Bylo registrováno celkem 157 nových archeologických lokalit na následujících 65 katastrech:
Bývalý okres Frýdek - Místek:
Brušperk; Český Puncov; Dobratice; Dolní Líštná; Fryčovice; Guty; Hodoňovice; Měrkovice; Jablunkov; Konská; Kozlovice; Lhotka u Frýdku - Místku; Lysůvky; Malenovice; Mosty u Jablunkova; Myslík; Nýdek; Písek u Jablunkova; Skalice u Frýdku-Místku; Sklenov; Staříč; Střítež; Vendryně.
Bývalý okres Karviná:
Hradiště pod Babí Horou; Český Těšín; Zpupná Lhota; Mosty u Českého Těšína.
Bývalý okres Nový Jičín:
Bernartice nad Odrou; Hájov; Hůrka; Janovice u Nového Jičína; Klokočov u Příbora; Libhošť; Lichnov u Nového Jičína; Loučka u Nového Jičína; Palačov; Petřkovice u Starého Jičína; Polouvsí; Prchalov; Příbor; Starojická Lhota; Starý Jičín; Šenov u Nového Jičína; Štramberk; Trnávka; Větřkovice u Lubiny; Vlčnov u Starého Jičína; Vlčovice; Závišice.
Bývalý okres Ostrava - město:
Nová Bělá.
Bývalý okres Přerov:
Hranické Loučky; Milotice nad Bečvou; Vysoká u Hustopečí n. B.
Bývalý okres Vsetín:
Bynina; Jasenice u Valašského Meziříčí; Krásno nad Bečvou; Krhová; Mštěnovice; Perná u Valašského Meziříčí; Příluky; Rožnov pod Radhoštěm; Střítež nad Bečvou; Valašské Meziříčí - město; Vysoká u Valašského Meziříčí; Zubří.
Samozřejmě je mezi zjištěnými lokalitami dosti takových, z nichž je pro archeologické a historické poznání prozatím jen malý užitek. Na 25 lokalitách se vyskytly v minimálním počtu (1 - 4 ks) pouze úlomky středověké nebo novověké keramiky. Vzhledem k tomu, že se takové střepy na pole běžně dostávaly při hnojení, souvisejí nálezy v drtivé většině jistě s osídlením již známým. Totéž platí o souborech 1 - 4 středověkých střepů na dalších 21 lokalitách, na kterých se vyskytly také nálezy pravěké nebo nedatovatelné. Na 9 lokalitách se v minimálním počtu objevily úlomky keramiky, u kterých nelze bezpečně rozhodnout ani to, zda jsou pravěké či pozdější. Na 1 lokalitě byl nalezen pouze železný hrot kuše. Na 5 lokalitách (vrcholy kopců) byly zjištěny nedatovatelné a neinterpretovatelné kamenné konstrukce. Na 8 lokalitách se domnělá štípaná kamenná industrie při bližším ohledání ukázala jako pseudoartefakty, pouhé přírodniny.
Mapa - Lokality s 1 - 4 ks středověké a pozdější keramiky, hrot kuše, nedatovatelné kamenné konstrukce
Na 37 lokalitách bylo nalezeno po 1 ks postmezolitické štípané kamenné industrie a na 11 po 1 zlomku prehistorické keramiky, nepočítáme-li příp. nálezy středověké nebo novověké, jež s nimi evidentně nesouvisejí. Prozatím těchto dohromady 48 lokalit má pro poznání pravěké sídelní sítě jen nevelkou konkrétní cenu. Část z nich však jistě signalizuje existenci dosud neidentifikovaných sídlišť v blízkém okolí, možná i v samotném místě nálezu.
Mapa - Ojedinělé nálezy pravěké keramiky a postmezolitické štípané kamenné industrie
Bylo zjištěno celkem 14 lokalit s pouhými několika kusy štípané industrie, příp. ještě v kombinaci s minimálním počtem středověkých či novověkých keramických úlomků. Počty obvykle kolísají od 2 (nejčastěji) do 5 ks, z jedné lokality pochází 8 ks. Může jít o pozůstatek nesídelní aktivity na místě samém, ale podobně jako ojedinělé nálezy mohou i tyto drobné koncentrace naznačovat nezachycené sídliště v nejbližším okolí.
Mapa - Koncentrace štípané kamenné industrie
Nálezy 5 a více kusů středověké, příp. pozdější keramiky byly učiněny na celkem 22 lokalitách. Přítomnost 5 - 16 střepů na 14 z nich může být stále náhodná, ve zbylých 8 případech však jdou počty do mnoha desítek kusů. Celkem tak můžeme počítat pravděpodobně s 8 zaniklými středověkými a raně novověkými sídlišti. Existence dalších není zcela vyloučena, potvrdit by ji však musel další výzkum.
Mapa - Středověká a raně novověká sídliště, příp. koncentrace keramiky
Na 22 nově objevených lokalitách jdou počty sesbíraných zlomků prehistorické keramiky do mnoha desítek, někdy až do stovek kusů, nehledě k event. dalším nálezům. V těchto případech jde zjevně o zaniklá pravěká sídliště. Na dalších 13 místech bylo získáno jen několik pravěkých střepů. Ale i zde musíme počítat alespoň s krátkodobou sídelní aktivitou (strážiště, tábořiště nebo pod.), pokud již vůbec nejde o neidentifikovaná sídliště.
Mapa - Pravěká sídliště a sídlištní body
Důležitým zjištěním je lokalizace většiny objevených pravěkých sídlišť ve vyšší poloze. Zčásti to zřejmě souvisí s krajinným rázem (pahorkatina, vrchovina), u 11 sídlišť však zjevně převažuje strategický aspekt, i když u žádného z nich průzkum dosud nenaznačil pozůstatky opevnění.
Prehistorická lokalita u Hodoňovic není přesně datovatelná, pravděpodobně pochází také z doby bronzové nebo ze začátku doby železné
Les Lipina u Místku, v pozadí dvojice prehistorických výšinných sídlišť "Okrouhlá" a "Strážnice", vpravo pod nimi Staříč. Letecký záběr
Výšinné sídliště u Vendryně pochází opět z přelomu doby bronzové a železné
Mezi nálezy štípané kamenné industrie byly jen výjimečně - na 10 lokalitách, častěji s převahou mladších nálezů - identifikovány jednotlivé kusy pazourkové industrie paleolitického, příp. mezolitického stáří. Prozatím tedy nemůžeme mluvit v pravém slova smyslu o lovecko-sběračských stanicích, souvisejících s nejstarším osídlením z období přisvojovacího hospodářství. Ovšem na jedné či dvou nově zjištěných lokalitách by další výzkum takovou stanici mohl konstatovat.
Mapa - Paleolitické a mezolitické nálezy
Většinu objevených pravěkých sídlišť lze datovat jen obtížně, protože mezi keramickými nálezy dominují drobné, atypické a často silně korodované zlomky, jak je u sběrů v Pobeskydí obvyklé. Situace je podobná jako za polskou hranicí - převažují zřejmě osady lidu lužických popelnicových polí (především mladší části, asi 900 - 400 před Kr.). Několik dalších sídlišť je bezpečně datováno do konce doby laténské, náležejí nejspíše púchovské kultuře, pouhá 2 sídliště jsou z doby římské. Mnohé sídlištní lokality nejsou ovšem datovatelné vůbec; musíme předpokládat, že některé z nich náležejí období neolitu/eneolitu, již kvůli velkému počtu zjištěných lokalit se štípanou kamennou industrií z tohoto období.
Výšinné sídliště púchovské kultury z konce starého letopočtu u Janovic
Nížinná lokalita z doby římské a z počátku vrcholného středověku
u Prchalova na okraji Příbora. Letecký záběr