Letošní zimní škola, financovaná Univerzitou sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji (UKIM), nalákala studenty z celkem osmnácti zemí: Austrálie, Albánie, Bulharska, Itálie, Mongolska, Čínské lidové republiky, Polska, Rumunska, Ruské federace, USA, Slovenska, Slovinska, Srbska, Turecka, Ukrajiny, Maďarska, Chorvatska a České republiky. Část programu byla věnována 80. výročí makedonské abecedy a makedonského pravopisu, jakož i uctění velikánů makedonské literatury a kultury, jako jsou Grigor Prličev а Konstantin Miladinov (k příležitosti 195. výročí narození obou), Ante Popovski (70. výročí první sbírky básní), Taško Georgijevski a Živko Čingo (90. výročí narození obou). Přednášky a diskuze na tato témata umožnily studentům i pedagogům hlubší porozumění specifikům makedonské kultury a literatury. 

Zimní školu svým projevem uvedla rektorka Univerzity sv. Cyrila a Metoděje prof. dr. Biljana Angelova, kterou následovala ředitelka zimní i letní školy prof. dr. Kristina Nikolovska. Oběma patří poděkování za poskytnutí možnosti se zúčastnit. V rámci slavnostního zahájení se na účastníky zimní školy prostřednictvím videovzkazu obrátila i prezidentka Republiky Severní Makedonie Gordana Siljanovska-Davkova, jež je oficiální patronkou školy. Ve svém proslovu zdůraznila klíčovou hodnotu makedonského jazyka jako základního kamene makedonské národní a kulturní identity, vyzdvihla jeho schopnost otevírat nové horizonty. Úplný proslov je nadále dostupný zde: https://kanal5.com.mk/siljanovska-davkova-se-obrati-na-5-zimska-shkola-na-megjunarodniot-seminar-za-makedonski-jazik/a681784

Z Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě se do programu zapojili tři studenti studijního programu Český jazyk a literatura (Markéta Bartošíková, Adéla Boglevská a Daniel Šimáček) vybraní z více přihlášených kandidátů, a jedna vyučující. Všichni tři studenti navštěvovali začátečnickou skupinu, v níž pod vedením lektorky Eleny Ďordiovské poznávali zejména základy makedonského jazyka, a to tak, aby byli schopni komunikovat v běžných situacích. Byla to pro ně příležitost rozšířit si jazykové dovednosti a seznámit se se specifiky jednoho ze slovanských jazyků, který výrazně tenduje od flexe k analytičnosti. 

Vedle této začátečnické skupiny bylo možné se účastnit i dalších úrovní, včetně středně pokročilých a pokročilých kurzů. Účastníci pokročilých úrovní měli možnost se zapojit do skupiny zaměřené na makedonskou kulturu a literaturu. Její program zahrnoval přednášky odborníků na témata, která se týkala výše uvedených jubileí (např. Živko Čingo a magický realismus), ale také třeba sémiotiky makedonské tradiční ornamentiky, poetických folklorních žánrů a makedonské kulturní identity, Ochridské literární školy, ženského principu ve středověkém beletristickém díle, tzv. makedonské otázky v rámci národního obrození, pronásledovaného člověka a jeho dočasné existence, dialogu současné makedonské literatury s výtvarným uměním a dalších. 

Jedním z kreativnějších bodů celého programu byla překladatelská dílna, kterou vedla dr. Slavica Sviderska a která se konala každý den. Účastníci z řad studentů a pedagogů z pokročilého kurzu se zde podíleli na překladech a přebásnění textů významného makedonského básníka Anta Popovského. Tyto překlady budou součástí sborníku, který bude publikován na konci letního semestru a stane se cenným příspěvkem k makedonistickým studiím.

Odpolední program zahrnoval prezentace makedonských iniciativ a projektů, jako je platforma „Буки“ (BUKI) na Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji nebo akademická mobilita v rámci CEEPUS programu, o které hovořila koordinátorka dr. Gordana Aleksova. Program CEEPUS, do nějž je zapojena také Slezská univerzita v Opavě, nabízí studentům možnost strávit měsíc či více na UKIM ve Skopji a vyučujícím příležitost na makedonské univerzitě absolvovat týdenní přednáškové pobyty, případně delší výzkumné pobyty. Rovněž tak naše univerzita může na semestr či více přijímat studenty z Makedonie – v letním semestru 2025, konkrétně v březnu, tuto možnost využijí tři makedonští studenti. 

Díky zvýšenému zájmu o zimní školu makedonského jazyka, kultury a literatury budou mít studenti opavské bohemistiky příležitost zúčastnit se letního semináře v Ochridu, tradičně konaného v srpnu, a získat další cenné zkušenosti v oblasti makedonistiky. Zimní škola tak nejen přinesla studentům cenné vědomosti o jazyce a kultuře, ale také posílila spolupráci mezi našimi univerzitami. 

Účast na zimní škole letos měla i přidanou osobní hodnotu zejména pro dva ze tří opavských studentů, protože jsou přímými potomky dětí, které prchaly před občanskou válkou v Řecku – tedy potomky makedonských dětí z tzv. Egejské Makedonie. První vlaky s těmito dětmi, které musely opustit domov a hledat útočiště, dorazily do Mikulova v roce 1948. Z etnicky různorodých potomků se jich do Řecka vrátila jen malá část, většina zůstala v Československu a založila vlastní rodiny. K setkání s makedonskou částí rodiny už v mnohých případech nedošlo. 

Téma občanské války v Řecku a egejských Makedonců je v makedonské literatuře jedním z velmi důležitých – třeba též v díle zmíněného Taška Georgievského: kupříkladu v knihách Černé sémě (1966) a Červený kůň (1975). Jmenovaná díla byla zfilmována v letech 1971 a 1981 a k vidění byla i v České republice, a to na Vsetínském filmovém festivalu v roce 2015. 

Troufám si tvrdit, že pro potomky těchto „egejských dětí“ byla účast na zimní škole důležitá nejen z hlediska osvojení si jazyka předků, ale mohla také přispět k mezigeneračnímu přenosu a k uchopení vlastní identity. 

text a obrazová příloha (s využitím materiálů zimní školy): Kristýna Dufková