Významný český lexikolog a dialektolog shromáždil jazykovědné reflexe územně specifických variet jazyka pro tři předchozí svazky monografie a inicioval ještě jejich sběr pro díl čtvrtý. Ten už edičně připravili jeho následovníci. Deset autorů v něm představuje sedm tematických oblastí. 

    Německý lingvista Harald Bichlmeier v kapitole K slovanskému osídlení severovýchodu Bavorska dokládá svá tvrzení dochovanými toponymy – vlastními jmény lidských sídel, vykazujícími slovanský původ. Česká autorská dvojice Magdaléna Lapúniková a Kateřina Slivková z Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF Slezské univerzity v Opavě pojednává o regionální kontextualizaci jazykové zdvořilosti a její reflexi v učebnicích češtiny pro cizince. Dvojice autorů z Ázerbájdžánu, Gazieva Nazaket (Národní akademie věd) a Aliev Ljatif (Ministerstvo spravedlnosti) osvětluje, jak lze při analýze zvukového záznamu využít regionálních rozdílů v řeči – vedle znaků pohlaví, věku apod. – k identifikaci konkrétního mluvčího. Anna Ramšáková z Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra Slovenskej akadémie vied se zaměřila na archaické hláskové jevy dochované v pohraničních hornokysuckých a kysuckých goralských dialektech. Miloslav Vondráček, třetí zástupce opavské bohemistiky, předkládá syntézu dosavadních morfosyntaktických popisů starobylého supina s postřehy o slovesech pohybu vyjadřujících modalitu a hodnoty aktionsartové, jejímž vyústěním je poukaz k dalším možným reliktům supina v dnešní češtině, zejména lokálně vázané.  Také Danila Zuljan Kumar z Ústavu slovinského jazyka Frana Ramovša Slovinské akademie věd a umění se zabývá tvary slovesa, a to dvěma typy gerundia, dochovanými v terském dialektu slovinštiny. Soubor studií uzavírá pojednání bratislavské dvojice Pavol Žigo a Martin Chochol z Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra Slovenskej akadémie vied o metodologii dalšího připravovaného svazku Slovanského jazykového atlasu, zaměřeného na deklinaci substantiv. 

    Jak lze vyčíst z publikačních aktivit členů Ústavu bohemistiky a knihovnictví, zmiňovaný Zbyněk Holub nemusí zůstat v dialektologicky či geolingvisticky orientovaném výzkumu bez následovníků.