Otázky (okruhy): Státní závěrečné zkoušky dle předmětů (1.1.2022)
Knihovnictví (bakalářský studijní program)
ISCED F 0388 Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující společenské vědy, žurnalistiku a informační vědy
Knihovnické a informační procesy a služby (20 okruhů)
- Doplňování a zpracování knihovního fondu
- Bibliografické systémy
- Organizace a řízení projektů
- Organizace a řízení veřejných knihoven
Teorie knihovnictví a informační vědy (26 okruhů)
- Sociální komunikace
- Informační věda
- Informační politika
- Úvod do studia knihovnictví
- Elektronické informační zdroje
- Knihovnická legislativa
Knižní a literární kultura (15 okruhů)
- Čtenářství a čtenářská gramotnost
- Dějiny knihoven a knihovnictví
- Novější světová literatura
- Digitální čtení a hypertext
Tematický okruh povinně volitelných předmětů – výběr jednoho z předmětů
- Česká literatura 20. století (5 okruhů)
- Literární komunikace (2 okruhy)
1 Knihovnické a informační procesy a služby (20 okruhů)
1.1 Doplňování a zpracování knihovního fondu (5 okruhů)
1.1.1 Funkce veřejné knihovny a její knihovní fond, zásady tvorby knihovního fondu, typy a formy dokumentů v knihovním fondu, rozsah a obsah knihovního fondu, financování nákupu knihovního fondu, aktualizace knihovního fondu, hodnocení využití knihovního fondu, revize knihovního fondu.
1.1.2 Mezinárodní trendy v katalogizační politice, jejich národní interpretace a implementace, včetně podílu na tvorbě národní katalogizační politiky.
1.1.3 Činnost katalogizátora: druhová analýza dokumentu a určení pramenů popisu; využívání českých a zahraničních informačních zdrojích; stažení záznamu; obsahová analýza; klasifikace a indexování dokumentu.
1.1.4 Tvorba a zápis dat úplného jmenného a věcného katalogizačního záznamu pro všechny druhy dokumentu, včetně vzácných tisků a rukopisů. Tvorba, kontrola a harmonizace jmenných a věcných autorit. MARC 21 a RDA.
1.1.5 Obsah činnosti knihovníka akvizitéra a katalogizátora/bibliografa a jejich kompetence. Odborné činnosti a operace knihovníka a katalogizátora akvizitéra v práci s modulem akvizice v některém integrovaném knihovním systému knihovny. Role systémového knihovníka.
1.2 Bibliografické systémy (4 okruhy)
1.2.1 Výměna bibliografických informací a funkce bibliografické komunikace – bibliografický popis, bibliografický záznam, bibliografický údaj, formy a typy bibliografických údajů, iniciativy, formáty a prostředky mezinárodního sjednocení bibliografických záznamů. Metadata v digitální knihovně. Druhy metadat: deskriptivní, strukturální, technické, ochranné, administrativní. Standardy pro metadata, metadata pro digitální zdroje a jejich využití v praxi.
1.2.2 Dokumentové informační systémy – terminologické vymezení a související pojmy, technologické aspekty dokumentových systémů, modely a architektura dokumentových informačních systémů, tvorba, produkce a zpřístupnění dokumentových systémů.
1.2.3 Národní a mezinárodní souborné katalogy, národní bibliografie, vysvětlení termínů. Stručná historie a vývoj souborných katalogů a národních bibliografií. Česká národní bibliografie.
1.2.4 Digitalizace: plánování projektu digitalizace; výběr zdrojového materiálu na digitalizaci; příprava na digitalizaci; zacházení s originály; proces digitalizace. Formáty dat. Uchovávání originálního digitálního materiálu. Zveřejnění. Management projektů digitalizace.
1.3 Organizace a řízení projektů (4 okruhy)
1.3.1 Stručná historie řízení projektů – počátky projektového řízení, racionalizace řízení projektů 19. stol., 20. stol. Zdroje financování projektů. Nástroje pro správu projektů.
1.3.2 Současné standardy řízení projektů, systém certifikace. PMBOK, IPMA, ISO 10006, PRINCE2.
1.3.3 Projekt, projektové řízení – projektový trojúhelník, plán projektu, harmonogram projektu, cíl projektu. Role u projektu.
1.3.4 Analýza a evaluace projektů – SWOT, PEST, Bostonská matice, WBS, benchmarking.
1.4 Organizace a řízení veřejných knihoven (7 okruhů)
1.4.1 Teoretická východiska managementu. Vývoj názorů na řízení lidí, hlavní představitelé. Klasický management. Manažerská věda. Manažeři a jejich prostředí. Osobnost a role manažera. Vliv temperamentu na osobnost manažerů. Pracovní prostředí.
1.4.2 Pracovněprávní vztahy. Základní řídící dokumenty a interní předpisy týkající se knihovny a zaměstnanců. Struktura a obsah manažerské práce. Manažerské dovednosti. Týmy, jejich tvorba a řízení. Řídící komunikace.
1.4.3 Personální management. Marketingové techniky vhodné pro prostředí veřejných knihoven. Marketingové výzkumy a jejich metodologie. Marketingová komunikace. Budování značky knihovny. Fundraisingové techniky.
1.4.4 Služby knihoven: klasifikace knihovnických a informačních služeb; veřejné knihovnické a informační služby; služby veřejných knihoven zdravotně postiženým čtenářům; druhy služeb pro zdravotně znevýhodněné čtenáře.
1.4.5. Legislativa, knihovny a společnost. Knihovnická legislativa – mezinárodní vývoj a harmonizace v ČR.
1.4.6 Digitální repozitáře. Digitální knihovny v ČR. Projekty, systémy a služby Gutenberg, Europeana, Světová digitální knihovna, Google Books, Manuscriptorium, Česká digitální knihovna (ČDK) – Kramerius. Dlouhodobé uchování digitálních děl (LTP). Dlouhodobá archivace: technologické uchování, technologická emulace, migrace údajů.
1.4.7 Ochrana knihovních fondů a kulturního dědictví. Faktory degradace a ohrožení. Základní požadavky na stavbu a prostředí. Doporučené parametry klimatu. Základní požadavky na budovu. Zásady manipulace a uložení. Havárie a živelní katastrofy (řešení). Metody ochrany dokumentů (konzervování). Prevence, čištění, sterilizace, deacidifikace, restaurování, lyofilizace, ochranné obaly aj.
2 Teorie knihovnictví a informační vědy – předměty (26 okruhů)
2.1 Sociální komunikace (3 okruhy)
2.1.1 Modely, pojmy a komunikace, kódování, dekódování, komunikační kanál, šum, zpětná vazba
2.1.2 Sebeuvědomění, proces vnímání, proces naslouchání, uložení do paměti, denotace, konotace, řeč a její pravidla, neverbální sdělení, kulturní čas
2.1.3 Konverzace a konflikt, efektivní konverzace, přesilové hry, metakomunikace, fáze vztahů, teorie interpersonálních vztahů
2.2 Informační věda (5 okruhů)
2.2.1 Vymezení předmětu informační vědy. Vývoj a periodizace informační vědy. Vymezení rozdílů mezi informační vědou a informatikou. Charakteristika sociální informatiky. Základní teoretická vymezení významu pojmu informace.
2.2.2 Evolučně ontologické pojetí informace, dva ontické řády (informace přirozená a sociokulturní). Capurrovo informační trilema a jeho řešení prostřednictvím evolučně ontologického konceptu informace.
2.2.3 Informace a kybernetika. Přínos Norberta Wienera. Statisticko-kvantitativní pojetí informace Clauda E. Shannona. Přenos informace v modelu komunikace. Informace jako data. Informační šum při přenosu informace. Digitální informace a digitální informační technologie. Kvantová informace a qubit.
2.2.4 Informatizace společnosti a její vliv na poznání, zdraví, ekonomiku, distribuci moci a sociální stratifikaci. Virtuální a rozšířená (augmentovaná) realita. Informační věda a umělá inteligence. Definice umělé inteligence, slabá a silná umělá inteligence. Turingův konverzační test a myšlenkový experiment Čínského pokoje (John Searle). Transhumanismus a extropiánství. Bod technologické singularity.
2.2.5 Vývoj a vymezení informační etiky. Cíle informační etiky a její význam. Etické kodexy v informační etice (Desatero počítačové etiky, kodex ALA, kodex ACM, netiketa – netiquette Virginie Shea, novinářský kodex). Zásady práce v infosféře podle L. Floridiho. Obecné zásady informační etiky. Mikroetické a makroetické problémy v informační etice (právo na informace vs. ochrana soukromí, elektronické "šmírování", porušování citačních zásad a plagiátorství, problém cenzury, etické problémy reklamy, spamy, hoaxy a lživé informace, agresivní počítačové hry, hacking a cracking, digitální rozdělení společnosti, informační technologie a životní prostředí).
2.3 Informační politika (5 okruhů)
2.3.1 Digitální agenda ČR. Vize, strategie, programy, projekty, výsledky informační politiky. Stav informatizace v některých odvětvích (... zůstává)
2.3.2. Digitální agenda EU. Vize, strategie, programy, projekty, výsledky informační politiky. Provázanost digitální agendy EU a ČR.
2.3.3 Informační společnost, pojetí a základní koncepty. Informace, informační společnost a informatizace. Informační systémy a technologie. Organizace (podnik/instituce) v informační společnosti. Informační potřeby, informační toky a informační audit.
2.3.4 Informační strategie ve veřejné sféře. Charakteristika, dosah, klíčové prvky, priority. Aktuální informační strategie v České republice.
2.3.5 Informační strategie v soukromé sféře. Charakteristika, dosah, klíčové prvky a typické priority. Příklady informačních politik podniků.
2.4 Úvod do studia knihovnictví (6 okruhů)
2.4.1 Poslání knihoven a jejich postavení v společnosti. Instituce kulturního dědictví v zemi. Národní legislativa týkající se knihoven a institucí kulturního dědictví. Hlavní odborné procesy v informačních institucích. Knihovna jako systém pro příjem, zpracování, uchování a distribuci informací a znalostí. Hlavní, vedlejší a řídící procesy v knihovnách s ohledem na typ knihovny.
2.4.2 Vývoj knihovnictví jako oboru v Česku před a po roku 1918.
2.4.3 Knihovnicko-informační služby – primární, sekundární, terciární a doplňkové služby knihoven, služby knihoven pro specifické typy uživatelů. Kompetence pracovníků v paměťových institucích, přehled činností a rolí nezbytných pro zajištění provozu knihovny.
2.4.4 Informační a komunikační technologie v paměťových institucích – automatizované knihovní systémy, on-line katalogy knihoven, výměna knihovnických metadat včetně mezinárodní výměny, metadatové standardy, dokumentové a faktové informační systémy, digitalizace a digitální knihovny, technologie pro ochranu knihovního fondu.
2.4.5 Trendy v knihovnictví. Knihovna jako centrum služeb pro komunity – komunitní knihovny a jejich pojetí, funkce a poslání komunitních knihoven v ČR, EU a ve světě. Koncepce rozvoje knihoven pro roky 2021 až 2027 s výhledem do roku 2030 - pilíře a priority.
2.4.6 Knihovnická a informační studia v Evropě a v ČR. Standardní obsah vzdělávání. Jádro odboru knihovnické a informační vědy (knihovnicko-informačních studií). České knihovnické časopisy.
2.5 Elektronické informační zdroje (4 okruhy)
2.5.1 Informační zdroj (pojem, charakteristika termínu). Elektronický informační zdroj (EIZ) a jeho vztah k digitalizaci a digitálnímu prostředí. Dělení EIZ podle způsobu přístupu, podle obsahu, podle způsobu vydávání, podle dostupnosti. Příklady.
2.5.2 Databáze – profesionální licencované informační zdroje versus volně přístupné informační zdroje. Vliv prostředí internetu na dostupnost EIZ. Polytematické a oborové dokumentové systémy pro oblast STM, pro oblast knihovnictví, systémy pro šedou literaturu, patentové a normativní dokumenty, citační rejstříky, databázová centra – obecné vymezení, dělení, přínos, popis vybraných zástupců. Efektivní vyhledávání v dokumentografických systémech – možnosti vyhledávání, vývoj vyhledávacích rozhraní, vyhledávací nástroje, funkce databází, indexace, tipy a triky, rešerše.
2.5.3 Významné světové oborové databáze. EIZ na národní úrovni, jejich producenti, poskytovatelé a přístupové cesty k nim. EIZ pro oblast knihovnictví ve světě a v ČR. Příklady.
2.5.4 Stručný nástin historie EIZ ve světě a u nás. Etapy vzniku a používání EIZ. Vývoj uživatelských rozhraní EIZ a vývoj interakce člověka (uživatele) s EIZ. Vize budoucích informačních zdrojů.
2.6 Knihovnická legislativa (3 okruhy)
2.6.1 Principy legislativy v knihovnicko-informační oblasti. Historický vývoj knihovních zákonů v ČR – podstatné charakteristiky. Aktuální knihovní zákon v ČR, jeho hlavní rysy a vliv na činnost knihoven.
2.6.2 Autorské právo a související dokumenty. Ochrana osobních údajů, svobodný přístup k informacím a souhrnně další relevantní oblasti. Mezinárodní standardy týkající se dokumentace a knihovnictví (ISO a národní standardy).
2.6.3 Vládní koncepce a strategie rozvoje knihoven v ČR. Uplatnění koncepcí a strategií v praxi a při praktické činnosti knihoven v ČR.
3 Knižní a literární kultura – předměty (15 okruhů)
3.1 Čtenářství a čtenářská gramotnost (4 okruhy)
3.1.1 Čtení, četba, čtenář, čtenářství a čtenářská gramotnost. Typologie čtenářů, typy čtení. Cenzura. Průzkumy čtenářství v České republice.
3.1.2 Informační krize. Teorie a praxe tzv. informačního jádra. Rychlost čtení a její měření. Racionální čtení. Historie tzv. rychlého čtení.
3.1.3 Čtení a psychické procesy (paměť, pozornost, motivace). Kritické čtení, kreativní čtení a metody jejich cvičení. Orientační čtení, kurzorické čtení, selektivní čtení a jejich aplikace. Typografie a její vliv na čtení.
3.1.4 Konceptuální mapy, sémantické mapy, myšlenkové mapy a jejich aplikace v procesu čtení.
3.2 Dějiny knihoven a knihovnictví (7 okruhů)
3.2.1 Historie a současnost vybraných pomocných věd historických: paleografie, kodikologie, knihověda, diplomatika. Podoba knihy z hlediska užitých psacích látek a nástrojů; výzdoba a vazba knihy.
3.2.2 Vývoj knihoven a dokumentová komunikace období starověku. Role písma a knihy jako komunikačního média. Typologie písma v období starověku až novověku. Recepce psaného textu v širších vrstvách obyvatelstva, knihovny ve starověku (Mezopotámie, Egypt, Řecko a Řím).
3.2.3 Knihovny období středověku. Institucionální a soukromé knihovny v českých zemích v období středověku. Významná skriptoria v českých zemích a v Evropě a jejich produkce. Nejvýznamnější rukopisy evropského a českého středověku.
3.2.4 Knihovny v českých zemích v období novověku. Soukromé a institucionální knihovny, jejich majitelé a fondy v období 16.-17. století v kontextu společenského vývoje českých zemí a šíření informací.
3.2.5 Dějiny knihoven a knihovnictví v českých zemích – vznik, vývoj a poslání odborných, veřejných a spolkových půjčoven a knihoven od konce 18. a v 19. století. Odborné knihovny v posledních desetiletích 18. a na počátku 19. století v kontextu proměn společnosti v českých zemích. Čtenářské společnosti ve městech na venkově. Spolkové knihovny 2. poloviny 19. století. Veřejně přístupné knihovny a snahy o zavedení knihovnické legislativy v českých zemích na konci 19. století.
3.2.6 Vývoj veřejného knihovnictví v letech 1918—1938. Knihovnická legislativa – Zákon o veřejných knihovnách obecních z roku 1919, zahraniční vlivy při přípravě Zákona o veřejných knihovnách obecních. Vzdělávání knihovníků. Knihovnické profesní spolky. Osobnosti československého knihovnictví meziválečného období.
3.2.7 Základní tendence vývoje veřejného knihovnictví po roce 1938. Veřejné knihovny v českých zemích v období let 1938-1945. Únor 1948 a změny ve veřejném knihovnictví v Československu. Cenzura ve veřejných knihovnách. Zákon o jednotné soustavě knihoven a proměny československého knihovnictví v 50. a 60. letech 20. století.
3.3 Novější světová literatura (4 okruhů)
3.3.1 Romantismus a jeho národní i žánrové proměny. Sentimentalismus a evropské pojetí humanismu. Realismus a naturalismus – charakteristika a jejich národní varianty. Psychologický románu. Proměny estetického, myšlenkového i nacionálního milieu na konci století - tzv. fin de siecle.
3.3.2 Literární směry a proudy – avantgardní umělecké směry a hnutí: expresionismus, kubofuturismus, dada, surrealismus koncepce a představitelé. Moderna a avantgarda. Angloamerický modernismus. Umělecký a filozofický existencialismus, jeho představitelé, absurdita a grotesknost.
3.3.3 Americká tradice a hledání nových způsobů literárního výrazu. Vznik a vývoj magického realismu v latinské Americe a jeho současné polohy.
3.3.4 Problematika postmoderny a její významní autoři. Postkoloniální literatura (Afrika, Asie, Austrálie, Kanada) a literatura etnických menšin v Evropě a USA.
3.4 Digitální čtení a hypertext (4 okruhů)
3.4.1 Problematika teorie digitálního čtení. Psaní. Čtení. Tvorba digitálních dokumentů.
3.4.2 Analogové a digitální dílo. Podstata digitálního díla. Znaky a znakové sady (kódování UNICODE). Specifika digitálního textu a kybernetičnost výrazu.
3.4.3 Knihovny a e-výpůjčky, e-knihy. Digitální čtečky a tablety. Formáty MOBI, ePUB, PDF ai. Vlastnosti hardwaru čteček.
3.4.4 Digitální kompetence. Digitální gramotnost. Mediální gramotnost.
4 Tematický okruh povinně volitelných předmětů – výběr jednoho z předmětů (7 okruhů)
4.1 Česká literatura 20. století (5 okruhů)
4.1.1 Moderna v české literatuře. Moderní literární směry v literatuře. Problém dekadence. Symbolistická poezie a proměny lyriky na počátku 20. století. Naturalismus a secese.
4.1.2 Drama na přelomu století a v meziválečném období. Předválečná moderna, civilismus. Experimenty v próze dvacátých let. Od proletářské poezie k poetismu a surrealismu. Česká próza 30. let. Literární kritika v meziválečném období. Literatura v období nacistické okupace.
4.1.3 Poválečná literatura 1945-1948. 50. léta, literatura ve znamení socrealismu.
4.1.4 Literatura samizdatu a exilu 1948-1968. Román a povídka 60. let. Lyrika od skupiny Května po nástup normalizace. Literatura v období normalizace 70.-80. let. Problematika „šedé zóny“.
4.1.5 Literatura samizdatu a exilu 1970-1989: próza. Literatura samizdatu a exilu 1970-1989: poezie. Česká drama v poválečném půlstoletí. Významné literární edice, časopisy a nakladatelství; literární kritika. Literatura severní Moravy a českého Slezska.
4.2 Literární komunikace (2 okruhy)
4.2.1 Funkce literatury. Literární druhy a žánry. Pojem a model literární komunikace. Text, jazyk, téma, znak, styl. Auto. Dílo, čtenář.
4.2.2. Metatext. Estetičnost výrazu. Věcnost výrazu. Faktičnost výrazu. Pojmovost výrazu. Kybernetičnost (digitálnost) výrazu.
