2025

Hostem dne Televize POLAR byl náš kolega Martin Petrásek z Multimediální techniky v Opavě, jenž probíral na co se tento unikátní obor zaměřuje a také hovořil o technicky pokročilých trendech současné doby jako je umělá inteligence.

V pátek časně ráno bude možné v Česku pozorovat částečné zatmění Měsíce. V úterý o tom informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Tento měsíc budou velmi dobré podmínky pro pozorování Merkuru na večerní obloze, a to při pohledu bez dalekohledu i z měst. ČTK o tom informoval Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Opava/Bratislava 28. februára (TASR) - Zimná nočná obloha neustále ponúka zaujímavé a nevšedné pohľady. Po konjunkcii Venuše, Saturnu a Mesiaca zaujme miesto Saturnu zvyčajne ťažko pozorovateľná planéta Merkúr. TASR informuje na základe správy Fyzikálneho ústavu (FÚ) v Opave.

Planeta bude na večerní obloze pozorovatelná ještě zhruba měsíc. Po tu dobu bude neustále stále třetím nejjasnějším objektem oblohy (po Slunci a Měsíci), v malých dalekohledech bude podle webu Astrofyzikální ProGResy patrná její fáze podobná Měsíci před první čtvrtí.

Nová studie opavských fyziků však ukazuje, že polární záře mohou vznikat i nad pozůstatky hmotných hvězd, nad tzv. neutronovými hvězdami.

Astronomický snímek dne od NASA, na nějž upozornil Mgr. Petr Horálek. „Tato viditelnost trvala do 18. ledna, ale bylo to obtížné. Já ji naposledy zachytil z vyhlídky od Štrbského plesa po západu Slunce 16. ledna, od 19. ledna začala být krásně vidět na jižní polokouli a je až doposud,“ upřesnil pro Novinky astrofotograf z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.

V pondělí 13. ledna 2025 publikoval americký úřad NASA jako prestižní Astronomický snímek dne fotografii s názvem „Comet ATLAS Before Sunrise“ (Kometa ATLAS před východem Slunce), jehož autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Planeta Mars se dostane do opozice se Sluncem, upřesňuje v článku Mgr. Petr Horálek.

Mgr. Petr Horálek poukazuje infografikou o polárních zářích z roku 2024.

Článek pojednávající o nadcházejícím meteorickém roji ze zdrojů FÚ - viz tento článek.

Mgr. Petr Horálek, zaměstnanec FÚ, veřejnosti blíže představuje úkaz na obloze.

2024

Poslední den letošního roku bude na území České republiky pravděpodobně možné sledovat na obloze polární zář. Velmi dobře bude navíc pozorovatelná Venuše. ČTK o tom dnes informoval Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Příští rok bude možné z České republiky pozorovat úplné zatmění Měsíce, bude první od ledna 2019. Tento vzácný vesmírný úkaz nastane 7. září večer, další se očekává až na konci roku 2028.

V noci z pátku na sobotu vrcholí poslední letošní meteorický roj. Geminidy slibují jeden z nejvydatnějších rojů.

Noční oblohu v sobotu 7. prosince rozzáří planeta Jupiter tak, jako zatím nikdy v tomto roce. „Konkrétně ve 21 hodin a 50 minut našeho středoevropského času se Jupiter octne v takzvané opozici se Sluncem," říká Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Česko, jak známo, neleží v polárních krajích. Přesto tu můžeme vidět polární záři – a letos dokonce mimořádně často. Čím to je? Zejména sluneční aktivitou, která za tímto jevem stojí.

Fyzikální ústav v Opavě jako spoluorganizátor soutěže.

Atraktivní pohled superúplněk nabízí hlavně během svého východu a západu, kdy měsíční kotouč protíná horizont. „Vycházející či zapadající Měsíc náš mozek porovnává se vzdálenými objekty na obzoru a díky tomu se nám zdá větší, než když se nachází vysoko na obloze,“ vysvětluje optickou iluzi astronom a astrofotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

K pozorování je přitom zapotřebí kromě jasného počasí dokonale odkrytý západní obzor – kometa se nachází jen velmi nízko nad ním. Kometu objevily dle webu Astrofyzikální ProGResy z Opavy nezávisle na sobě dvě přehlídkové observatoře.

V České republice by o víkendu mohlo být opět možné pozorovat polární záře. Důvodem jsou erupce na Slunci, při kterých se uvolnila plazmatická oblaka a míří částečně i k Zemi, sdělil astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Bez ohledu na to, zda je Měsíc při úplňku blízko nebo daleko, se totiž náš vesmírný souputník zdá při svém východu a západu pokaždé velký. „Stojí za tím optická iluze, při které náš mozek porovnává velikost Měsíce se vzdálenými objekty na obzoru, a v nás skutečně vyvolává pocit, že je Měsíc obrovský,“ vysvětluje astronom a fotograf Petr Horálek.

Ve čtvrtek 1. srpna 2024 publikoval americký úřad NASA jako prestižní Astronomický snímek dne fotografii s názvem „Comet Olbers over Kunetice Castle“ (Kometa Olbers za hradem Kunětická hora), jehož autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Opavskí astrofyzici dospeli pri svojom dlhodobom výskume čiernych dier k zaujímavému zisteniu: gravitačné vlny uvoľňované z okolia čiernych dier alebo pri zlučovaní dvoch hmotných telies vo vesmíre sú sprevádzané vlnením, ktoré sa dá prirovnať k akordom hrajúcich hudobných nástrojov.

Podobný úkaz bude možné vidět také příští rok a následně až za dalších 18 let. Informoval o tom astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

„V nocích z pátku na sobotu a ze soboty na neděli jsou šance k zaznamenání či i spatření polárních září ze středních zeměpisných šířek, tedy i z Česka a Slovenska. Důvodem je bouřlivá aktivita Slunce, které za poslední den vyprodukovalo deset silných erupcí. Oblaky plazmatu by měly zasáhnout naši planetu v průběhu pátečních nočních hodin a způsobit geomagnetické bouře trvající pravděpodobně přes celý víkend,“ uvedl už dříve astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Nezvyklý úkaz se nejčastěji objevuje na obloze v týdnech okolo letního slunovratu, který nastane za necelý týden. „Vzniká výrazněji výše než běžná oblačnost, ve výšce asi 85 kilometrů nad Zemí, a to v důsledku nabalování ledu na částice zejména meteorického prachu vysoko v mezosféře,“ uvedl astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Během jasného jarního nebe v noci lze v těchto dnech pozorovat kometu 12P/Pons-Brooks, která se pozvolna pohybuje souhvězdím Andromedy. V úterý se ji podařilo nedaleko slovenského města Revúca zachytit Petrovi Horálkovi z Fyzikálního ústavu v Opavě.

2023

Studentka Teoretické fyziky na Fyzikálním ústavu SU v Opavě Zuzana Turoňová se ve své doktorandské práci zaměřila na výzkum specifických vlastností rentgenových binárních systémů, ve kterých jednou ze složek je černá díra. Tento zajímavý výzkum, jehož cílem je porozumění vzniku a vývoji těchto binárních systémů.

Opava - Z Uhlířova u Opavy se podařilo v sobotu zachytit Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) před Sluncem. Tento jev nyní díky dobrým podmínkám mohou pozorovat nejen odborníci, ale o fotografii se mohou pokusit i nadšenci. ČTK to dnes sdělil Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.

V pátek večer se vyplatí sledovat oblohu. Měsíc, který bude v úplňku, bude vycházet nad jihovýchodním obzorem. Pozorný pozorovatel bude moct vidět, že jeho levý okraj je poněkud tmavší. Bohužel v době, kdy stín zakryje měsíční kotouč nejvíc, bude náš bledý souputník ještě skryt za obzorem. To bude podle astronoma Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě v 19:23.

Během maxima lze dle webu Astrofyzikální ProGResy uzřít 10-15 meteorů na tmavé obloze daleko od velkých měst a škodlivého světelného znečištění, vždy v časných ranních hodinách před rozbřeskem.

V roku 2035 by mal byť vypustený kozmický ďalekohľad ATHENA (Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics), ktorého štvorročná misia sa zameria na výskum vesmíru najmä v röntgenovej oblasti elektromagnetického žiarenia. Bude teda skúmať i javy v okolí masívnych čiernych dier, ktorými sa na teoretickej báze zaoberajú aj vedci z Fyzikálneho ústavu v Opave.

„Polární záře vznikly v důsledku geomagnetické bouře, kterou způsobila erupce třídy M 3.7 na Slunci 24. února s maximem ve 21:30. Během ní byl částečně i k Zemi uvolněn oblak nabitých částic,“ napsal Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Národní úřad pro letectví a vesmír publikoval jako fotografii dne v úterý ráno astronomický snímek Petra Horálka nazvaný Kometa a dva vozy (A Comet and Two Dippers).

Za jasnou oblohou vyrazil i Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě, a to rovnou do Vysokých Tater na Slovensko. Kometu zaznamenal na teleobjektiv a měl možnost ji spatřit i na hranici viditelnosti pouhýma očima.

2021

Prof. Zdeněk Stuchlík a dr. Arman Tursunov představili v Dobrém ránu s Českou Televizí projekt CREDO zaměřený na zaměřeným na detekci kosmického záření a hledání tajemné skryté látky ve vesmíru.

Vědci Fyzikálního ústavu při Slezské univerzitě v Opavě, kteří ve vesmíru pátrají po temné hmotě, chtějí do výzkumu zapojit veřejnost. Amatérským vědcům bude stačit chytrý telefon. Opavští vědci se od srpna 2016 zapojují do mezinárodního projekt CREDO (Cosmic-Ray Extremely Distributed Observatory). Projekt je zaměřený na detekci kosmického záření a hledání tajemné skryté látky nebo též temné hmoty.

Úřad americké vesmírné organizace NASA dnes publikoval letos už druhý snímek Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě, tentokrát pořízený z českého území. Autorem fotografie nazvané Mars in Taurus (Mars v Býku) je Petr Horálek, který pro ČTK uvedl, že snímek vznikl u Sečské přehrady na Chrudimsku v době vládní koronavirové uzávěry. Na fotografii je hvězdné pole v souhvězdí Býka a Persea, jemuž dominuje jasná planeta Mars, kterou doplňují hvězdokupy Plejády a Hyády, mlhovina Kalifornie a oblaky mezihvězdné látky. "Snímek upozorňuje na skutečnost, že právě dnes, 4. března 2021, 26 minut po půlnoci, byla planeta Mars úhlově nejblíže k hvězdokupě Plejády na dalších 17 let," uvedl Horálek. ČTK/Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě/Petr Horálek

Úřad americké vesmírné organizace NASA ve čtvrtek publikoval letos už druhý snímek Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě, tentokrát pořízený z českého území. Autorem fotografie nazvané Mars in Taurus (Mars v Býku) je Petr Horálek, který uvedl, že snímek vznikl u Sečské přehrady na Chrudimsku v době vládní koronavirové uzávěry.

Úřad americké vesmírné organizace NASA publikoval už druhý letošní snímek Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě, tentokrát pořízený z českého území.

Úřad americké vesmírné organizace NASA dnes publikoval letos už druhý snímek Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě, tentokrát pořízený z českého území. Autorem fotografie nazvané Mars in Taurus (Mars v Býku) je Petr Horálek.

Americký úřad NASA publikoval ve čtvrtek 4. března jako prestižní astronomický snímek dne fotografii s názvem „Mars in Taurus“ (Mars v Býku), jehož autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Snímek podle jeho slov vznikl během tvrdého lockdownu v Česku na chatě na Ústupkách u Sečské přehrady v Železných horách.

Největším zásobníkem k těžbě čisté energie ve vesmíru by mohly být supermasivní černé díry, které se nacházejí ve středu galaxií. Přímo z černých děr sice neunikne ani světlo, ale v těsném okolí těchto mimořádně hmotných těles by se energie dala těžit díky jejich rotaci. Na tuto futuristickou, ale fyzikálně možnou alternativu se zaměřili astrofyzici z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.

Trojice astrofyziků z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě - Martin Kološ, Arman Tursunov a Zdeněk Stuchlík - se ve svém vědeckém výzkumu zaměřila na černé díry. Podle nich by se v okolí těchto mimořádně hmotných kosmických těles dala díky jejich rotaci těžit energie.

Největším zásobníkem k těžbě čisté energie ve vesmíru by mohly být supermasivní černé díry, které se nacházejí ve středu galaxií. Jak známo, ze samotných černých děr sice neunikne ani světlo, ale v těsném okolí těchto mimořádně hmotných kosmických těles by se energie dala těžit díky jejich rotaci.

Ačkoliv futuristické, nikoliv fyzikálně nereálné: Největším zásobníkem k těžbě čisté energie ve vesmíru by mohly být supermasivní černé díry, které se nacházejí ve středu galaxií. Jak známo, ze samotných černých děr sice neunikne ani světlo, ale v těsném okolí těchto mimořádně hmotných kosmických těles by se energie dala těžit díky jejich rotaci. Na tuto možnost se zaměřili ve svém vědeckém výzkumu i astrofyzikové z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě – Martin Kološ, Arman Tursunov a Zdeněk Stuchlík.

Profesionální i amatérští astronomové vyrazili kvůli zatmění Slunce z Česka do Jižní Ameriky v polovině roku 2019. Na začátku července tam byly velmi dobré podmínky pro pozorování naprosto unikátního úkazu - úplného zatmění Slunce. Do Chile se tehdy vypravili na tři týdny také studenti Slezské univerzity Jiří Dobrý a Jiří Malík společně s pracovníkem SU Ondřejem Smékalem. Při své cestě natočili film Do Chile za zatměním Slunce. Před jeho chystanou premiérou o něm hovořili ve středu 17. února v pořadu České televize Dobré ráno.

Astrofyzikální proGResy z Opavy: Ačkoliv futuristické, nikoliv fyzikálně nereálné: Největším zásobníkem k těžbě čisté energie ve vesmíru by mohly být supermasivní černé díry, které se nacházejí ve středu galaxií. Jak známo, ze samotných černých děr sice neunikne ani světlo, ale v těsném okolí těchto mimořádně hmotných kosmických těles by se energie dala těžit díky jejich rotaci. Na tuto možnost se zaměřili ve svém vědeckém výzkumu i astrofyzikové z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě – Martin Kološ, Arman Tursunov a Zdeněk Stuchlík.

Jako vesmírné zkratky možná fungují tzv. červí díry, pokud by ovšem existovaly. Vědci se domnívají, že možná ano a teď se to snaží potvrdit. Po 85 letech výzkumů jsou jim blíž, než kdy dřív. Pomohlo jim totiž nedávné pozorování černé díry. Součástí vědeckého týmu, který je červím dírám na stopě, je i Debora Lančová z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.

V dnešním díle pořadu Z vesmíru se zaměříme na vývoj výzkumu vesmíru daleko za hranicí Sluneční soustavy. V nedávných letech jsme pokročili objevem mnoha exoplanet, detekcí gravitačních vln a vyfotili jsme černou díru. Na řadě je objev červí díry.

Téměř devět desetiletí se fyzikové domnívají, že ve vesmíru mohou existovat zkratky v zakřiveném prostoročase, takzvané. červí díry. Tyto hypotetické spojnice dvou vzdálených míst ve vesmíru především ze sci-fi filmů. Nyní je ale tým vědců včetně odborníků z Fyzikálního ústavu v Opavě těmto hypotetickým kosmickým fenoménům na stopě více než kdy dříve. A to díky nedávnému slavnému pozorování stínu černé díry v galaxii M87.

Už skoro devět desetiletí se fyzici domnívají, že ve vesmíru mohou existovat zkratky v zakřiveném prostoročase, tzv. červí díry. Tyto hypotetické spojnice dvou vzdálených míst v kosmu sice známe především ze sci-fi, nyní je ale tým vědců včetně odborníků z Fyzikálního ústavu v Opavě či Astronomického ústavu Akademie věd ČR těmto hypotetickým fenoménům na stopě více než kdy dřív. Díky nedávnému pozorování stínu černé díry v galaxii M87.

Již více než 85 let se fyzikové domnívají, že ve vesmíru mohou existovat zkratky v zakřiveném prostoročase, tzv. červí díry. Tyto hypotetické spojnice dvou vzdálených míst ve vesmíru byly napříč desetiletími využívány zejména ve vědecko-fantastických uměleckých dílech, především pak v těch ze světa filmové či seriálové tvorby.

Astrofyzikální proGResy z Opavy: Již více jak 85 let se fyzikové domnívají, že ve vesmíru mohou existovat zkratky v zakřiveném prostoročase, tzv. červí díry. Tyto hypotetické spojnice dvou vzdálených míst ve vesmíru byly napříč desetiletími využívány zejména ve vědecko-fantastických uměleckých dílech, především pak v těch ze světa filmové či seriálové tvorby. Nyní je tým vědců včetně prof. Marka Abramowicze, působícího na Fyzikálním ústavu v Opavě, těmto hypotetickým kosmickým fenoménům na stopě více než kdy dřív, a to díky nedávnému slavnému pozorování stínu černé díry v galaxii M87.

Již více jak 85 let se fyzikové domnívají, že ve vesmíru mohou existovat zkratky v zakřiveném prostoročase, tzv. červí díry. Tyto hypotetické spojnice dvou vzdálených míst ve vesmíru byly napříč desetiletími využívány zejména ve vědecko-fantastických uměleckých dílech, především pak v těch ze světa filmové či seriálové tvorby. Nyní je tým vědců včetně prof. Marka Abramowicze, působícího na Fyzikálním ústavu v Opavě, těmto hypotetickým kosmickým fenoménům na stopě více než kdy dřív, a to díky nedávnému slavnému pozorování stínu černé díry v galaxii M87.

Astrofyzikální proGResy z Opavy: Na Nový rok, 1. ledna 2021, publikoval americký úřad NASA jako prestižní astronomický snímek dne s názvem fotografii „Galaxies and the South Celestial Pole“ (Galaxie a jižní nebeský pól), jehož autory jsou Petr Horálek a Josef Kujal. Snímek vznikl během expedice za úplným zatměním Slunce 14. prosince 2020 do Chile za podpory Fyzikálního ústavu SU v Opavě a mezinárodního projektu Solar Wind Sherpas Univerzity na Havaji. Ukazuje hluboké pole v okolí jižního nebeského pólu, kterému dominují tři galaxie – úsek naší Mléčné dráhy a dvě satelitní galaxie, tzv. Magellanova oblaka.

Úřad americké vesmírné organizace NASA publikoval na svých stránkách snímek pracovníka Slezské univerzity v Opavě. Fotografie nazvaná "Galaxie a jižní nebeský pól" vznikla loni v prosinci během expedice do Chile. Prestižní web vydal astronomický snímek jako vůbec první fotografii nového roku.

Úřad americké vesmírné organizace NASA publikoval snímek opavské univerzity. Fotografie nazvaná Galaxies and the South Celestial Pole (Galaxie a jižní nebeský pól) vznikla loni v prosinci během expedice do Chile za úplným zatměním Slunce. Autory jsou fotografové Petr Horálek a Josef Kujal.

Na Nový rok publikoval americký vesmírný úřad NASA jako prestižní astronomický snímek dne fotografii nazvanou „Galaxies and the South Celestial Pole“ (Galaxie a jižní nebeský pól). Autory jsou fotografové Petr Horálek a Josef Kujal, snímek vznikl během jejich prosincové expedice za úplným zatměním Slunce do Chile.

Úřad americké vesmírné organizace NASA publikoval snímek opavské univerzity. Fotografie nazvaná Galaxies and the South Celestial Pole (Galaxie a jižní nebeský pól) vznikla loni v prosinci během expedice do Chile za úplným zatměním Slunce. Autory jsou fotografové Petr Horálek a Josef Kujal.

Úřad americké vesmírné organizace NASA publikoval snímek opavské univerzity. Fotografie nazvaná Galaxies and the South Celestial Pole (Galaxie a jižní nebeský pól) vznikla loni v prosinci během expedice do Chile za úplným zatměním Slunce. Autory jsou fotografové Petr Horálek a Josef Kujal.

2020

Ještě během prázdnin budou mít zájemci možnost podat si přihlášku ke studiu na Ústav fyziky Slezské univerzity. Ten se vyčlenil z Filozoficko–přírodovědecké fakulty na začátku roku. Akreditováno má nově 5 studijních programů.

Ještě během prázdnin budou mít zájemci možnost podat si přihlášku ke studiu na Ústav fyziky Slezské univerzity. Ten se vyčlenil z Filozoficko–přírodovědecké fakulty na začátku roku. Akreditováno má nově 5 studijních programů.

Ještě během prázdnin budou mít zájemci možnost podat si přihlášku ke studiu na Ústav fyziky Slezské univerzity. Ten se vyčlenil z Filozoficko–přírodovědecké fakulty na začátku roku. Akreditováno má nově 5 studijních programů.

V rámci Slezské univerzity se vydělilo nové pracoviště - Fyzikální ústav. Jeho ředitelem se nedávno stal profesor teoretické fyziky a astrofyziky Zdeněk Stuchlík. Zdejší odborníci se specializují na problematiku gravitace a černých děr a spolupracují se středisky světového výzkumu.

V rámci Slezské univerzity se vydělilo nové pracoviště - Fyzikální ústav. Jeho ředitelem se nedávno stal profesor teoretické fyziky a astrofyziky Zdeněk Stuchlík. Zdejší odborníci se specializují na problematiku gravitace a černých děr a spolupracují se středisky světového výzkumu.