Slezská univerzita v Opavě jako komunita v realizaci výzkumu Fakulty veřejných politik v Opavě

„Vzdělání je nehmatatelně uchopená podstata. Je vyústěním všech procesů vzdělávání a musí společnosti přinášet to, co přinášet reálně má.“ (Kaleja, M. 2018) – stálo v jednom z příspěvků, jenž bude součástí recenzovaného sborníku, který pod „hlavičkou“ od května nově založeného pracoviště Fakulty veřejných politik v Opavě, jimž je Výzkumné centrum pro sociální začleňování, vyjde do konce roku 2018.

Pracovní tým centra a někteří jeho členové zároveň i výzkumného projektu Fakulty veřejných politik v Opavě již třetím rokem zkoumá problematiku studijní neúspěšnosti. Zaměřuje se se svými výzkumnými aktivitami na prostředí Slezské univerzity v Opavě. Do procedury vlastní výzkumné metodologie implementuje však perspektivu širší. Zajímá se jak o fenomén studijní neúspěšnosti, případně diskutuje k otázce drop-out, jež se v různých odborných kruzích, v různých jazycích objevuje v několika interpretačních mutacích (např. jako propadlík, neúspěšný student, odešlý ze studia atp.), staví nejen domácí akademické prostředí, ale pamatuje na důležitost reflexe vnější, tedy zahraniční akademické prostředí.

Dne 20. 9. 2018 Výzkumné centrum pro sociální začleňování právě proto zorganizovalo mezinárodní odborný workshop na téma Multidimenzionální proporcionalita a její kontexty studijní neúspěšnosti v terciárním vzdělávání. Jeho cílem bylo vést kritickou diskuzi, reflektovat aktuální stav, inspirovat se a následně konstruktivně implementovat žádoucí mechanizmy do relevantních oblastí terciárního vzdělávání, jež vstupují do fenoménu studijní neúspěšnosti studentů všech stupňů a forem studia.

Tým nejen akademických pracovníků, ale i pracovníků s neakademickým pracovním nasazením, včetně participace studentů této univerzity, se podílí na sběru a zpracování empirických dat. Někteří dokonce v samotném projektu, v jeho realizaci figurují v několika rolích paralelně. Souběžnost rolí se dotýká jednak pozice řešitelského týmu, pak krom zmiňovaného sběru či zpracování získaného materiálu vstupují do pozice informantů. Koncept výzkumu je rámován smíšenou metodologickou procedurou, kdy data statistické povahy jsou daty povahy kvalitativní popisně argumentována, přinášejí jasnější, objasňující interpretaci.

Souběžnost rolí akademické reprezentace je věcí výzkumně legitimní. Představuje tak světové trendy v sociálně vědním a humanitně orientovaném výzkumném prostředí, kdy epistémé jako podstata kriticky objektivního poznání se opírá o striktní oborově věcné standardy výzkumného designu. Takto uchopená  schémata jsou odborníky označována jako participativní akční výzkum či výzkum zakotvený v komunitě, kdy anglické ekvivalenty pro jeho označení, jak volně dostupné odborné zdroje uvádějí, jsou následující: „community based (participatory) research“ a  „(participatory) action research“. V případě zmiňovaného projektu s názvem Indikátory determinující neúspěšnost studentů terciárního vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě Slezská univerzita v Opavě tvoří jeho výzkumnou komunitou.

Autor: doc. PhDr. et PhDr. Martin Kaleja, Ph.D.