CHYTRÉ NAVIGACE V NEMOCNICÍCH ŠETŘÍ ČAS I PENÍZE

Mnoho nemocničních zařízení se proto snaží o zavádějí moderních, chytrých aplikaci v oblasti navigací, za účelem eliminace výše uvedených negativ stávajících klasických navigačních systémů. Pořízení smart řešení však musí být ekonomické a je potřeba toto finanční hledisko analyzovat ještě před jejich samotným zavedením.

Jeden z moderních smart navigačních systémů byl také zaveden ve Vítkovické nemocnici v Ostravě, a to v rámci projektu CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_049/0008452 „SMART technologie pro zvyšování kvality života ve městech a regionech“. Cílem členů řešitelského týmu bylo nejen vyvinout vhodnou mobilní aplikaci, ale také zjistit její ekonomickou efektivnost. Pro zjištění této efektivnosti byla provedena analýza nákladů a přínosů, takzvaná Cost-benefit analýza (CBA). Tato metoda (při použití určitých ukazatelů) je považována za nejvhodnější nástroj pro zjišťování efektivity využívání chytrých technologií v různých oblastech lidského života (zdravotnictví, sociální práce, doprava, ICT atd.).

Prvním krokem byla volba varianty aplikace, a to formou vlastního softwaru. Ten umožňuje návštěvníkům najít nejkratší trasu dle zadání a lze jej použít na jakémkoliv mobilním zařízení s webovým prohlížečem. Dalším krokem bylo zjistit data nutná k výpočtu jednotlivých ukazatelů CBA a následně i efektivity investice. Pro získání dat bylo zvoleno dotazníkové šetření zaměstnanců nemocnice, které se zaměřilo především na časovou ztrátu personálu vysvětlováním cesty k dalším nezbytným vyšetřením či návštěvám specializovaných oddělení. Největší zatížení vykazovaly zdravotní sestry, a to dvojnásobné ve srovnání s ostatními zaměstnanci. Posledním krokem byl výpočet samotných ukazatelů, které měly potvrdit ekonomickou efektivnost investice. Jejich výsledné hodnoty byly velmi uspokojující, všechny nad hodnotami požadovaných minim. 

Výsledky tak potvrzují, že implementace chytrého navigačního systému v tomto nemocničním zařízení je správnou a efektivní investicí – šetří nejen čas, ale také peníze. Přestože mezi pacienty nemocnice zatím převládají preference tradičních navigačních prvků, doufáme, že si k nim chytrá navigace brzy najde cestu a bude jimi stále více přijímána a využívána.

Používání mobilní aplikace má jak své výhody, tak i nevýhody. Stále se rozšiřující komplexy nemocničních budov znemožňují dostatečnost stávajících informačních pultů. Často se pře nimi tvoří davy, proto se návštěvníci často obracejí na dostupný personál a připravují je tak o drahocenný čas. Značení je mnohokrát nesrozumitelné a použitá odborná terminologie znesnadňuje návštěvníkům pochopit jejich smysl. V mnoha případech také neposkytuje dostatek informací k nalezení daného cíle. V důsledku toho návštěvníci najdou cestu se zpožděním a cítí frustraci. Oslovený personál často spěchá, je tak pod tlakem, což způsobuje možnost navigačních chyb. Na druhou stranu, pokud věnuje návštěvníkům dostatek času k vysvětlování, dochází ke zdržení zaměstnanců a následnému finančnímu dopadu na zdravotnické zařízení.

Mobilní aplikace umožňuje svým uživatelům vybrat si konkrétní místo a nechat se navigovat ke svému cíli. To eliminuje jejich stres a potřebu ptát se na cestu a zajistí jim snadnou a nezávislou navigaci. Ne všichni návštěvníci (zejména starší lidé) však mohou k navigaci využívat mobilní aplikace. Tradiční systém by tedy měl stále fungovat současně, např. ve formě šipek a informačních tabulí. Jak však ukazují průzkumy, mladší generace stále více preferuje k navigaci používání mobilních/chytrých řešení. Mnoho nemocničních zařízení se proto snaží o zavádějí moderních, chytrých aplikaci v oblasti navigací, za účelem eliminace výše uvedených negativ stávajících klasických navigačních systémů. Pořízení chytrých „smart“ řešení však musí být ekonomické a je potřeba toto finanční hledisko zanalyzovat ještě před jejich samotným zavedením.

Jeden z moderních „smart“ navigačních systémů byl také zaveden ve Vítkovické nemocnici v Ostravě, kterou vlastní společnost AGEL, a. s. Cílem členů řešitelského týmu bylo nejen vyvinout vhodnou aplikaci, ale také zjistit její ekonomickou efektivnost. 

Pro zjištění této efektivnosti byla provedena analýza nákladů a přínosů, takzvaná Cost-benefit analýza (CBA). Metoda CBA je využívána jako nejvhodnější nástroj pro zjišťování efektivity využívání chytrých technologií v různých oblastech lidského života (zdravotnictví, sociální práce, doprava, ICT atd.). V rámci této metody byly použity ukazatele jako čistá současná hodnota, poměr nákladů a přínosů, index rentability a doba návratnosti. Čistá současná hodnota (NPV) je finanční veličina vyjadřující celkovou současnou hodnotu všech peněžních toků souvisejících s daným investičním projektem. Poměr přínosů a nákladů (BCR) shrnuje celkový vztah mezi relativními náklady a přínosy projektu. Index rentability (IR) je dynamický ukazatel vhodný pro hodnocení efektivnost investice a tvoří poměr NPV a počáteční investice (náklady na výběr variant, testování apod.). Doba návratnosti (DN) počítá, jak dlouho bude trvat splacení původní investice – čím nižší hodnota výsledku, tím lépe; měla by být nižší než životnost investice.

Prvním úkolem bylo najít vhodné řešení pro navigační systém v podobě mobilní aplikace. Po neúspěšném hledání externího řešení byla zvolena varianta zavedení vlastního softwaru a aplikace. Tato zvolená webová aplikace umožňuje návštěvníkům najít nejkratší trasu dle zadání a lze ji použít na jakémkoli mobilním zařízení s webovým prohlížečem. Pomocí GPS senzorů lze zjišťovat polohu pohybu mezi jednotlivými budovami a v omezené míře i v budovách. Protože jsou v těchto objektech omezené možnosti GPS signálu, je na dobře viditelných místech umístěn QR kód pro upřesnění polohy návštěvníka. Klientská aplikace pro navigaci budovy umožňuje i vizuální (nebo hlasové) informace o směru k cíli. Jde o to, že tento systém mohou používat i uživatelé s různým handicapem. Důraz je kladen na jednoduchost a intuitivnost ovládání tak, aby aplikaci mohl ovládat každý. Avšak i pro návštěvníky bez mobilních zařízení budou k dispozici stávající, nicméně inovované informační panely s možností vyhledání nejkratší cesty k zadanému bodu zájmu. Tyto informační panely mají podobu informačních kiosků u vchodů do areálu nebo na křižovatkách chodeb. Tyto panely a QR kódy pro určování polohy vytvářejí síť informačních navigačních bodů v budovách, podle kterých se v budovách mohou v budoucnu pohybovat i autonomní zařízení (např. invalidní vozíky). 

Dalším krokem bylo zjistit data nutná k výpočtu jednotlivých ukazatelů a následně i efektivity investice. Pro získání dat bylo zvoleno dotazníkové šetření, kdy bylo osloveno 785 lékařských a nelékařských zaměstnanců nemocnice. Dotazníkové šetření se zaměřilo především na časovou ztrátu personálu vysvětlováním cesty k dalším nezbytným vyšetřením či návštěvám specializovaných oddělení. Bylo obdrženo 173 odpovědí (22 % z celkového počtu zaměstnanců). Z tohoto počtu odpovědělo 22 lékařů ze 169 (13 %), 136 sester ze 423 (32 %), 15 nelékařských pracovníků z celkových 193 (8 %). Úspora času pak byla u 173 respondentů zprůměrována dle odpovědí za jednotlivé profese a vypočtena dle průměrné mzdy, která byla zjištěna u Českého statistického úřadu, konkrétně v Informačním systému o průměrném výdělku v roce 2021. Bylo zjištěno, že zdravotní sestry vykazují největší vytížení (přepočteno na minuty za den), a tedy největší časovou ztrátu. To je logické vzhledem k jejich počtu a úzkému kontaktu s návštěvníky/pacienty nemocnice. Je to dvakrát více než v případě lékařů a nelékařského personálu. V případě přepočtu na období jednoho měsíce je situace/zátěž pro lékaře horší, což však výsledek nijak výrazně neovlivňuje – náklady jsou každopádně u sester měsíčně nejvyšší. Náklady na lékaře a sestry na osobu a rok jsou téměř stejné, ale vzhledem k různému počtu zaměstnanců se v průběhu roku liší – u sester je to téměř sedm krát více než u lékařů. Nejnižší náklady vykazuje nelékařský personál.

Posledním krokem byl výpočet samotných ukazatelů, které měly potvrdit ekonomickou efektivnost investice. Co se týče rozdělení nákladů a přínosů, tak do skupiny „náklady“ byly podle metody CBA zahrnuty mzdové náklady pracovníků podílejících se na vývoji navigačního systému, nákupu chytrého zařízení a také náklady na údržbu po dobu životnosti systému. Do skupiny „přínosy“ patřila úspora času pro všechny zaměstnance nemocnice, kteří se účastnili dotazníkového šetření. Na základě výsledků byly vypočteny hodnoty čisté současné hodnoty (NPV), poměru nákladů a přínosů (BCR), rentability (IR) a doby návratnosti (DN).

Výsledné hodnoty byly velmi uspokojující, nad hodnotami požadovaných minim. Byla zjištěna vysoká hodnota NPV, která odráží téměř bezplatný provoz navigačního systému za posledních osm let jeho používání. (Životnost navigačního sytému, včetně jeho údržby a výměny elektronických informačních tabulí, byla odpovědnými pracovníky stanovena na 11 let.) Výsledek poměru nákladů a přínosů (CBR) ukazuje, že přínosy převyšují náklady více než 5krát, výsledek indexu rentability je rovněž velice uspokojivý. Doba návratnosti, která by měla být vždy nižší než doba trvání projektu, je nižší než jeden rok. Ačkoliv byly do CBA zahrnuty pouze odpovědi těch respondentů, kteří se účastnili dotazníkového šetření v rámci projektu, všechny tyto indikátory mají výsledky, které potvrzují, že implementace chytrého navigačního systému je správnou a efektivní investicí. Dá se předpokládat, že úspora času (výhody) by vzhledem k počtu zaměstnanců mohla být mnohem vyšší a ekonomická návratnost mnohem kratší.

Přestože mezi pacienty nemocnice zatím převládají preference tradičních navigačních prvků, doufáme, že si k nim chytrá navigace brzy najde cestu a bude jimi stále více přijímána a využívána. Důležitou roli zde hraje i podpora vedení nemocnice, protože důležitá je nejen ekonomická efektivita, ale i společenská přijatelnost. Systémy vyhledávání cest nejsou totiž jen o lepším značení nebo barevných čarách na podlahách, ale mělo by se jednat o systémy integrované, které zahrnují koordinované prvky, jako jsou viditelné a snadno srozumitelné značky a čísla, jasné a konzistentní verbální pokyny, a zejména elektronické informace.

ZÁKLADNÍ INFORMACE K ČLÁNKU

Výzkum byl realizován v rámci projektu CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_049/0008452 „SMART technologie pro zvyšování kvality života ve městech a regionech“. Na výzkumu se podíleli: Ing. Ingrid Majerová, Dr. (Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné) a Mgr. Pavel Michna (společnost AGEL, a. s.).

Další informace k článku poskytne: Ing. Ingrid Majerová, Dr., e-mail: majerova@opf.slu.cz, tel: 596398256.