Současně vyrábí kožené doplňky a experimentuje s pravěkou gastronomií. Studenti tak měli možnost si vyzkoušet různé pravěké techniky. Nejprve se naučili základní principy techniky štípání skla, které svou konzistencí připomíná přírodní obsidián. Využili k tomu parohy, kamenné valouny a měděné nástroje, aby co nejlépe pochopili nejen techniku, ale také náročnost výroby pravěkého nástroje. K dopracování použili retušovací techniku.
Po zvládnutí základní práce s materiálem, si mohli studenti vyzkoušet opracování opravdového silicitu (pazourku), který se nejčastěji používal k výrobě různých pravěkých předmětů. Pod rukama studentů tak vznikly nápadité tvary šipek a jiných nástrojů. Výroba takového tvaru však není jednoduchá a je potřeba určitá zručnost a fyzická zdatnost. Následně se přesunuli k technice zpracování kosti. I zde měli možnost se seznámit s dávnými postupy, od prvotního rozlomení kosti a využití tvarového potenciálu pro další zpracování. Výsledkem bylo šídlo, delší úzký zahrocený nástroj, který sloužil k proděravění již opracované kůže. Aby byl však využit celkový potenciál zpracování a výroby, studenti si vyrobili, pravěkou technikou, vlastní provázky z kopřivových vláken, kterými posléze kůže provlékaly.
Celý dopolední a odpolední program se nesl opravdu ve velmi dobré atmosféře. Studenti se aktivně zapojovali se zaujetím do všech aktivit. Což se projevilo také na závěr workshopu, kdy se společnými silami pokusili rozdělat oheň pomocí ocílky, silicitového úštěpu a kopřivových vláken. Sice se to nakonec nepodařilo, ale projevili tak kmenového ducha a zapálení pro danou věc.
Děkujeme všem za účast a věříme, že názorné ukázky pravěkých postupů, pomohly studentům lépe pochopit a propojit abstraktní obrázky z učebnic. Zároveň posloužily jako nástroj pro další sebevzdělávání a rozvoj archeologického myšlení.
Budeme se těšit na další setkání.
Workshop byl hrazen z projektu PPSŘ.
 


Text: Andrea Hořínková