Speciálně byli pozváni spolupracovníci partnerského projektu NAKI II řešeného v gesci Slezské univerzity „Paměť krajiny moravských a slezských Sudet v ohrožení“, jejichž účast jsme považovali za příhodnou jak s ohledem na příbuznost některých témat projektu, tak s ohledem na územní přesah, který oba projekty mají v částech okresů Opava, Nový Jičín a Olomouc. Jsme rádi, že naší žádosti o příspěvek týkající se interdisciplinárního výzkumu krajiny v konkrétním mikroregionu vstřícně vyhověli kolegové ze Slovenska. Poděkovat nutno také kolegům z Wroclavské univerzity, kteří v živých diskusích nad probíranými tématy mohli opřít o četné zkušenosti z archeologických výzkumů a průzkumů krajinných oblastí v Polsku, ale i mimoevropských oblastech (Peru, Mongolsko). Účastníky byli také členové Historicko-vlastivědného spolku v Odrách, v jehož prostorách probíhala první den dopolední přednášková a diskusní část workshopu. Celkem se workshopu zúčastnilo 26 účastníků (10 členů pracovních týmů projektu, z toho 1 online – via Whereby; 11 dalších domácích účastníků a 5 zahraničních kolegů, z toho 2 online – via Whereby). 

Lze konstatovat, že se podařilo zajistit účast archeologů zaměřených na různá pravěká a historická období, dále odborníků zastupujících další spolupracující vědní obory (historie, stavební historie, geologie a montanistika, geoinformatika) ale i regionální amatérské badatele. 

První den byl z převážné části věnován činnosti a nálezům Historicko-vlastivědného spolku v Odrách. Její zástupce p. Květoslav Wiltsch všechny zúčastněné informoval o nálezových okolnostech artefaktů. Do následné diskuse se zapojila většina zúčastněných odborníků, a to na téma odborného vyhodnocení těchto nálezů (vč. doporučených materiálových analýz), dále ohledně problematiky zamýšleného uložení ve zdejším muzeu a zajištění právní podpory evidence artefaktů. Dále byla diskutovaná možnost prezentace předmětů v rámci zamýšlené výstavy a katalogu předmětů v únoru až dubnu 2022.

Po prezentaci, která se uskutečnila v budově tzv. Katovny v Odrách (Muzeu městského práva), se účastníci workshopu přesunuli do terénu na lokality Babí hrádky, Milíkov a Železná brána. Květoslav Wiltsch informoval účastníky o konkrétních místech a okolnostech nálezů jednotlivých artefaktů. Během terénní prohlídky pokračovala diskuse na téma charakteru konkrétních antropogenních aktivit v terénu a možností jejich výzkumu a interpretace.

Odpolední přednášková část prvního dne workshopu probíhala v hotelu Zámeček ve Starém Jičíně. Po krátkém úvodním slovu koordinátora projektu P. Kováčika následoval příspěvek kolektivu slovenských badatelů, za které jmenovitě Peter Bisták (Národní pamiatkový úrad SR, Bratislava) a Juraj Kubeš (Čierny hrad - občianske združenie) účastníky informovali o interdisciplinárně pojatém výzkumu historické krajiny v okolí Čierneho hradu v pohoří Tríbeč. Výzkum probíhá jak pomocí tradiční povrchové prospekce, tak prostřednictvím analýzy lidarového snímkování, ale i formou zkušebního rýžování zlata v Čerešňovom potoku a v Zorkovom potoku. Zajímavě se do budoucna jeví snaha o přesnější určení podílu zemědělské činnosti a rýžování v tomto regionu ve středověku, jakož i výzkum a predikce dalších sídelních areálů v návaznosti na zmíněné historické hospodářské aktivity v regionu.

Posledním příspěvkem prvního dne byla prezentace Stanislava Popelky, který nás informoval o metodě eye-trackingu a možnosti jejího využití v archeologii, konkrétně při analýze porostových a dalších příznaků existence archeologických lokalit v krajině, resp. na leteckých fotosnímcích a lidarových snímcích. Na závěr následovala praktická část, kdy si všichni účastníci mohli metodu vyzkoušet v praxi, a skutečně většina tuto možnost využila. Výsledky byly během následujícího dne zpracovány a prezentovány opět v odpoledním přednáškovém bloku. Ve výsledcích se promítlo oborové zařazení účastníků i jejich samotná oborová vyzrálost. Využití se rýsuje především v edukaci a v oblasti vývoji metodiky průzkumu krajiny za pomocí letecké prospekce, leteckého a lidarového snímkování.

Terénní část se druhý a třetí den workshopu uskutečnila na výšinných sídlištích púchovské kultury (Požaha  Petřkovická hora, hrad Starý Jičín), na „návršních“ sídlištních lokalitách z období popelnicových polí na katastru Bernartic nad Odrou a na neolitickém sídlišti kultury s lineární keramikou Bernartice nad Odrou – Za Břehy. Na všech místech byly dané antropogenní aktivity představeny, byl vyzdvižen jejich přínos pro poznání historické krajiny. Dále došlo ke snímkování lokalit pomocí UAV (dronu).

Jedním z nosných cílů přednáškové části workshopu bylo seznámení zúčastněných s aktuálním výsledkem – tj. „Mapou vývoje historické krajiny na pomezí Slezska a Moravy“ (webová verze, pdf verze), představení možností jejího využití zejména v archeologii a dalších vědných oborech, dále ve výuce a samozřejmě v památkové péči. Diskuse nastínila možnosti a limity dalšího vývoje mapy směrem k podrobnější specifikaci jednotlivých antropogenních areálů a rozšíření filtrování.

Setkání všech řešitelských týmů projektu (tým Ústavu archeologie Slezské univerzity, Ústav geoniky, VŠB – TUO Ostrava, Univerzita Palackého Olomouc) bylo velice přínosné a diskuse k jednotlivým tématům byly velmi podnětné. Závěrem ještě jednou děkujeme Historicko-vlastivědnému spolku v Odrách za poskytnutí prostor v první den konání workshopu a těšíme se na spolupráci na společné výstavě, která je zde plánovaná v únoru až dubnu roku 2022.