Historicky první známá periodická kometa Halley (1P/Halley) se vrací do vnitřní Sluneční soustavy přibližně každých 75 let. Tato slavná kometa byla naposledy vidět pouhým okem v roce 1986. Ovšem dvakrát do roka Země prolétá prachovými troskami z Halleyovy komety a ty jsou vidět jako meteorické roje květnové Eta Aquaridy a říjnové Orionidy. Na tomto kompozitním pohledu jsou Orionidy zachycené v letech 2015 až 2022, včetně meteorů z letošního maxima roje 21. října. Na panoramatické noční obloze je celkem 47 jasných meteorů. Na hvězdném pozadí podél Mléčné dráhy se zdá, že všechny Orionidy vylétají z bodu severně od Betelgeuze ve známém souhvězdí lovce Oriona. V popředí jsou hory na východním Slovensku poblíž města Prešov.
Snímek vznikal na více místech v Evropě s ohledem na počasí, pozadí snímku pak ukazuje třetihorní sopky (již neaktivní) v Přešovském kraji na východě Slovenska (tento podkladový záběr vznikl v říjnu 2020). Autor meteory z roje Orionid „lovil“ od roku 2014, kdy první z nich zaznamenal při expedici Multimediálních technik FÚ v Opavě na Kanárské ostrovy. Data ale nebyla dobrá, toho roku pozorování komplikoval písek ze Sahary, tzv. kalima. V následujících letech v tom ale pokračoval a roj zaznamenával zejména na východě Slovenska, ale také u Sečské přehrady. Letos se poslední meteory do mozaiky pokusil zaznamenat v noci z 20. na 21. října na Oravské Lesné, celkově tak záběr obsahuje na 47 meteorů z Halleyovy komety. Na snímku je také vidět poloha Marsu z letošního roku, a to nad Orionem, z něhož meteory zdánlivě vlivem perspektivy vylétají. Mars je na snímku nejjasnějím objektem, v levém horním rohu lze také najít asterizmus „Velký vůz“ a po délce Mléčné dráhy několik emisních (narůžovělých) mlhovin zářícího vodíku. Jasná zář nad sopkami pochází z rušivého světelného znečištění samotného města Prešov. Snímek také tvoří součást výrazně většího fotografického projektu, který Petr Horálek na Fyzikálním ústavu v Opavě zpracovával v posledním roce z dat zaznamenaných už od roku 2014, konkrétně kolekci hlavních meteorických rojů roku. Jde již o 9. snímek NASA Fyzikálního ústavu v Opavě.
Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD) je prestižní výběr nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují osvětným popisem editoři prof. Jerry Bonnell (z Michiganské technologické univerzity) a prof. Robert Nemiroff (z Univerzity v Marylandu), spolupracovníci NASA. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny (o kterou se stará od roku 1999 Josef Chlachula) a na sociálních sítích je APOD sledován stamilióny návštěvníků denně.
Mgr. Debora Lančová
Fyzikální ústav SU v Opavě
Email: debora.lancova@physics.slu.cz
Telefon: +420 776 072 756
Mgr. Petr Horálek
autor snímku
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853
RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Proděkan pro strategie a rozvoj,
FÚ SÚ v Opavě
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Telefon: +420 734 268 124
doc. RNDr. Gabriel Török, Ph.D.
Garant evropského projektu HR Award
Email: gabriel.torok@physics.cz
Telefon: +420 737 928 755
Bc. Klára Jančíková
Sekretariát Fyzikálního ústavu v Opavě
Email: klara.jancikova@slu.cz
Telefon: +420 553 684 267
prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc.
Ředitel Fyzikálního ústavu SU v Opavě
Email: zdenek.stuchlik@physics.slu.cz