Jádrem nové studie je tedy snaha postihnout specifický literární a sociální kontext regionu, kde až do konce druhé světové války dominovalo německé obyvatelstvo. Z hlediska časového průřezu se publikace věnuje písemnictví předbělohorskému a pobělohorskému, činnosti osobností jako byli Karl Joseph Jurende a Jan Brothánek či významu knihoven řádu německých rytířů. Mimoto pokrývá regionální literaturu období českého národního obrození i dobu po první světové válce, přičemž reflektuje i události roku 1938 a tematiku poválečného osídlování (např. románová trilogie Město na hranici, Noc odchází ráno a Šestapadesátý od Karla Ptáčníka).
Monografie se tak zabývá tvorbou řady českých, německých i řeckých spisovatelů, přičemž zohledňuje, zda se jedná o autory rodilé, působící v regionu, či autory čerpající z regionu náměty. Pozornost je přitom soustředěna na esteticky významná beletristická díla. Martinek k nim přistupuje analyticky; zkoumá jejich okolnosti vzniku, provádí tematickou, žánrovou a kompoziční charakteristiku a zasazuje je do širšího kontextu srovnáním s námětově a žánrově obdobnými díly české literatury.
Zvláštní kapitola Dějin literatury Bruntálska je věnována pověsťovému a pohádkovému žánru, který představuje jedinou oblast, kde se německá a česká slovesnost v regionu prolínala. V závěru kniha Libora Martinka upozorňuje na roli regionálních nakladatelství a vydavatelství po roce 1990 a představuje tvorbu střední generace a mladších autorů.
text: Jakub Záhora
obrazová příloha: archiv Libora Martinka