Otázky (okruhy): Státní závěrečné zkoušky dle předmětů (MGR)
Studijní program: Knihovnictví
Navazující magisterský studijní program
(ISCED F 0388 Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující společenské vědy,
žurnalistiku a informační vědy)
1 Informační procesy a zpracování odborných informací – předměty
1.1 Bibliometrie;
1.1.1 Vědecká komunikace: vědecká komunikace v historickém kontextu.
Druhy dokumentů a informačních pramenů ve formální a neformální vě-
decké komunikaci. Elektronické informační zdroje ve vědecké komuni-
kaci. Web of Science, SCOPUS, Google Scholar.
1.1.2 Vědecká komunikace: vznik bibliometrie v kontextu vazeb na informetrii
a scientometrii. Bibliometrické zákony. Bibliometrické metody. Sciento-
metrické a bibliometrické rešerše.
1.1.3 Vědecká komunikace: Open Access ve vědecké a odborné komunikaci.
Nástroje a postupy vědeckého publikování v režimu open Access. Re-
cenzování článku a monografií v režimu open Access.
1.1.4 Vědecká komunikace: indikátory hodnocení vědeckých časopisů a vě-
deckých děl. Bibliometrická analýza a bibliometrické ukazatele pro hod-
nocení vědy. Zdroje dat pro bibliometrickou analýzu. Etika vědeckého
a odborného publikování a citační etika.
1.2 Business Information and Competitive inteligence;
1.2.1 Vymezení a struturace oblasti competitive intelligence. Životní (zpravo-
dajský) cyklus CI. Competitive intelligence v různých oborových seg-
mentech (např. pharma CI). Analytické metody v CI (Porterova analýza
pěti sil, SWOT analýza, PEST analýza, metody benchmarkingu
v CI aj.). Competitive intelligence a etika.
1.2.2 Knihovnicko-informační profese a její vztah k problematice obchodních
a firemních informací. Role obchodních a firemních informací. Infor-
mační systémy a databáze burzovních informací, statistických infor-
mací. Kancelářské, kreditní a bankovní informace a jejich charakteris-
tika. Databáze a digitální knihovny obchodních a firemních informací
(např. Dun and Bradstreet, Kompass, Bloomberg) ve světě a v ČR
(např. MF ČR, ČSÚ). Klasifikační soustavy, selekční jazyky typu NACE,
NAICS, SIC aj.
1.2.3 Knihovnicko-informační profese, knihovny a jiné informační instituce
a jejich vztah k problematice obchodních a firemních informací a k té-
matu competitive intelligence. Vztah managementu znalostí a CI. Pro-
fesní organizace v knihovnictví a témata CI (IFLA, SLA, ALA, CILIP
aj.). Služby významných a vybraných knihoven v oblasti ekonomických
informací.
1.2.4 Country intelligence. Vymezení pojmu. Informační zdroje, informační
systémy, producenti a poskytovatelé dat, analytických a přehledových
studií pro účely country intelligence ve světovém i tuzemském kontextu.
1.2.5 1.2.5 Vztah competitive intelligence a průmyslového vlastnictví. Role
patentových databází a rešerší v CI. Druhy patentových rešerší. Data-
báze ochranných známek. Informační zdroje a systémy průmyslového
vlastnictví světové, evropské a tuzemské. Informační systémy
a zdroje pro oblast standardizace a normalizace a jejich význam pro
průmysl. Role speciálních dokumentů a fondů pro sféru obchodních
a firemních informací, pro podnikatelské subjekty, průmysl a další od-
větví apod.
1.3 Digitalizace a dlouhodobá ochrana fondů 1,2;
1.3.1 Digitalizace. Hlavní procesy: plánování projektu digitalizace; výběr
zdrojového materiálu na digitalizaci; příprava na digitalizaci. Skenery
a skenování. Zacházení s analogovými originály. Uchovávání digitál-
ního obsahu (LTP). Zpřístupňování digitálního obsahu.
1.3.2 Digitalizace: technologický proces digitalizace. Workflow. Formáty dat.
Uchovávání originálního digitálního materiálu. Zveřejnění. Práva du-
ševního vlastnictví a copyright. Licence. Management projektů digitali-
zace.
1.3.3 Digitalizace: metadata v digitální knihovně. Druhy metadat: deskriptivní,
strukturální, technické, ochranné, administrativní. Trend využíývání
značkovacích jazyků založených na standardu SGML (HTML, TEI,
XML) a objektově orientované modelování, ontologie IFLA FRBRoo.
1.3.4 Digitalizace: nástroje, metody, standardy a problémy digitalizace sta-
rých a vzácných tisků, novin, časopisů, rukopisů, zvukových, obrazo-
vých a audiovizuálních dokumentů v knihovnách.
1.3.5 Digitalizace: digitalizace movitého a nemovitého kulturního dědictví (ar-
chivy, muzea, galerie, památky). Významné světové a české digitali-
zační projekty (Guttenberg, Google books, Europeana, World Digital
Library, Manuscriptorium, Kramerius).
1.4 Rešeršní strategie ve vědě a výzkumu 1,2;
1.4.1 Vědecká komunikace a potřeba rešeršních strategií a rešeršních i dal-
ších informačních služeb Světová databázová centra a poskytovatelé
informací v podpoře vědy a výzkumu (STN International, ProQuest, EB-
SCO, OVID, Web of Science, SCOPUS, WIPO, EPO aj.). Tuzemští po-
skytovatelé informací (NK ČR, NTK, NLK ČR, univerzity, státní instituce
typu Úřadu průmyslového vlastnictví, aj.). Systémy šedé literatury
v podpoře vědy a výzkumu, repozitáře univerzit, výzkumných center
a laboratoří. Citační manažery a jejich role (EndNote, RefWorks, Zo-
tero, aj.). Vztah rešeršních a referenčních služeb v moderním knihov-
nictví. Role otevřené vědy a tzv. Open Access pro vyhledávání a získá-
vání informací.
1.4.2 Typologie rešerší a druhy rešeršních strategií. Etapy rešeršní činnosti.
Pokročilé rešeršní strategie v databázích – analytické rešeršní strategie
versus intuitivní vyhledávání informací. Vliv uživatelských rozhraní na
rešeršní proces, vývoj uživatelských rozhraní s ohledem na rešeršní
procesy. Omezení (krize) booleovského modelu a jeho možné náhrady,
jiné možnosti. Proximitní operátory, jejich charakteristika a příklady po-
užití v praxi. Fuzzy logika a její role ve vyhledávání informací. Charak-
teristika a typologie relevance. Možné role umělé inteligence a strojo-
vého učení ve vyhledávání informací. Role rešeršéra v současných in-
formačních službách.
1.4.3 Vztah selekčních jazyků (klasifikačních systémů) k rešeršním systé-
mům a k realizaci rešerší. Tezaury, řízené slovníky a kódovníky vý-
znamných rešeršních systémů (např. tezaury INSPEC, MeSH, RN
CAS, LCC, Eurovoc, uznávaná třídění patentových informací, možné
jsou i jiné příklady). Metody vyhledávání ve volném textu a s pomocí
řízených slovníků a jejich porovnání. Příklady použití.
1.4.4 Informační služby a výstupy informační činnosti s přidanou hodnotou
navazující na rešeršní strategie a rešeršní služby. Zpracování výstupů
z rešeršních úloh, další využití rešerší, zpětná vazba a její organizace
od uživatele ke zpracovateli. Studijně rozborová činnost a její kategori-
zace a příklady použití. Speciální nástroje pro analýzu a syntézu infor-
mací (ANAVIST, I2, Tovek Tools apod.). Informační systémy pro evi-
denci výstupů vědy a výzkumu, výstupy umělecké činnosti apod. Pří-
klady tzv. CRIS systémů v Evropě a ve světě. Role pro hodnocení vědy
a výzkumu a vazby na scientometrii a bibliometrii a bibliometrické re-
šerše.
1.5 Informační management 1,2;
1.5.1 Informační systém a jeho druhy. Informační management a informační
prostředí. Informační strategie organizace. Koncepce rozvoje a řízení
změn. Struktura informací: interní a externí. Interní komunikace a in-
terní management.
1.5.2 Kultura organizace a učící se organizace. Podniková architektura. Pod-
nikové procesy. Nástroje ICT a IS Byznys analýza jako nástroj pro ří-
zení změny. Informační audit.
1.5.3 Ochrana informací a legislativa. Řízení rizik – ISO 31000, analýza
a hodnocení rizik, ošetření rizik, strategie řízení rizik. Systém řízení
bezpečnosti informací v organizaci (ISMS). Řízení služeb informačních
technologií. Frameworky a normy.
1.5.4 Management znalostí. Kompetence informačních profesionálů a ICT
manažerů v organizaci.
2 Služby komunitních knihoven, knižní kultura a management kultury – předměty
2.1 Česká literatura po roce 1989;
2.1.1 Poezie po roce 1989. Typologie současné mladé poezie (pojetí J. Tráv-
níčka, M Balaštíka). Regionalistická typologie mladé poezie. Mladá po-
ezie na Ostravsku, severní Moravě a ve Slezsku.
2.1.2 Česká polistopadová próza (žánrové pojetí L. Machaly). Próza ve zna-
mení fantaskností, postmoderní a intertextové principy. Oblast pop-lite-
ratury a výpovědi „autenticitního“ typu. Návrat ke střední a drobné epice
v novém století.
2.1.3 Polistopadové drama a česká polistopadová literární kritika. Metodolo-
gické problémy výzkumu současné literatury a literárního života.
2.2 Organizace a řízení komunitních knihoven 1,2;
2.2.1 Historie komunitních knihoven. Plánování a komunitní knihovny. Orga-
nizace komunitní knihovny a její řízení.
2.2.2 Manažerská práce. Management lidských zdrojů: plánování lidských
zdrojů, získávání a výběr pracovníků, rozmisťování pracovníků, hodno-
cení pracovníků, odměňování, podnikové systémy vzdělávání, kolek-
tivní vyjednávání, sociální péče. Kompetence manažerů.
2.2.3 Týmy: řízení, vývojové fáze, konflikty, jejich tvorba, efektivní komuni-
kace, týmy v knihovnách.
2.2.4 Knihovnická legislativa a základní dokumenty v komunitních knihov-
nách. Systémové sledování kvality a výkonu komunitních knihoven.
Knihovní řád.
2.2.5 Financování knihoven. Rozpočet veřejných knihoven – metodika
tvorby. Grantová politika. Grantování jako proces. Grantová politika pro
oblast kultury. Problematika komunitních projektů – proces projektování
a realizace.
2.2.6 Spolupráce knihoven v historickém kontextu. Kooperace komunitních
knihoven, knihovnické a informační spolky u nás a ve světě. Významné
mezinárodní organizace a služby pro knihovnický a informační sektor.
2.2.7 Legislativní dokumenty. Knihovní zákon a návazné vyhlášky. Strate-
gické dokumenty a vývoj knihovnictví. Mezníky ve vývoji regionálních
funkcí. Metodické pokyny.
2.2.8 Struktura modelu a cíle regionálních funkcí. Standardy pro výkon RF.
Hodnocení knihoven v ČR. Metodiky hodnocení služeb. Knihovnické
soutěže a oceňování knihoven v jednotlivých krajích. Platformy pro spo-
lupráci v rámci RF. Externí zpětné vazby výkonu RF. Vnější vztahy
a přesah výkonu RF do oblasti státní správy a samosprávy. Vzdělávací
aktivity v rámci RF.
2.2.9 Charakteristika služeb knihoven, typy a druhy. Trendy ve službách kni-
hoven.
2.2.10 Knihovník. Informační specialista. Profese a kompetence. Knihovník –
metodik a jeho role na poli spolupráce knihoven a kompetence v ná-
vaznosti na portál NSK a katalog prací.
Management kultury;
2.2.11 Kulturní politika EU. Kulturní politika ČR. Mapování kulturního a krea-
tivního průmyslu.
2.2.12 Management a marketing. Manažerské kompetence. Strategický ma-
nagement. Globální trendy kulturního managementu.
2.2.13 Legislativní a strategické dokumenty k managementu a marketingu.
Marketingová komunikace. Art marketing. Fundraisingové techniky.
2.3 Sociální komunikace a média;
2.3.1 Mediální komunikace, masmediální komunikace, prvky, zákonitosti.
Psychologické aspekty komunikace. Komunikace ve virtuální realitě,
gamifikace a multitasking.
2.3.2 Modely komunikačních procesů. Typologie komunikačních procesů.
2.3.3 Mediální gramotnost.
3 Tematický okruh povinně volitelných předmětů – výběr jednoho
z předmětů
3.1 Digitální knihovny;
3.1.1 Úvod do problematiky: vymezení základních mezníků vývoje ICT ve
vztahu k digitálním knihovnám, definování pojmu DK. Časový rámec
vývoje digitálních knihoven, činnosti a funkce současných digitálních
knihoven. Programy a projekty digitálních knihoven v praxi.
3.1.2 Architektura digitálních knihoven, typologie digitálních objektů (zdrojů),
identifikátory a systémy pro jejich správu a řízení, klasické knihovnické
identifikátory.
3.1.3 Metadata: standardy, typologie, charakteristika, užití.
3.1.4 Interoperabilita: principy, protokoly, uplatnění.
3.2 Elektronické archivy;
3.2.1 Elektronické archivy: vymezení, terminologie, historické aspekty, sou-
časné aktivity a aktuální stav EA
3.2.2 Změny komunikace informací – základní prvky, části, kategorie, aktu-
ální stav komunikace informací ve vědě a výzkumu, legislativní a autor-
skoprávní aspekty.
3.2.3 Otázky aplikací 2.0: účel, funkce, použití, typologie a klasifikace, věda
2.0, open science, open data.
3.2.4 Propojování a standardizace – systém spolupráce elektronických ar-
chivů, mezinárodní standardy, iniciativa otevřených archivů OAI.
3.3 Logika;
3.3.1 Úvod do logiky, symbolický jazyk, speciální a logické symboly. Tradiční
Aristotelova logika.
3.3.2 Výroková logika. Jazyk výrokové logiky (abeceda a gramatika). Definice
spojek výrokové logiky převod z přirozeného jazyka do symbolického
jazyka výrokové logiky.
3.3.3 Sémantika výrokové logiky: pravdivostní ohodnocení, tautologie, kon-
tradikce, splnitelnost; výrokově logické vyplývání; sémantické metody
výrokové logiky, rozhodnutelnost problému logické pravdivosti.
3.3.4 Úplný systém spojek výrokové logiky: věta o reprezentaci; normální
formy formulí výrokové logiky; věty o funkční úplnosti; logické důsledky
množiny formulí.
3.3.5 Predikátová logika prvního řádu. Správné úsudky, které nelze analyzo-
vat na základě výrokové logiky. Jazyk predikátové logiky 1. řádu. Volné
a vázané proměnné, substituovatelnost termů za proměnné.
3.3.6 Sémantika predikátové logiky 1. řádu. Převod z přirozeného jazyka do
symbolického jazyka predikátové logiky. Splnitelnost formulí, logická
pravdivost, kontradikce. Logické vyplývání. Tautologie predikátové lo-
giky 1. řádu.
3.4 Management tvorby a realizace projektů;
3.4.1 Definice projektu, kategorie a druhy projektů, projekty spojené s výstav-
bou a autorizované osoby, inovace a řády inovací. Zásady a postup při
projektování, fáze životního cyklu projektu.
3.4.2 Úvodní studie proveditelnosti a metody výběru varianty. Management
v projektování, osobnost manažera projektu a projektový tým.
3.4.3 VISK, finanční podpora z EU a jiné grantové možnosti pro knihovny na
území České republiky. Projektová dokumentace – klíčové aktivity, mo-
nitorovací indikátory, harmonogram projektu, monitorovací a závěrečné
zprávy. Strukturální fondy.
3.5 Selekční jazyky;
3.5.1 Selekční jazyky – obsah pojmu. Charakteristika informačního systému,
informační analýzy, vztahy pojmů dokument a informace.
3.5.2 Selekční jazyk. Selekčních jazyky v logice a sémiotice. Systematické
selekční jazyky – teorie, historie, metodika. Trendy v tvorbě a využívání
selekčních jazyků.
3.5.3 Dějiny systematických selekčních jazyků. Významné systematické se-
lekční jazyky používané v praxi. Klasifikace a indexování. Příklady
předmětových selekčních jazyků. Věcný popis organizace informací
v prostředí internetu.
