Prof. Norbert Richard Wolf: „Jazyk je v konečném důsledku základ lidského bytí…“

  • Kamila Návratová
  • 08.03.2023
Svou návštěvou Filozoficko-přírodovědeckou fakultu poctil dlouholetý spolupracovník Ústavu cizích jazyků, držitel čestného doktorátu Slezské univerzity, v celé Evropě uznávaný odborník a nositel řady ocenění prof. Dr. Dr. h.c. mult. Norbert Richard Wolf. V rámci Dne s němčinou, který se uskutečnil 2. března 2023, si připravil také přednášku na téma Zwei Geschlechter, drei Genera und die Genders.
Více se o prof. Wolfovi dozvíte v rozhovoru. 
 
Jak vznikla spolupráce s Ústavem cizích jazyků Filozoficko-přírodovědecké fakulty? 
Kontakt se zrodil prostřednictvím profesora Zdeňka Masaříka, s nímž jsem se přátelil od roku 1972, a který se koneckonců také podílel na založení germanistiky v Opavě. Ten mi v listopadu 2001 zprostředkoval setkání s dr. Ivou Kratochvílovou (nyní: prof. Zündorf) a tehdy dr. Gabrielou Rykalovou; o rok později jsem Opavu navštívil poprvé. Spolupráci, která se postupem času stala velmi intenzivní, podpořila skutečnost, že univerzity ve Würzburku a Opavě podepsaly partnerskou smlouvu.
  
Co bylo díky vzniku spolupráce přínosem pro Vás a co si myslíte, že bylo přínosem pro naši fakultu?
Svého času měla Katedra německé jazykovědy (Lehrstuhl für deutsche Sprachwissenschaft) ve Würzburku velký zájem vytvářet s partnerskými institucemi dvojjazyčné textové korpusy pro kontrastivní lingvistické studie. Stejný zájem měla i Opava, takže došlo nejen ke společnému kontrastivnímu výzkumu, ale i ke vzniku doktorského studijního programu Korpusová lingvistika se zaměřením na konkrétní jazykovou skupinu (angličtina, němčina), a to včetně tzv. režimu Cotutelle (dvojí vedení doktorské práce). Kolegové z Würzburku i nadále pravidelně přednášejí v Opavě a kolegové z Opavy ve Würzburku.
  
Přednášel jste na mnoha univerzitách, vidíte rozdíly například mezi českým a německým školstvím?
Hlavní rozdíl vidím v tom, že ve Würzburku studují rodilí mluvčí, a v Opavě studenti, kteří se německy učí a němčina je pro ně cizím jazykem, takže oblasti výzkumného zájmu se v některých případech liší.
 
Vnímáte změny ve výuce za dobu vašeho působení?
Na tuto otázku je obtížné odpovědět. Hlavní změny ve výuce nastaly v důsledku modularizace v návaznosti na boloňskou reformu, což znamenalo, že rozsáhlejší synopse v rámci studijních programů již nebylo tak snadné vytvářet. Mimo jiné lze pozorovat, že se zájem více soustředil na otázky praktického užití jazyka (a nikoliv jazykového systému).
 
Na FPF jste měl přednášku Zwei Geschlechter, drei Genera und die Genders, co by si podle vás návštěvníci měli z přednášky odnést?
V souvislosti s genderovou problematikou se často hovoří o diskriminaci jednoho pohlaví vůči druhému. Rád bych poukázal na to, že to není jazyk, kdo diskriminuje, a že většina otázek "feministické lingvistiky" a "genderové lingvistiky" nejsou otázky lingvistické, ale ideologické.
 
Podle čeho si vybíráte témata, kterým se budete ve svých přednáškách věnovat?
Především podle přání hostitelů, při účasti na konferencích podle tematického zaměření konference a konečně také podle mých aktuálních zájmů.
 
Co pro Vás znamená být jazykovědcem?
Jazyk je v konečném důsledku Conditio humana, základ lidského bytí. Právě prostřednictvím jazyka vznikají společenství a společnosti. Smět jazyk zkoumat a přemýšlet o něm je jedním z nejušlechtilejších a nejdůležitějších úkolů, které člověk může mít.
 
Co považujete za svůj největší dosavadní úspěch?  
Obdržel jsem řadu velmi pěkných ocenění. Nejkrásnějším pro mě byla "Cena za dobrou výuku 2000" („Preis für gute Lehre 2000“). 
 
Máte další profesní plány do budoucna? 
První spontánní odpověď, která mne napadá, by byla: Jaké plány do budoucna by měl mít osmdesátník? Ale vzápětí mne napadá druhá odpověď. Budu se i nadále snažit zůstat profesně zvídavý; a to tak dlouho, dokud toho budu fyzicky a duševně schopen.
 
 
Překlad: doc. PhDr. Gabriela Rykalová, Ph.D.