovost. Zcela opačnou situaci sledujeme u velkých ziskovějších společností ve Výrobě nábytku, kde byl vztah mezi podílem exportu na HDP a celkovou rentabilitou prokázán pouze v období před covidem, tento vztah se během pandemie vytratil. 

ZÁKLADNÍ INFORMACE K ČLÁNKU

Na výzkumu se podíleli: doc. Ing. Petra Růčková, Ph.D. a  Ing. Tomáš Heryán, Ph.D. (Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné).

Další informace k článku poskytne: doc. Ing. Petra Růčková, Ph.D., email: ruckova@opf.slu.cz, tel: 596 398 338