Právě v těchto dnech (přesněji 31. května), končí příjem přihlášek ke studiu na Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě. Institut zároveň žije přípravami na velkou výstavu, která připomene třicáté výročí jeho založení.

"Výstava 30 let Institutu tvůrčí fotografie PF Slezské univerzity v Opavě je dosud nejrozsáhlejší přehlídkou prací současných studentů a absolventů ITF," říká vedoucí Institutu Vladimír Birgus. Výstava se uskuteční v Opavě od 3. září do 24. října. "Proběhne ve třech podlažích Domů umění, část najdete i v sousedním kostele sv. Václava, v Základní umělecké škole a galerii KUPE v Opavě," konstatuje Birgus.

Výstavu bude doprovázet rozsáhlý česko-anglický katalog o čtyřech stech stranách. Akce bude součástí multižánrového kulturního festivalu Bezručova Opava, jehož hlavním letošním tématem je Žena, proto toto téma bude zahrnovat i jedna její část. 

Třicáté výročí Institutu připomenou také výstavy v Městském muzeu v Zabrze (září-říjen 2021), na veletrhu Art Photo Budapest (říjen 2021), na Opolském festivalu fotografie (říjen-listopad 2021), na Měsíci fotografie v Bratislavě (listopad-prosinec 2021) a v galerii BWA v Katovicích (listopad 2021-leden 2022).

Článek na Aktuálně.cz: https://magazin.aktualne.cz/obrazem/foto-vystava-30-let-institutu-tvurci-fotografie/r~f2273b3ebdfd11ebb0fa0cc47ab5f122/

Institut tvůrčí fotografie v Opavě slaví třicet let své existence. Za tu dobu jím prošli vítězové World Press Photo i mnoha dalších významných světových soutěží. Má zástupce ve slavné fotografické agentuře Magnum. Vyrostli tam skvělí fotografové, teoretici i kurátoři. Nyní k výročí chystá řadu výstav. Ve fotogalerii se můžete podívat na snímky fotografů, kteří na opavském ITF studovali či studují. Jedním z nich je i autor této fotografie Roman Vondrouš (snímek ze souboru Zákulisí dostihů, 2019). Autor snímků je jedním z nejúspěšnějších a nejvýraznějších českých fotoreportérů, který dokáže výborně skloubit reportáž s výrazným výtvarným projevem. V roce 2013 zvítězil v kategorii Sport na World Press Photo a má za sebou i řadu dalších mezinárodních úspěchů.

Bára Prášilová z cyklu Never Happened, 2012. Surreálné snímky Báry Prášilové se balancují na hranici mezi realitou a fikcí, často s nádechem lehce absurdního humoru. Autorka byla oceněna na mezinárodní soutěži Hasselblad Masters Award 2014 a má za sebou i mnoho dalších významných úspěchů.

Arkadiusz Gola, Świętochłowice, 2002. Polský dokumentární fotograf a fotožurnalista zachycuje zásadní proměny Horního Slezska po roce 1989, k nimž patří například krize a pád těžkého průmyslu. Jeho práce získala ocenění na mnoha mezinárodních i domácích soutěžích.

Hana Connor a Filip Jandourek, z cyklu Černé slzy (Bangladéš), 2017. Dháka, hlavní město Bangladéše, je s více než sedmnácti miliony obyvatel nejrychleji rostoucí metropolí na světě. Každý den se tam stěhuje více než dva tisíce nových obyvatel z různých koutů země. Rodiny jsou nuceny opustit své domovy v důsledku ztráty půdy způsobené velkými záplavami, za které mohou stále častěji se opakující cyklony a zvyšující se hladina moře. Část z těchto klimatických uprchlíků dorazí do průmyslové čtvrti Munshiganj, jedné z nejvíce znečištěných oblastí světa. Zde se snaží vytvořit nový domov.

Lena Jakubčáková, z cyklu V odloučení, cca 2010. Soubor vznikal v průběhu dvou let jako soustředěný dokument ze slovenských věznic v Sabinově a Prešově. Nejčastěji prezentovaný výběr 14 fotografií (nesoucí symboliku křížové cesty ve věznici) představuje odsouzené jako ikony věznice prostřednictvím meditativních portrétů.

Andrej Balco, z cyklu Domésticas, 2010. Portréty brazilských žen a mužů, kteří slouží v domácnostech místních dobře situovaných obyvatel.

Petra Vlčková, ze souboru RS, 2019. Fotografka pracuje s tématem roztroušené sklerózy, což je nemoc, se kterou se sama v životě potýká.

Jacenty Dedek, z cyklu Portrét provincie, 2019. Fotograf šest a půl roku objížděl menší města a městečka po celém Polsku. Fotil jejich obyvatele a ptal se, co je činí šťastnými. Vznikl tak neobyčejný dokument o běžném životě obyčejných lidí.

Wojciech Barczyński, z cyklu Iluze, 2019. Slavné poutní město Čenstochová je podle autora snímků příkladem jednoho z měst, které často vnímáme jen jako iluzi. Většina lidí ho vidí jen optikou významného náboženského a historického centra. A vinou těchto vnucených představ pak lidé ztrácí schopnost skutečného poznání daného místa.

Eva Bystrianská, z cyklu Subjektivní krajiny, 2020. Fotografka zachycuje okamžiky – lidi, dění, detaily i poetiku každodenního života města.

Dušan Kochol, z disertační práce W. Ego Journals, 2013. Fotograf si vytvořil fiktivní alter ego a pojmenoval je Walter Ego. Soubor je fotografickým deníkem této neexistující osoby.

Karolina Ćwik, z cyklu Nedívej se na mne, 2020. Polská fotografka zkoumá v souboru Nedívej se na mne hranice ženství a mateřství.

Peter Korček, z cyklu Tiché město, Bratislava, 2020. Fotograf Peter Korček zachytil Bratislavu v době koronaviru. Obvykle frekventovaná místa byla neobvykle prázdná...

Andrea Malinová, ze souboru Mrtvá žába, 2019.