Projekt SGS/9/2010: Archeologický výzkum západní části Oderské brány
I. etapa projektu. Nálezy z r. 2007 a 2010 - štípaná kamenná industrie.
Na lokalitě bylo získáno celkem 105 ks štípané industrie (ŠI), typicky drobnotvaré (jediná čepelka, s odlomenou bazí i terminálem, má délku 7 cm, ještě dvě dosahují délky 6 cm, ostatní jsou kratší). 19 ks (18,1%) v souboru představují nástroje, především retušované čepelky a úštěpová i čepelová škrabadla, výjimečně - po 1 ks - se objevuje vyčnělý vrták, hrot, drasadlo na úštěpu a technická čepelka, sekundárně přepracovaná na vrub. Ty doplňují neretušované čepele a jejich zlomky (30 ks, 28,6%), úlomky těžených jader (2 ks, 1,9%) a zbytek, 54 ks (51,4%) ŠI tvoří neretušované úštěpy a odpad. 34 ks (32,4%) nese zbytky kůry. Celkem 7 ks ŠI (čepelky i nástroje) má "srpový" lesk. Většina ŠI pochází z objektů, menší část z narušené vrstvy drnu a ornice.
Z hlediska suroviny (determinaci provedl prof. RNDr. Antonín Přichystal, CSc.) naprosto převažují silicity krakovsko-čenstochovské jury (SKČJ) (90 ks, t.j. 85,7 %), pokud možno pozorovat, variety A, jen okrajově (9 ks, t.j. 8, 6 %) jsou zastoupeny eratické silicity z glacigenních sedimentů (SGS), zcela výjimečný je jeden artefakt (0,9 %) z bašského rohovce, posledních 5 ks (4,8 %) nelze spolehlivě určit pro přepálení. Nápadným jevem je v souboru extrémně vysoké zastoupení SKČJ, ve srovnatelných souborech ze sídlišť LnK v českém i polském Slezsku a na Moravě asi vůbec nejvyšší, který sem byl dopravován ze vzdálenosti cca 150 km, a naopak velmi nízké zastoupení SGS, ačkoli lokalita leží v přirozené oblasti jejich výskytu. Důležitý je rovněž poznatek, že podle procentního podílu základních morfologických skupin ŠI i dalších znaků lze lokalitu LnK ve Studénce - "Záhumení" klasifikovat jako sekundární zpracovatelské sídliště.