Ústav historických věd je kmenovým pracovištěm
Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Od roku 1990 je
zde soustředěna tvůrčí činnost v oblasti historických věd; na podzim 1990 byly otevřeny první studijní
obory a vznikla Katedra historie rozšířená v březnu 1992 na Ústav historie
a muzeologie. Oblast prehistorie a středověké archeologie byla rozvíjena od
roku 1995 v Archeologickém semináři tohoto ústavu, tehdy třetím archeologickém
univerzitním pracovišti v českých zemích po Praze a Brnu. Později se přeměnil
na oddělení archeologie. V roce 2008
ústav přijal název Ústav historických věd a jeho vnitřní struktura tvořily oddělení
historie, oddělení muzeologie a památkové péče a oddělení archeologie (v
letech 2009–2024 jako Ústav archeologie FPF SU). V současné době je Ústav historických věd plně
akreditovaným pracovištěm s právem konat rigorózní, habilitační i profesorská
řízení v oboru Historie se zaměřením na české a československé dějiny.
Od svého vzniku se
Ústav
historických věd profiluje
jako odborné pracoviště zabývající se silesiakálními studii, chápanými
v širokém středoevropském kontextu. Prostor Slezska je zkoumán od
prehistorie, resp. počátku rané doby dějinné, až po současnost. Tento
historický region je zkoumán ve dvou rovinách: jednak je to sám prostor českého
(resp. v případě archeologie Horního) Slezska, což je dáno dlouhou
výzkumnou tradicí badatelských institucí v Opavě (Slezské muzeum, Slezský
ústav ČSAV, Zemský archiv v Opavě, Expozitura Archeologického ústavu ČSAV),
jednak prostor celého Slezska v evropském kontextu, do nějž byl již od
středověku integrován politickými, ekonomickými a
kulturními vazbami. V posledních deseti letech je tento výzkumný profil
posouván od politických, hospodářských a sociálních dějin ke kulturním dějinám,
kulturnímu dědictví a krajinotvorbě v kontextu mezinárodních vazeb regionu.
V praxi se to odráží v oblasti památkové péče, prezentace kulturního
dědictví, včetně aplikovaného výzkumu, a v tzv. třetí roli univerzity,
například ve spolupráci s edukační sférou.
Další
výzkumnou oblast reprezentují kulturní dějiny českých zemí, rovněž pojímané ve
středoevropském kontextu; výzkum zde vychází z širšího pojetí kulturních dějin,
které vedle aktivity společenských elit zkoumají také veškerou kulturní činnost
člověka, jež se projevuje v jeho životním stylu. V současnosti je
akcentováno studium vybraných aspektů vzdělávání, životních fází a volnočasových
aktivit v jednotlivých historických etapách. Nejsou přitom opomíjena ani
témata politických, hospodářských a sociálních dějin, která mohu navázat na
dřívější badatelské zaměření.
Relativně nový
směr tvůrčí činnosti představují aktivity spjaté s akreditací studijního
programu Historická dokumentaristika a mediální prezentace dějin (2022)
zaměřeného na prezentaci historické paměti.
Většina pracovníků ÚHV je také
zapojena do činnosti Výzkumného centra pro kulturní dějiny Slezska a střední Evropy nebo Výzkumného centra pro soudobé dějiny, historickou paměť a kulturní dějiny (1800-2000).
