Akce se účastnilo více než čtyřicet akademických i neakademických pracovníků napříč odděleními a katedry. Vítaným prvkem byla nejen účast vedení, ale především vysoký podíl neakademických pracovníků zahrnující zástupkyně studijního oddělení, oddělení zahraničních styků, rozvoje a vnějších vztahů i referentky jednotlivých kateder. Dojmy z akce opět nejlépe vystihují přímé ohlasy některých účastníků. Např. Dagmar Labudková z oddělení rozvoje a vnějších vztahů ocenila otevřený formát, který vytvářel „přirozený prostor pro dialog a sdílení různých pohledů“. Nekonference podle ní nabídla nejen inspiraci, ale také profesionálně připravené a podnětné setkání.

Podle Roberta Kempného z Ústavu informačních technologií byla Nekonference příležitostí „zastavit se a v bezpečné atmosféře si popovídat o věcech, na které v běžném provozu většinou není prostor“. Zároveň ocenil různorodost skupin, díky níž se účastníci mohli setkat s odlišnými pohledy a vystoupit ze zažitých stereotypů. Silným tématem byla také vzájemná komunikace a porozumění. Např. Irena Szarowská si při dialogu v jednotlivých skupinách uvědomila, jak rozdílně mohou lidé nahlížet stejnou situaci či problém. Jak uvedla, často přitom stačí „raději se zeptat, než si utvořit domněnku“, aby se předešlo nedorozuměním. Inspirativní rozměr setkání zdůraznila Gabriela Chromcová z Univerzitní knihovny, která ocenila, že se zde potkali akademičtí i neakademičtí pracovníci jako jeden tým a mohli společně sdílet své názory a zkušenosti. Celou akci podle ní provázela otevřená a pozitivní atmosféra.

Podobně hodnotil setkání i proděkan OPF pro vědu a výzkum Tomáš Pražák, podle něhož bylo důležité, že se celá Nekonference nesla ve skvělé a pohodové náladě. Vyzdvihl také možnost propojení akademických i neakademických pracovníků, i příležitost „prodebatovat zajímavá témata napříč fakultou a odděleními“.  Celkový charakter akce shrnul jeden z opavských účastníků Marek Bumbálek z Ústavu cizích jazyků, který Nekonferenci popsal třemi slovy: otevřenost, upřímnost a respekt. Ocenil, že „všechny tituly a pracovní pozice zůstaly přede dveřmi“ a že spolu mohli otevřeně komunikovat studenti, akademici, další zaměstnanci i vedoucí pracovníci. Právě respekt k účastníkům i k univerzitě jako celku byl podle něj cítit po celou dobu setkání.

Opětovný pozitivní ohlas akce i tentokrát přivedl karvinské organizátory k rozhodnutí uspořádat 21. května další nekonferenci, která by měla pracovníkům Slezské univerzity poskytnout znovu příležitost k otevřenému dialogu, sdílení a vzájemnému porozumění.