Průzkum pravěkých výšinných sídlišť v Pobeskydí mezi Bečvou (Česká republika) a Białou (Polská republika)

Závěr


Mapa - Celkový rozsah zkoumaného území


Pravěké archeologické lokality na zkoumaném území

Výsledky polské i české části projektu přinejmenším zdvojnásobily poznatky o osídlení síti v cca 100 - 110 km dlouhém a 5 - 15 km širokém pásu pahorkatin a vrchovin, vinoucím se kolem jižního a západního okraje Moravskoslezských a Slezských Beskyd, od horního toku Rožnovské Bečvy až po levý břeh Białé, historické hranice mezi Slezskem a Malopolskem. Bez ohledu na možnou námitku nedostatečné reprezentativnosti průzkumu podpořily dosavadní předpoklady o tom, že osídlení Pobeskydí od neolitu do středověku bylo řídké, enklávové a chronologicky diskontinuitní, že podstatnými pohnutkami vzniku sídlišť byly průběh dálkové komunikace i exploatace místních surovinových zdrojů, a že sídliště v enklávách se vázala na lehčeji obdělatelné půdy. Ukázaly dále, že pravěké osídlení se drželo vně vlastních hor, a že jeho hustota zřejmě kulminovala na samém konci doby bronzové a zejména na začátku doby železné, kdy se setkáváme se specifickou sídelní sítí, opírající se o výšinná sídliště, podobně jako jinde na severu Karpatské kotliny a v navazující části Přikarpatí. V neposlední řadě upřesnily i dosavadní obraz průběhu dálkové komunikace Pobeskydím v pravěku. Projekt mimořádně úspěšný ve vědecké oblasti splnil i svá organizační a pedagogická předsevzetí. V obecné rovině představoval druhou fázi archeologického poznávání Pobeskydí, již cílenou a systematickou, když za první můžeme považovat místy sice velmi intenzivní, ale nesystematické a většinou amatérské průzkumy a výzkumy, vedené předchozích více než 100 let.


Nashledanou - Do widzenia!!