Na rozdíl od předchozích dvou ročníků, byl letos věnován prostor nejen období, k němuž se dané výročí vztahuje (raný novověk), ale problematika regionální identity byla autory příspěvků sledována v mnohem širší perspektivě. Úvodní slovo patřilo organizátorovi celé akce, opavskému historikovi Petru Kozákovi. Na osudy Krnovska v doméně opavsko-ratibořských Přemyslovců ve 14. a 15. století se zaměřil polský medievista Jerzy Sperka působící na univerzitě v Katovicích (Uniwersytet Śląski w Katowicach), kterého v rámci prvního bloku doplnil příspěvek jeho katovického kolegy Macieje Woźného (Opolszczyzna a Górny Śląsk. Zmiany w postrzeganiu obszaru ziemi opolskiej w okresie średniowiecza). Dalibor Prix (FPF SU) s Františkem Kolářem (NPÚ) prezentovali nejnovější výsledky svého bádání věnovaného gotické podobě kláštera minoritů v Krnově. Druhý blok sympozia, který byl jejich příspěvkem zahájen, nabídl ještě referáty dvou historiků z Karlovy univerzity. Mlada Holá se věnovala věrnostním přísahám za Krnovsko v rozmezí let 1523-1621 a s příspěvkem zaměřeným na stejné období krnovských dějin vystoupil její kolega, právní historik Marek Starý (Krnovská zemská obec ve druhé polovině 16. století podle soupisu z roku 1573). Dopolední část programu uzavřel příspěvek domácí historičky Ireny Korbelářové, která představila krnovské Hohenzollerny v kontextu bádání nad dvorskou funerální kulturou. 

Odpolední část sympozia rozdělenou do dvou bloků zahájila opavská historička Ilona Matejko-Peterka (Między manifestacją władzy a gloryfikacją rodu. Monety i medale karniowskich książąt z dynastii Hohenzollernów) a po jejím vystoupení zazněly v rámci prvního z nich ještě tři příspěvky opavských badatelů. O svém výzkumu krnovských městských domů prizmatem záznamů v Karolinském katastru hovořil Ondřej Haničák, z pohledu soupisu obyvatel rakouského Slezska z konce 18. století představil Krnovsko Rudolf Žáček a na krnovský děkanát upřel pozornost statistický exkurz Josefa Víchy. Poslední část programu patřila nejnovějším dějinám. Zdeněk Jirásek zhodnotil recepci Krnova a Krnovska v českých historických syntézách moderní doby, Jiří Knapík představil prostřednictvím poválečného žákovského časopisu svébytné prostředí albrechtické školy a krnovský historik a archivář Branislav Dorko se zaměřil na vykreslení poměrů panujících v Krnově a na jeho obyvatele během a bezprostředně po nacistické okupaci. 

Stejně jako v případě předchozích ročníků pořadatelé plánují z jednání v příštím roce vydat odbornou publikaci v rámci ediční řady Opavská historická sympozia jako její v pořadí již třetí svazek. 

Text: Mgr. Hana Komárková, Ph.D.

Foto: CMK