Artur Sommer – vzpomínka

  • Kamila Návratová
  • 18.01.2024
Smutná zpráva o odchodu Artura Sommera mě zastihla poněkud nepřipraveného. Nestěžoval si a nenastoloval zdravotní téma do našich debat. Byl stále svěží mysli a vést s ním rozhovor bylo vždy potěšením. On už tu bohužel nebude a člověk přijde zase o jednu z posledních radostí.
Jako jeden z těch mála, kteří stáli u prvopočátku existence naší univerzity byl Dr. Sommer členem konkurzní komise, kde jsme se poprvé před 33 roky setkali. On se tázal, já odpovídal. Rozuměli jsme si tehdy a pak i po celý další život. To bylo někdy na počátku září roku 1991 a bezprostředně poté byla Slezská univerzita příslušným zákonem uvedena v život. Artur Sommer stál u zrodu oddělení, resp. katedry či posléze Ústavu cizích jazyků. Byl prvním vedoucím a svou činností přispěl velkou měrou k tomu, že se z obslužného pracoviště, které na začátku zajišťovalo pouze výuku angličtiny a němčiny pro ostatní obory stalo plnohodnotné filologické pracoviště s akreditovanými studijními programy pro angličtinu, němčinu a italštinu.

Jeho činnost významně přesahovala vlastní ústav. Byl dlouhá léta senátorem a také předsedou akademického senátu. Dr. Sommer byl společenský, uvážlivý ale také vtipný. Proto ho měli v akademické obci – ale i mimo ni – v oblibě. Možná to bylo i díky jeho přirozené skromnosti. Byť měl jen jeden titul před jménem, patřil ke staré garnituře vzdělanců. Velmi si ho vážili naši kolegové profesoři z univerzity ve Würzburgu, kdy jim svou skvělou němčinou spolu s vytříbenými znalostmi o domovské Opavě zpříjemňoval pobyty na univerzitě. A. Sommer disponoval krásně položeným hlasem, s čímž se mohli setkat účastníci vystoupení Pěveckého sboru Slezské univerzity. Nezapomenutelná byla jeho vystoupení v latinském jazyce při udílení čestných doktorátů Slezské univerzity. Na žádné jiné univerzitě jsem se nesetkal s takovým profesionálním projevem v latině umocněným krásným sonorním hlasem jako na naší alma mater. Při přípravě latinských textů pro promoci osvědčil i kreativitu v praktické onomastice, kdy se dokázal úspěšně vyrovnat s překlady vlastních jmen příslušných nositelů titulu dr.h.c..

Nemohu nepřipomenout i působení Dr. Sommera v Matici slezské. Vždy byl opravdovým Slezanem, hrdým na svůj původ. Jako znalec historie regionu byl i jejím kompetentním předsedou. Vybavuji si v paměti Sommerova slova o tom, jak se začalo v České televizi mluvit i o Slezsku. Ještě na začátku devadesátek se předpověď počasí oznamovala pro Čechy a Moravu. Dr. Sommer si jako pozvaný zástupce Matice při příležitosti státního svátku postesknul, že je Slezsko v tomto ohledu poněkud opomíjeno. Jeho zásluhou nyní můžeme slyšet, že i Slezsko je hodné zřetele.

Artur Sommer byl milý člověk. Když jezdil do Německa s autem s poznávací značkou se třemi písmeny OPA, německé děti si na něj s úsměvem ukazovaly a říkaly si dědeček jede a má i vlastní značku. Kde se objevil, tam rozdával radost. Takového jsem ho znal.


doc. PhDr.  Pavel Kolář, CSc.
Ústav cizích jazyků