2021

Prof. Zdeněk Stuchlík a dr. Arman Tursunov představili v Dobrém ránu s Českou Televizí projekt CREDO zaměřený na zaměřeným na detekci kosmického záření a hledání tajemné skryté látky ve vesmíru.

Vědci Fyzikálního ústavu při Slezské univerzitě v Opavě, kteří ve vesmíru pátrají po temné hmotě, chtějí do výzkumu zapojit veřejnost. Amatérským vědcům bude stačit chytrý telefon. Opavští vědci se od srpna 2016 zapojují do mezinárodního projekt CREDO (Cosmic-Ray Extremely Distributed Observatory). Projekt je zaměřený na detekci kosmického záření a hledání tajemné skryté látky nebo též temné hmoty.

Úřad americké vesmírné organizace NASA dnes publikoval letos už druhý snímek Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě, tentokrát pořízený z českého území. Autorem fotografie nazvané Mars in Taurus (Mars v Býku) je Petr Horálek, který pro ČTK uvedl, že snímek vznikl u Sečské přehrady na Chrudimsku v době vládní koronavirové uzávěry. Na fotografii je hvězdné pole v souhvězdí Býka a Persea, jemuž dominuje jasná planeta Mars, kterou doplňují hvězdokupy Plejády a Hyády, mlhovina Kalifornie a oblaky mezihvězdné látky. "Snímek upozorňuje na skutečnost, že právě dnes, 4. března 2021, 26 minut po půlnoci, byla planeta Mars úhlově nejblíže k hvězdokupě Plejády na dalších 17 let," uvedl Horálek. ČTK/Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě/Petr Horálek

Úřad americké vesmírné organizace NASA ve čtvrtek publikoval letos už druhý snímek Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě, tentokrát pořízený z českého území. Autorem fotografie nazvané Mars in Taurus (Mars v Býku) je Petr Horálek, který uvedl, že snímek vznikl u Sečské přehrady na Chrudimsku v době vládní koronavirové uzávěry.

Úřad americké vesmírné organizace NASA publikoval už druhý letošní snímek Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě, tentokrát pořízený z českého území.

Úřad americké vesmírné organizace NASA dnes publikoval letos už druhý snímek Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě, tentokrát pořízený z českého území. Autorem fotografie nazvané Mars in Taurus (Mars v Býku) je Petr Horálek.

Americký úřad NASA publikoval ve čtvrtek 4. března jako prestižní astronomický snímek dne fotografii s názvem „Mars in Taurus“ (Mars v Býku), jehož autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Snímek podle jeho slov vznikl během tvrdého lockdownu v Česku na chatě na Ústupkách u Sečské přehrady v Železných horách.

Největším zásobníkem k těžbě čisté energie ve vesmíru by mohly být supermasivní černé díry, které se nacházejí ve středu galaxií. Přímo z černých děr sice neunikne ani světlo, ale v těsném okolí těchto mimořádně hmotných těles by se energie dala těžit díky jejich rotaci. Na tuto futuristickou, ale fyzikálně možnou alternativu se zaměřili astrofyzici z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.

Trojice astrofyziků z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě - Martin Kološ, Arman Tursunov a Zdeněk Stuchlík - se ve svém vědeckém výzkumu zaměřila na černé díry. Podle nich by se v okolí těchto mimořádně hmotných kosmických těles dala díky jejich rotaci těžit energie.

Největším zásobníkem k těžbě čisté energie ve vesmíru by mohly být supermasivní černé díry, které se nacházejí ve středu galaxií. Jak známo, ze samotných černých děr sice neunikne ani světlo, ale v těsném okolí těchto mimořádně hmotných kosmických těles by se energie dala těžit díky jejich rotaci.

Ačkoliv futuristické, nikoliv fyzikálně nereálné: Největším zásobníkem k těžbě čisté energie ve vesmíru by mohly být supermasivní černé díry, které se nacházejí ve středu galaxií. Jak známo, ze samotných černých děr sice neunikne ani světlo, ale v těsném okolí těchto mimořádně hmotných kosmických těles by se energie dala těžit díky jejich rotaci. Na tuto možnost se zaměřili ve svém vědeckém výzkumu i astrofyzikové z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě – Martin Kološ, Arman Tursunov a Zdeněk Stuchlík.

Profesionální i amatérští astronomové vyrazili kvůli zatmění Slunce z Česka do Jižní Ameriky v polovině roku 2019. Na začátku července tam byly velmi dobré podmínky pro pozorování naprosto unikátního úkazu - úplného zatmění Slunce. Do Chile se tehdy vypravili na tři týdny také studenti Slezské univerzity Jiří Dobrý a Jiří Malík společně s pracovníkem SU Ondřejem Smékalem. Při své cestě natočili film Do Chile za zatměním Slunce. Před jeho chystanou premiérou o něm hovořili ve středu 17. února v pořadu České televize Dobré ráno.

Astrofyzikální proGResy z Opavy: Ačkoliv futuristické, nikoliv fyzikálně nereálné: Největším zásobníkem k těžbě čisté energie ve vesmíru by mohly být supermasivní černé díry, které se nacházejí ve středu galaxií. Jak známo, ze samotných černých děr sice neunikne ani světlo, ale v těsném okolí těchto mimořádně hmotných kosmických těles by se energie dala těžit díky jejich rotaci. Na tuto možnost se zaměřili ve svém vědeckém výzkumu i astrofyzikové z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě – Martin Kološ, Arman Tursunov a Zdeněk Stuchlík.

Jako vesmírné zkratky možná fungují tzv. červí díry, pokud by ovšem existovaly. Vědci se domnívají, že možná ano a teď se to snaží potvrdit. Po 85 letech výzkumů jsou jim blíž, než kdy dřív. Pomohlo jim totiž nedávné pozorování černé díry. Součástí vědeckého týmu, který je červím dírám na stopě, je i Debora Lančová z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.

V dnešním díle pořadu Z vesmíru se zaměříme na vývoj výzkumu vesmíru daleko za hranicí Sluneční soustavy. V nedávných letech jsme pokročili objevem mnoha exoplanet, detekcí gravitačních vln a vyfotili jsme černou díru. Na řadě je objev červí díry.

Téměř devět desetiletí se fyzikové domnívají, že ve vesmíru mohou existovat zkratky v zakřiveném prostoročase, takzvané. červí díry. Tyto hypotetické spojnice dvou vzdálených míst ve vesmíru především ze sci-fi filmů. Nyní je ale tým vědců včetně odborníků z Fyzikálního ústavu v Opavě těmto hypotetickým kosmickým fenoménům na stopě více než kdy dříve. A to díky nedávnému slavnému pozorování stínu černé díry v galaxii M87.

Už skoro devět desetiletí se fyzici domnívají, že ve vesmíru mohou existovat zkratky v zakřiveném prostoročase, tzv. červí díry. Tyto hypotetické spojnice dvou vzdálených míst v kosmu sice známe především ze sci-fi, nyní je ale tým vědců včetně odborníků z Fyzikálního ústavu v Opavě či Astronomického ústavu Akademie věd ČR těmto hypotetickým fenoménům na stopě více než kdy dřív. Díky nedávnému pozorování stínu černé díry v galaxii M87.

Již více než 85 let se fyzikové domnívají, že ve vesmíru mohou existovat zkratky v zakřiveném prostoročase, tzv. červí díry. Tyto hypotetické spojnice dvou vzdálených míst ve vesmíru byly napříč desetiletími využívány zejména ve vědecko-fantastických uměleckých dílech, především pak v těch ze světa filmové či seriálové tvorby.

Astrofyzikální proGResy z Opavy: Již více jak 85 let se fyzikové domnívají, že ve vesmíru mohou existovat zkratky v zakřiveném prostoročase, tzv. červí díry. Tyto hypotetické spojnice dvou vzdálených míst ve vesmíru byly napříč desetiletími využívány zejména ve vědecko-fantastických uměleckých dílech, především pak v těch ze světa filmové či seriálové tvorby. Nyní je tým vědců včetně prof. Marka Abramowicze, působícího na Fyzikálním ústavu v Opavě, těmto hypotetickým kosmickým fenoménům na stopě více než kdy dřív, a to díky nedávnému slavnému pozorování stínu černé díry v galaxii M87.

Již více jak 85 let se fyzikové domnívají, že ve vesmíru mohou existovat zkratky v zakřiveném prostoročase, tzv. červí díry. Tyto hypotetické spojnice dvou vzdálených míst ve vesmíru byly napříč desetiletími využívány zejména ve vědecko-fantastických uměleckých dílech, především pak v těch ze světa filmové či seriálové tvorby. Nyní je tým vědců včetně prof. Marka Abramowicze, působícího na Fyzikálním ústavu v Opavě, těmto hypotetickým kosmickým fenoménům na stopě více než kdy dřív, a to díky nedávnému slavnému pozorování stínu černé díry v galaxii M87.

Astrofyzikální proGResy z Opavy: Na Nový rok, 1. ledna 2021, publikoval americký úřad NASA jako prestižní astronomický snímek dne s názvem fotografii „Galaxies and the South Celestial Pole“ (Galaxie a jižní nebeský pól), jehož autory jsou Petr Horálek a Josef Kujal. Snímek vznikl během expedice za úplným zatměním Slunce 14. prosince 2020 do Chile za podpory Fyzikálního ústavu SU v Opavě a mezinárodního projektu Solar Wind Sherpas Univerzity na Havaji. Ukazuje hluboké pole v okolí jižního nebeského pólu, kterému dominují tři galaxie – úsek naší Mléčné dráhy a dvě satelitní galaxie, tzv. Magellanova oblaka.

Úřad americké vesmírné organizace NASA publikoval na svých stránkách snímek pracovníka Slezské univerzity v Opavě. Fotografie nazvaná "Galaxie a jižní nebeský pól" vznikla loni v prosinci během expedice do Chile. Prestižní web vydal astronomický snímek jako vůbec první fotografii nového roku.

Úřad americké vesmírné organizace NASA publikoval snímek opavské univerzity. Fotografie nazvaná Galaxies and the South Celestial Pole (Galaxie a jižní nebeský pól) vznikla loni v prosinci během expedice do Chile za úplným zatměním Slunce. Autory jsou fotografové Petr Horálek a Josef Kujal.

Na Nový rok publikoval americký vesmírný úřad NASA jako prestižní astronomický snímek dne fotografii nazvanou „Galaxies and the South Celestial Pole“ (Galaxie a jižní nebeský pól). Autory jsou fotografové Petr Horálek a Josef Kujal, snímek vznikl během jejich prosincové expedice za úplným zatměním Slunce do Chile.

Úřad americké vesmírné organizace NASA publikoval snímek opavské univerzity. Fotografie nazvaná Galaxies and the South Celestial Pole (Galaxie a jižní nebeský pól) vznikla loni v prosinci během expedice do Chile za úplným zatměním Slunce. Autory jsou fotografové Petr Horálek a Josef Kujal.

Úřad americké vesmírné organizace NASA publikoval snímek opavské univerzity. Fotografie nazvaná Galaxies and the South Celestial Pole (Galaxie a jižní nebeský pól) vznikla loni v prosinci během expedice do Chile za úplným zatměním Slunce. Autory jsou fotografové Petr Horálek a Josef Kujal.

2020

Ještě během prázdnin budou mít zájemci možnost podat si přihlášku ke studiu na Ústav fyziky Slezské univerzity. Ten se vyčlenil z Filozoficko–přírodovědecké fakulty na začátku roku. Akreditováno má nově 5 studijních programů.

Ještě během prázdnin budou mít zájemci možnost podat si přihlášku ke studiu na Ústav fyziky Slezské univerzity. Ten se vyčlenil z Filozoficko–přírodovědecké fakulty na začátku roku. Akreditováno má nově 5 studijních programů.

Ještě během prázdnin budou mít zájemci možnost podat si přihlášku ke studiu na Ústav fyziky Slezské univerzity. Ten se vyčlenil z Filozoficko–přírodovědecké fakulty na začátku roku. Akreditováno má nově 5 studijních programů.

V rámci Slezské univerzity se vydělilo nové pracoviště - Fyzikální ústav. Jeho ředitelem se nedávno stal profesor teoretické fyziky a astrofyziky Zdeněk Stuchlík. Zdejší odborníci se specializují na problematiku gravitace a černých děr a spolupracují se středisky světového výzkumu.

V rámci Slezské univerzity se vydělilo nové pracoviště - Fyzikální ústav. Jeho ředitelem se nedávno stal profesor teoretické fyziky a astrofyziky Zdeněk Stuchlík. Zdejší odborníci se specializují na problematiku gravitace a černých děr a spolupracují se středisky světového výzkumu.