První výstava je založena na svědectvích sesbíraných od dětí, které kvůli válce musely odejít z domova do cizí země. „Nejdramatičtější formou migrace, jak po stránce politické, tak především sociální, je uprchlictví. Opuštění vlasti znamená velkou zátěž nejen pro dospělé, ale ještě více pro jejich děti, u kterých bývá proces adaptace složitější a jejich citlivost na sociální situace je zvýšená. Naše země se ve 20. století podílely na několika řízených exodech, nevyjímaje přijetí dětských uprchlíků. Ať již v době ohrožení sousedních národů nacismem, v poúnorové době z Řecka a následně pak na sklonku minulého století z Jugoslávie. Momentálně, kdy přijímáme uprchlíky z Ukrajiny, je problematika opět velmi živá,“ uvedla k výstavě její autorka Andrea Preissová Krejčí z Ústavu veřejné správy a sociální politiky. 

Druhá výstava zdobí předsálí knihovny Slezské univerzity na Bezručově náměstí 14. Ke zhlédnutí je tady panelová expozice s názvem Česko-polské vztahy a Těšínsko, která na výběru z dokumentů připomíná osudy Těšínska v období mezi dvěma válkami. „Do jeho novodobé historie se nesmazatelně vepsal konflikt mezi Československem a Polskem, který našel svůj odraz v tragických dnech Mnichova a počátku 2. světové války a na dlouhá léta poznamenal životy Čechů, Němců, Poláků, Šlonzáků a Židů na tomto území", shrnuje tématiku výstavy historik, odborník na dějiny Slezska a děkan FVP Rudolf Žáček, se kterým autor výstavy, doktorand studijního programu Historické vědy Petr Častulík, text konzultoval. On sám dodává: „Zájemcům, které tato tématika zajímá, doporučuji román Karin Lednické Šikmý kostel, kde je období výstižně a čtivě zachyceno.“