Fotografie pořízené moderní digitální zrcadlovkou nás náhle přenášejí do vzdálených časů, kdy brutalita byla takřka na denním pořádku a jedinou oporou bezbranných lidí byl Bůh. Výsledkem války na Ukrajině jsou zdevastované kostely, zneuctěné ikony a prázdné školy poničené raketami Iskander. Ale „válka“, jak řekl Emil Zola, je „život, který nemůže existovat bez smrti“. A na fotografiích pořízených v průběhu dubna a května 2022, tedy po více než dvou měsících bojů, vidíme k životu se probouzející přírodu: překrásné zelené jarní louky s rudými květy vlčích máků a nekonečnou modrou oblohu protnutou bílými mraky. „První granát, jenž dopadl, zasáhl naše srdce,“ píše Erich Maria Remarque ve slavném pacifistickém románu Na západní frontě klid, a dokonale tak vystihuje, jakým způsobem my, Evropané, nyní prožíváme tento konflikt, jenž se rozhořel tak blízko našich hranic. 

Útok na Ukrajinu vypukl 24. února 2022. Bezprecedentní ruská agrese představuje konec bezpečnostní stability udržované západním světem po druhé světové válce. V post-sovětské části Evropy, po téměř beznásilné transformaci v devadesátých letech 20. století a pádu komunismu, lidé dosáhli prosperity a užívali si radosti života v míru. Propuknutí válečného konfliktu tento pocit bezpečí zničilo a stalo se předělem vedoucím ke zcela nové existenci naplněné nečekaným nebezpečím… Protože válka představuje strašlivou sílu plnou destrukce a zrůdnosti.

Nicméně dokumentární válečné fotografie Sergije Belińského – tiskového důstojníka ukrajinské armády z 28. samostatné mechanizované brigády – nezachycují pouze krutost. Je v nich také naděje, kterou vidíme ve žlutých a modrých srdcích ušitých ukrajinskými dobrovolnicemi pro obránce vlasti. Je v nich péče a obava o opuštěná a zapomenutá zvířata – psy, krávy, koně. A také setkání vojáků a civilistů v krytu během velikonočních svátků za přítomnosti kněze. 

Text: Aneta Pawłowska

Vernisáž výstavy proběhne v Galerii Hauerova 4 v pondělí 13. února od 16.30 hodin. Výstava potrvá do 24. února 2023.