Co je Evropská bolidová síť a jak funguje?

Evropská bolidová síť (EN) je dlouhodobý experiment založený na systematickém pozorování meteorů a bolidů přes rozsáhlou síť celooblohových fotografických kamer rozmístěných zejména v České republice, na Slovensku, v Nizozemsku, Belgii, Německu a Rakousku. Koordinace sítě i zpracování všech pozorovaných dat probíhá v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově již desítky let.

Hlavním úkolem této sítě je zachytit co nejvíce jasných bolidů, analyzovat jejich trajektorie a rychlosti a na jejich základě odvodit fyzikální vlastnosti těles, která je způsobují, i jejich původ ve Sluneční soustavě (více informací na této adrese).

Role IP kamer a význam instalace v Opavě

Tradiční zařízení bolidové sítě jsou kamery s širokoúhlým objektivem typu „rybí oko“, které fotograficky zaznamenávají celou oblohu v průběhu noci. Tyto kamery fungují automaticky a pořizují dlouhé expozice, na nichž se jasné meteory objeví jako přímé světelné stopy. Po roce 2017 bylo v české části EN přidáno další záznamové zařízení, jakožto doplněk k fotografickým kamerám. Šlo o IP kamery, které pořizují video záznam během celého dne. Data z IP kamer slouží hlavně k popisu fragmentace bolidů a zpřesnění průběhu jejich dynamiky.

Nové IP kamery na opavské věži tak představují technický doplněk k hlavním fotografickým kamerám. Nejsou určeny primárně k detailní fotogrammetrii meteorů, jako tradiční bolidové kamery, ale umožňují přesné určení průběhu rychlosti vzdálených bolidů, které se zdánlivě jen pomalu pohybují těsně nad obzorem, a u nichž není možné rychlost určit z fotografických kamer. IP kamery tedy doplňují a rozšiřují spektrum dat, která vědci o těchto úkazech sbírají.

Konkrétně:

• Západní kamera umístěná na věži je klíčová pro sledování bolidů nad územím České republiky během denního světla a při svítání či soumraku – tedy v dobách, kdy klasické celooblohové kamery pracují jen omezeně.
• Severní a východní kamery zase pomáhají lépe zachytit přelety bolidů nad severním a východním Polskem.

Díky tomu astronomové získávají nový úhel pohledu, který umožňuje přesněji popsat trajektorie meteorů a kombinovat jednotlivé snímky z různých stanovišť.

Co pozorování meteoritů a bolidů říká o našem vesmíru

Pozorování a výzkum meteoritického materiálu, který vstupuje do zemské atmosféry rychlostí desítek kilometrů za sekundu, je vědcům mimořádně cenný. Data z pozorování umožňují:

• určit trasy průletů a vypočítat dráhy meteoroidů ve Sluneční soustavě
• odhadnout, zda se část tělesa mohla zachovat jako meteorit dopadající na zemský povrch
• analyzovat fyzikální vlastnosti a složení těchto těles, což napomáhá lepšímu pochopení jejich původu – zda jde o pozůstatky komet, asteroidů či jiných kosmických objektů
• v některých případech předpovědět, kde by mohly dopadnout meteority, a následně je skutečně na zemi najít a laboratorně analyzovat.

Taková pozorování přispívají k zásadnímu rozšíření našich znalostí nejen o meteorických jevech, ale i o celkové dynamice malých těles ve Sluneční soustavě.

Praktický přínos pro výzkum a veřejnost

Instalace IP kamer v Opavě už v prvních měsících jejich provozu přinesla výsledky – kamery zaznamenaly jasné meteory i v situacích, kdy tradiční fotoaparáty nefungovaly kvůli světelným podmínkám při horizontu. Tyto snímky a videa se rychle stávají součástí širokého souboru dat, které vědci dlouhodobě archivují a detailně analyzují.

Navíc jasné bolidy často zaujmou velké množství náhodných svědků, kteří se ptají, kde letěl a zda mohl spadnout nějaký meteorit ne povrch Země. Kamery nám pomohou dát odpověď. Mnohdy vidí lidé bolid nízko nad obzorem a myslí si, že se to odehrálo jen nedaleko od nich. Ve skutečnosti však bolid letěl stovky kilometrů daleko. Opavské kamery (ty mířící na sever a východ) byly vybrány tak, aby umožnily zaznamenat právě vzdálené bolidy.

Pro odlehčení: Pohádka o čtyřech očích na věži

Bylo nebylo, v jednom městě zvaném Opava, stála budova Fyzikálního ústavu a na ní nová pozorovací terasa a observatoř se jménem, které znělo jako soví houkání – WHOO! Prostě White Hole Observatory Opava. A právě tam dostal Tomáš Gráf ten nápad. Podíval se k obloze a řekl si: „Co kdybychom sem kromě dalekohledů, které už máme, přidali oči, které by se dívaly po bolidech?“

Dlouho neváhal a napsal zprávu až do dalekého Ondřejova, kde sídlí moudrý znalec padajících hvězd – Pavel Spurný. Ten se na dálku zadíval do map, výpočtů i snímků opavské oblohy a pravil: „Město je město, světel je tu mnoho… a navíc, nedaleko na Červené hoře už jednu velkou bolidovou hlídku máme. Ale nezoufej! Existuje řešení.“

A tak navrhl, aby místo hlavních kouzelných přístrojů přišly na svět doplňkové IP kamery – menší, hbitější a vhodné jako pomocníci. Pak se ale svět na chvíli ponořil do ticha, myšlenka usnula a kamery zatím zůstaly jen snem. Až jednou přišlo připomenutí – a s ním i Lukáš Shrbený, který se do Opavy osobně vypravil. Prošel terasu, rozhlédl se po okolí, vzhlédl k obloze… a pak objevil starou věž budovy Fyzikálního ústavu. „Tady,“ řekl, „tady je to pravé místo.“

Jenže i v pohádkách je třeba trpělivosti. Starý model kamer mezitím zmizel ze světa výrobců a bylo nutné najít nový, technicky vhodný a dostatečně statečný. Když se to podařilo, přišly nejprve dvě kamery – a po čase, když se osvědčily, ještě další dvě. A tak je Lukáš Shrbený vlastníma rukama namontoval, samozřejmě s pomocí Jana Novotného i dalších ochotných pomocníků z oddělení výpočetní techniky a Fyzikálního ústavu v Opavě. Kamery se rozhlédly do čtyř světových stran, zamrkaly objektivy a začaly sledovat noční i denní oblohu.

A dodnes tam stojí – čtyři tiché strážkyně – a hlídají, aby žádný bolid neproletěl nad krajinou bez povšimnutí.

A jestli některý z nich zazáří až u horizontu?

Tak o něm budou vědět.

Konec? Kdepak, začátek!

-- Tomáš Gráf a ChatGPT 5.2 --

Kontakty a další informace:

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.

Autoři textu: Tomáš Gráf, Lukáš Shrbený, Jiří Borovička, Pavel Spurný a ChatGPT 5.2