Tato planetka s velikostí v rozmezí 40–90 m měla nenulovou pravděpodobnost srážky se Zemí v prosinci roku 2032. Právě tato nenulová pravděpodobnost vyvolala vlnu medializace, protože prvotní pozorování navíc postupně tuto pravděpodobnost zvyšovala. Z počátečních 1,9 % stoupla 18. února 2025 pravděpodobnost srážky se Zemí na 3,1 %. Planetka tak byla zařazena do 3. kategorie na Turínské stupnici. Tato stupnice slouží pro kategorizaci nebezpečí dopadu blízkozemních objektů jako je právě 2024 YR4. Zařazení v kategorii 3 znamená, že by šlo o blízké přiblížení, vyžadující pozornost astronomů, jelikož potenciální srážka může vyvolat lokální katastrofu
Planetka 2024 YR objevena v prosinci 2024 je vzhledem k její oběžné dráze klasifikována jako blízkozemní objekt (Near Earth Object, NEO). Velikost se odhaduje okolo 40-90 m, přesněji stanovena není. Další upřesňující pozorování nejsou nyní možná, jelikož se na své oběžné dráze momentálně vzdaluje od Země a pozorovatelná bude přibližně jen do konce dubna. Následující pozorování pak budou moci být provedena a naváží na ta současná až v době, kdy se planetka na své dráze začne opět přibližovat k Zemi. Takové „okno“ se nabídne až od června roku 2028.
Pro stanovení možného nebezpečí hraje roli při srážce se Zemí i složení planetky. V současné době nejsou ani velikost ani složení známé dostatečně přesně, nepředpokládá se však, že by byla planetka tvořena kovy, jde spíše o kamenité a prachové složení. Je zde tedy šance, že by mohlo dojít k jejímu rozpadu již v atmosféře. Pokud by však k rozpadu nedošlo, předpokládá se tzv. vzdušný výbuch. V tomto případě by záleželo na místě dopadu. Dojde-li k dopadu do oblasti oceánu mohlo dojít ke vzniku tsunami. V případě, že by objekt dopadl do obydlené oblasti, výše škod by závisela na průměru planetky. Pakliže by dosahoval dolní předpokládané hranice, tedy 60 metrů v průměru, pravděpodobně by došlo k devastaci všech oken a k menším škodám na struktuře budov v oblasti pod výbuchem. Jen pro představu: Podobnou škodu napáchal v roce 2013 dopad Čeljabinského meteoritu. Pokud by však již šlo o objekt velikost 90 metrů, byly by škody mnohem větší a mohlo by dojít ke kompletnímu zničení mnoha budov na větším územním rozsahu.
Program planetární ochrany je jeden způsob, jakým by se Země mohla s takovýmito potenciálně nebezpečnými objekty vyrovnat. V minulých letech na základě tohoto programu proběhla mise DART, která otestovala, zda je možné změnit trajektorii takovéhoto objektu. Současně probíhá navazující mise HERA. Dle NASA však není potřeba v současné době potřeba zjišťovat, jak tento objekt potenciálně vychýlit, jelikož je pravděpodobnost srážky opravdu velmi malá. Pozorování z noci z 19. na 20. února 2025 totiž tuto pravděpodobnost srážky planetky se Zemí drasticky snížila, a to na přibližně 0,004 %. Na Turínské stupnici tak došlo přesunu klasifikace do kategorie 0 – pravděpodobnost srážky lze považovat za nulovou.
V případě, že by se pravděpodobnost srážky se Zemí opět změnila, jsou vypracovány modely, které stanovují oblast dopadu (koridor impaktu). Tyto modely se budou nadále zpřesňovat po roce 2028, kdy se bude planetka opět dát lépe pozorovat pozemskými přístroji. I tak ale vědci po prvotních obavách uklidňují, že ke kolizi téměř jistě nakonec nedojde.
Další aktuální informace je možno nalézt na stránkách pro planetární ochranu od společnosti NASA. Informace o proměnlivé pravděpodobnosti planetky 2024 YR4 lze nalézt na stránkách Sentry: Earth Impact Monitoring.