Na českém území proběhlo v l. 2000 - 2003 celkem šest etap terénního průzkumu, tři jarní (vždy v dubnu) a tři podzimní (vždy v říjnu). Délka trvání jedné etapy byla jeden až dva týdny. Bylo při nich prozkoumáno území Rožnovské brázdy, Frenštátské brázdy i Třinecké brázdy s Jablunkovským průsmykem, dále masiv Ondřejníku a především pás Podbeskydské pahorkatiny od severního břehu Bečvy na jihozápadě až po státní hranici na severovýchodě. Celková rozloha zkoumané oblasti byla asi 1000 - 1100 km čtverečních.
Sídliště z počátků doby železné "Na oboře" na katastru Krhové, v popředí Valašské Meziříčí. Letecký záběr
Zájmové území má v Podbeskydské pahorkatině i uvnitř hor, v brázdách, většinou charakter pahorkatiny až vrchoviny při nadmořské výšce od cca 250 m do 800 m. Převažují zde méně úrodné půdy štěrkovité, jílovité nebo písčité, speciální význam pro osídlení v pravěku měly půdy lehčeji obdělatelné. Páteří vodní sítě jsou pravobřežní přítoky Odry (největší z nich Olše a Ostravice) a Bečvy.
Strážní místo (?) z konce doby laténské u Nýdku
Výpovědní hodnotu průzkumu omezovaly přírodní i antropogenní faktory. V průměru kolem 40 - 50 %, ale místy až k 70 % zkoumaného území je silně zalesněno a zatravněno nebo zcela zničeno, např. těžbou kamene nebo hlíny. Svou roli při zkreslení původního obrazu sídelní sítě sehrály i erozní procesy, které jsou v horských a podhorských oblastech zvláště intenzivní.
Opuštěný hliník u Dolních Tošanovic
Metodika projektu kladla důraz na intenzivní povrchový průzkum všech terénních vyvýšenin do cca 800 m. n. m., opírající se především o prohledávání erozních svahů. Průzkum v rovinném terénu nabýval intenzivní charakter až při podezření, že jde o sídlištní lokalitu. Denní praxe expedice spočívala v tom, že obvykle dvě skupiny studentů, vedených archeology regionálních muzeí, podle mapy procházely a zkoumaly výšinné polohy a při přesunech terén mezi nimi.
Videa jsou kvůli velikosti pouze na CD
Navzdory nepohodě:
K identifikaci výšinných poloh a k pohybu v terénu sloužily turistické mapy v měřítku 1: 50 000, relevantní lokality byly přenášeny do základních map 1: 25 000, příp. 1: 10 000. K pracovnímu vyhodnocování a klasifikaci výsledků se užívalo formulářových karet projektu ,,Archeologiczne Zdjęcie Polski" (,,Archeologická topografie Polska"). Terénní obrazová dokumentace se pořizovala na pozitivy, diapozitivy a video, byla také pořízena letecká fotodokumentace nejvýznamnějších lokalit.
Turistické mapy a formulářová karta
Průběh projektu byl reflektován dílčími zprávami v odborném a vlastivědném tisku i popularizován v masových sdělovacích prostředcích. Dne 20. listopadu 2000 proběhla v Žerotínském zámku v Novém Jičíně veřejná prezentace výsledků první etapy projektu, v návaznosti na realizaci třetí etapy v muzeu v Bielsku - Białé 4. prosince 2001 jednodenní konference věnovaná problematice doby bronzové a halštatské v západních Karpatech a Přikarpatí a konečně 10. února 2004 závěrečná mezinárodní konference k projektu v Muzeu Beskyd ve Frýdku - Místku.
Profesor J. Chochorowski z Krakova, jeden z vědeckých garantů projektu, při projevu na závěrečné konferenci v únoru 2004 ve Frýdku-Místku
Výšinné sídliště ze starší doby železné u Českého Puncova